Kladrubský hřebčín a hornický region Krušnohoří/Erzgebirge byly zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO. Rozhodl o tom výbor pro světové dědictví UNESCO na zasedání v Baku. Počet památek v České republice, které se mohou pyšnit titulem světového dědictví, se tak rozrostl na čtrnáct.
Kladrubský hřebčín a hornické památky Krušnohoří se dostaly na seznam UNESCO
2 minuty
Události ČT: Nové české památky v UNESCO
Návrh na zápis Erzgebirge/Krušnohoří podalo společně Česko a Německo. Hornický region tvoří 22 součástí, z nichž 17 se nachází na území Saska a pět v českém Krušnohoří.
Českou část reprezentují Hornická krajina Jáchymov, Hornická krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná, Rudá věž smrti u Ostrova, Hornická krajina Krupka a Hornická krajina Mědník.
V regionu vznikla řada významných vynálezů a inovací v hornictví a hutnictví, které se zejména v 16. století, ale i později šířily z Krušných hor do celé Evropy i dalších částí světa. Rudá věž smrti zároveň připomíná utrpení politických vězňů, kteří byli v 50. letech 20. století nuceni pracovat za nelidských podmínek v jáchymovských uranových dolech.
Myšlenka nominovat vybrané hornické památky k zápisu na seznam UNESCO vznikla na saské straně v roce 1998. Zhruba po deseti letech se do přípravy projektu zapojily Ústecký a Karlovarský kraj. Sasko a Česko předložily společnou přeshraniční žádost o zápis už podruhé, první žádost kvůli administrativním výhradám stáhly.
Kladrubský hřebčín je zapsán podmíněně
Na seznam UNESCO byl zapsán i Národní hřebčín Kladruby nad Labem, do prosince 2020 ale musí splnit několik podmínek a výbor UNESCO přidal i několik doporučení. Podle ředitele Jiřího Machka splní hřebčín většinu z nich do konce letošního roku. Hřebčín má mimo jiné zvážit rozsah ochranného pásma na jižní hranici zapsané krajiny a chránit Kladrubský náhon.
Hřebčín podal nominační dokumentaci na konci ledna 2018. Ještě letos v květnu ministerstvo kultury uvedlo, že na základě aktuálního doporučení od Mezinárodní rady památek a sídel (ICOMOS), aby dopracovalo návrh kladrubského hřebčína a jeho krajiny, český stát nominaci odloží a předloží ji do konce února 2020.
„Předpokládali jsme, že letos se o nás hlasovat nebude. Ve čtvrtek jsem dostal informaci z Baku, že se jim naše nominace tolik líbí, že o nás budou hlasovat už tento rok,“ řekl ředitel hřebčína. „I hodnocení ICOMOS bylo velmi příznivé,“ dodal.
První české památky na seznamu UNESCO od roku 2003
Pro Českou republiku jde o první úspěšné zápisy hmotných památek na Seznam světového dědictví po šestnácti letech. Naposledy byla na tento prestižní seznam zapsána v roce 2003 Třebíč – Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa. Krušnohoří a kladrubský hřebčín teď přibyly k dalším dvanácti památkám.
Kromě památek má také Česko šest zápisů v seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO, a to slovácký tanec verbuňk, masopustní obchůzky a masky na Hlinecku, sokolnictví, jízdy králů na jihovýchodě země, loutkářství a modrotisk. Textilní tiskařská technika modrotisk je na seznamu od loňského listopadu.
Na seznam v sobotu přibylo například indické pevnostní město Džajpúr, které bylo založeno v roce 1727 a postaveno bylo podle promyšlených plánů. Už v sobotu to byl irácký Babylon, jedno z nejznámějších míst starověku, nebo islandský národní park Vatnajökull proslulý díky stejnojmennému ledovci, který je druhý největší v Evropě, i okolní sopečné krajině.
