Mariánské Lázně, Františkovy Lázně a Karlovy Vary rozšíří seznam tuzemských památek zapsaných na prestižním listu UNESCO. Výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu, který zasedá v čínském Fu-čou, jim připsal exkluzivní ochranu spolu s dalšími osmi lázeňskými městy Evropy.
Jedenáct lázeňských měst společně představuje jednu položku na Seznamu světového dědictví. Kromě západočeského lázeňského trojúhelníku jde o města Baden-Baden, Bad Ems a Bad Kissingen v Německu, Spa v Belgii, Vichy ve Francii, Montecatini Terme v Itálii, Baden u Vídně v Rakousku a City of Bath v Anglii.
Žádost o zápis slavných lázeňských měst mezi památky světového dědictví UNESCO připravily společně Belgie, Francie, Itálie, Německo, Rakousko, Velká Británie a Česká republika, která projekt zaštítila a koordinovala. Nominaci doporučila k zápisu Mezinárodní rada pro památky a sídla ICOMOS, která se zabývá ochranou kulturního dědictví po celém světě.
V posudku ICOMOS vyzdvihl především dvě kritéria – výjimečnou architekturu lázeňských měst a fenomén lázeňských pobytů včetně procedur a balneologických postupů.
Slavná lázeňská města Evropy, která vesměs vznikla kolem přírodních minerálních pramenů, podávají společně svědectví o fenoménu evropského lázeňství, které vzkvétalo zejména od počátku 18. století do první třetiny 20. století, uvedlo ministerstvo kultury.
Charakteristickým rysem tohoto fenoménu je kombinace léčebných procedur s pestrou nabídkou možností k trávení volného času, což se odrazilo i ve specifické podobě měst a jejich architektuře. Lázeňské domy, zřídelní pavilony, pitné haly či kolonády doplňují kasina, divadla a další kulturní zařízení a vše je začleněno do krajinného prostředí s vývěry minerálních pramenů, s parky, zahradami, promenádami a sportovišti.
Resort akcentuje, že lázeňská města byla v Evropě jedinými místy, která kulturně konkurovala velkým metropolím a která se stala zdrojem intelektuální, umělecké, sociální a politické inspirace. V českém případě je karlovarský trojúhelník známý především pobyty Johanna Wolfganga Goetha.
Radost starostů i ministerstva
„Projekt je vynikajícím příkladem mezinárodní spolupráce resortů a institucí a odborníků v sedmi zemích Evropy. Velmi si vážím podpory starostů a primátorů dotyčných měst, kteří neúnavně tento projekt podporovali i finančně zajišťovali po dlouhou dobu jeho náročné přípravy,“ komentoval rozhodnutí výboru UNESCO ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Jsem hrdý, že se Česká republika stala koordinátorem celého projektu a dovedla jej úspěšně k zápisu jako lídr zúčastněných evropských zemí.“
„Byl to dlouhý proces, který trval déle než deset let. UNESCO je obrovská značka a velký závazek, který nám říká, že to, co máme, musíme chránit a zachovat pro budoucí generace. Bude to mít ekonomické přínosy. Těšíme se na to, že to pro nás bude nový start a nový začátek,“ komentovala zápis primátorka Karlových Varů Andrea Pfeffer Ferklová (ANO).
Novou dynamiku v ocenění spatřuje i starosta Mariánských Lázní Martin Kalina (Piráti). „Nechceme podporovat jednodenní turistiku, lázeňský pobyt je dlouhodobý prožitek. Aby někdo docenil, co lázně přinášejí, potřebujeme, aby k nám jezdil aspoň na dva týdny,“ uvedl. Očekává, že do obecného povědomí se nové české památky dostanou zhruba za dva roky. Jako výhodu vnímá to, že jsou lázeňská města již nyní na turisty zvyklá a umí s nimi pracovat.
„Jsme světově ohodnoceni a byl jsem překvapen, jak lehce jsme prošli,“ dodává starosta Františkových Lázní Jan Kuchař (Pro Zdraví a Sport). Přínos zápisu na seznam UNESCO se podle něj projeví v turistické návštěvnosti, zájmu o místní lázeňství i širším městském byznysu.
Krušnohoří i podkrkonošské perly
Česko má díky novému zápisu na seznamu UNESCO již patnáct hmotných památek, naposledy se tuzemský seznam rozšiřoval před dvěma lety, kdy titul světového dědictví získal kladrubský hřebčín a dvaadvacet lokalit Krušných hor, které jako hornický region Erzgebirge/Krušnohoří kandidovaly v česko-německé spolupráci.
Kromě památek má také Česko sedm zápisů v seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO, a to slovácký tanec verbuňk, masopustní obchůzky a masky na Hlinecku, sokolnictví, jízdy králů na jihovýchodě země, loutkářství, textilní techniku modrotisk a od loňského prosince také ruční výrobu vánočních ozdob ze skleněných perel.
- Historické centrum Prahy (1992)
- Historické centrum Českého Krumlova (1992)
- Historické centrum Telče (1992)
- Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou (1994)
- Historické centrum Kutné Hory, Chrám svaté Barbory a Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci (1995)
- Lednicko-valtický areál (1996)
- Zahrady a zámek v Kroměříži (1998)
- Vesnická rezervace v Holašovicích (1998)
- Zámek a zámecký areál v Litomyšli (1999)
- Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (2000)
- Vila Tugendhat v Brně (2002)
- Židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa v Třebíči (2003)
- Hornický region Krušnohoří (2019)
- Krajina pro chov koní v Kladrubech nad Labem (2019)
- Lázeňská města Františkovy Lázně, Mariánské Lázně a Karlovy Vary (2021)
Na seznamu jsou nově i Giottovy fresky či secesní kolonie
Kromě zmíněných lázeňských měst na seznam světového dědictví UNESCO pronikly ještě další čtyři kulturní památky. Jsou mezi nimi Giottovy fresky v Padově, secesní umělecká kolonie v německém Darmstadtu, skalní petroglyfy v Saúdské Arábii či maják Cordouan na jihozápadě Francie.
Umělecká kolonie Mathildenhöhe, kterou koncem 19. století založil hesenský velkovévoda Ernst Ludwig, je jedním z nejvýznamnějších ucelených souborů secesní architektury. Jejím hlavním architektem byl Josef Maria Olbrich, rodák z Opavy.
UNESCO zápisem ocenilo i soubor fresek ze 14. století ze severoitalské Padovy, z nichž nejznámější je soubor Giottových maleb z kaple rodiny Scrovegniů. Předchůdce renesančních umělců tam vytvořil i známou scénu Posledního soudu.
Francouzský maják Cordouan při ústí řeky Gironde do Atlantického oceánu se na seznam kulturního dědictví dostal teprve jako druhý maják. Čtyři stovky let stará a 68 metrů vysoká stavba stále slouží svému účelu.
