Pražský městský soud zrušil usnesení, kterým Poslanecká sněmovna v květnu loňského roku odvolala Daniela Köppla z funkce člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání kvůli střetu zájmů. Podle správního senátu poslanci pořádně nezdůvodnili, proč zamítli argumenty odvolaného. Soud zároveň uvedl, že je oprávněn v daném případě usnesení sněmovny přezkoumávat, protože odvolávání Köppla bylo správním rozhodnutím. Verdikt je pravomocný, lze proti němu ale ještě podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
„Jsem rád, že soud potvrdil moji tezi, že Pirátům a dalším vládním poslancům nešlo vůbec o právo nebo nezávislost mediálních rad, ale byla to pouze snaha o politizaci a možnost ovlivňovat tyto instituce,“ sdělil Köppl.
„Neměli bychom se podle mě točit na formalitách, místo abychom posuzovali podstatu věci, že pan Köppl nemůže sedět jedním zadkem na dvou židlích, na jedné jako markeťák placený ANO a na druhé jako úředník kontrolující vyváženost médií,“ reagoval na verdikt předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Podotkl, že rozhodnutí není konečné a může ho zrušit Nejvyšší správní soud. Nevyloučil, že sněmovna se ještě k tomuto tématu vrátí.
Koalice proti opozici
Návrh na Köpplovo odvolání podpořili poslanci koaliční většiny, opoziční zákonodárci byli proti. Köppl byl mimo jiné spojován s volebním týmem prezidentského kandidáta, předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše. Podle většiny dolní komory tím porušil zásadu nestrannosti a nezávislosti. Köppl se už dříve vůči výtkám hájil slovy, že zákon neporušil.
Köppl se proti rozhodnutí sněmovny bránil žalobou. Právní zástupce Jan Tryzna v ní mimo jiné uvedl, že jeho klient poskytl poslancům zcela konkrétní námitky proti svému návrhu na odvolání. Ti se však k jeho argumentům vůbec nevyjádřili. „Usnesení Poslanecké sněmovny bylo téměř shodné s návrhem na odvolání,“ prohlásil právník.
Soud mu dal za pravdu. Z rozhodnutí sněmovny podle něj není zřejmé, proč Köpplovy námitky zamítla. „Musí být seznatelné, jakými úvahami se žalovaný při zamítnutí námitek řídil,“ odůvodnila zrušení usnesení členka správního senátu Jitka Hroudová. Köppl, Tryzna ani právní zástupkyně dolní komory Jiřina Čížková se po skončení jednání k verdiktu nechtěli vyjadřovat.
U soudu Čížková tvrdila, že sněmovna není správním orgánem, nespadá pod správní řád, a tudíž by se jejím rozhodováním neměl soud zabývat. Podle senátu však dolní komora v některých případech postavení správního úřadu mít může, soudy se touto otázkou zabývaly již dříve. Nesmí ale jít o zákonodárný proces, dodala Hroudová.
Členka správního senátu však zároveň uvedla, že soud nebude vyslýchat svědky ani dokazovat, zda v Köpplově případě došlo ke střetu zájmů. „Provedení důkazů by bylo zásahem do postupu sněmovny," prohlásila. Podle Čížkové však dolní komora dokazování nedělá, podstatný je výsledek hlasování. Poslanci odůvodňují svá stanoviska v rámci rozpravy, své důvody uvedli také ve výboru.
Návrh na Köpplovo odvolání upozorňoval nejen na televizní vystoupení, v nichž byl označen jako člen Babišova marketingového týmu, ale také na platbu, kterou dostal z transparentního účtu hnutí ANO. V dokumentu se psalo i o smlouvách, které s Köpplem uzavřela sněmovna a týkaly se práce pro místopředsedu dolní komory Karla Havlíčka a poslankyni Janu Pastuchovou (oba ANO).
Havlíček: Odvolaní bylo účelové
Odvolání Köppla hodnotí Havlíček jako účelové a politicky motivované. „Do značné míry se potvrdilo, co jsme říkali. Jakmile se do těchto oblastí začne tahat politika, může to vždycky dopadnout tímto způsobem,“ podotkl. Pokud bude příležitost ke Köpplově návratu do rady, ANO nebude podle Havlíčka proti. Záleží to ale podle něj na Köpplově uvážení.
„Rozhodnutí soudu je potřeba respektovat. V tuto chvíli ovšem neznám jeho zdůvodnění. To je potřeba pečlivě prostudovat. Až poté bude možné analyzovat, zda má toto rozhodnutí důsledky pro další rozhodování Poslanecké sněmovny,“ reagoval předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. „Věcně jsem ale přesvědčen, že pro odvolání pana Köppla byly relevantní důvody,“ dodal.
Předseda klubu ODS Marek Benda poznamenal, že sněmovnu ani jednotlivé poslance nelze za jejich hlasování postihnout.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání má třináct členů. Köppla vybrala sněmovna v červenci 2021, do volby ho nominovalo ANO. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání mimo jiné uděluje, mění a odnímá licence k provozování vysílání, dohlíží na pluralitu programové nabídky a informací a dbá na obsahovou nezávislost vysílání. Sleduje také obsah rozhlasového a televizního vysílání, za porušení vysílacích zákonů ukládá sankce.
