Rodná čísla v občanských průkazech pravděpodobně zůstanou, přestože z nich lze vyčíst údaje o věku a pohlaví jejich nositele. Poslanecká sněmovna to během úterní schůze schválila v rámci vládní novely o občanských průkazech. Nyní ji dostane k projednání Senát. Sněmovna ukončila jednání před osmou večer.
Sněmovna schválila ponechání rodných čísel v občanských průkazech
Vládní koalice v úvodu schůze prosadila, že sněmovna bude moci během úterý jednat až do půlnoci, a to kvůli obavám z opozičních obstrukcí při schvalování programu jednání. Předseda poslanců ODS Marek Benda návrh zdůvodnil potřebou dokončit alespoň druhé kolo schvalování zákonů, v němž mohou poslanci navrhovat úpravy předloh.
Program schůze poslanci schválili po 1,5 hodiny od odpoledního zahájení jednání. Opoziční zákonodárci neúspěšně navrhovali, aby se sněmovna přednostně zabývala například dopady vládního konsolidačního balíčku na ekonomiku, dostupností bydlení nebo situací ve školství. Žádali debatu také třeba o digitalizaci stavebního řízení, čekací době na plánované operace nebo o výši příspěvků na péči pro lidi se zdravotním postižením.
Rodná čísla v občanských průkazech
Vládní novelu o občanských průkazech ve sněmovně podpořilo 144 ze 160 přítomných poslanců. Nyní ji dostane k projednání Senát. Novela zruší platné ustanovení, které počítá s koncem zapisování rodných čísel do občanských průkazů od roku 2025. Nově nebude zapisování zákon časově omezovat.
Vládní novelu podpořili i poslanci opozičního hnutí ANO, kteří původně navrhovali konec zápisu rodných čísel do občanských průkazů pouze odložit o čtyři roky.
„Vypuštěním údaje o rodném čísle z občanských průkazů mělo dojít k postupnému uplatnění principů původního záměru zákona o základních registrech. Měla tím být zahájena identifikace fyzických osob prostřednictvím čísla osobních dokladů, případně klientských identifikátorů, namísto rodných čísel. Rodné číslo však stále plní nezastupitelnou roli, neboť splňuje podmínky pro spolehlivou identifikaci fyzické osoby,“ zdůvodnilo ministerstvo vnitra potřebnost novely.
„Rodné číslo slouží jako identifikátor nejen ve vztahu k veřejným orgánům, ale také v rámci soukromoprávních vztahů. Řada stávajících informačních systémů soukromých subjektů funguje na bázi rodného čísla jako jednoznačného identifikátoru fyzické osoby a přechod na bezvýznamové identifikátory by znamenal značné investice do těchto informačních systémů,“ stojí v návrhu. Připraveny podle něj nejsou ani některé státní agendy.
Bude se rozhodovat o digitální podobě dokladů
Vládní novelu, podle které by se lidé mohli od příštího roku začít prokazovat digitální podobou osobních průkazů, posunula v úterý sněmovna do závěrečného kola schvalování. Digitální stejnopisy dokladů, prozatím pro české úřady a instituce, by měly být podle předlohy dobrovolné. Fyzické průkazy nenahradí. Nebude je možné použít ani pro dálkové prokazování totožnosti. Úpravy novely navrhl pouze vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti).
Spuštění projektu digitálních dokladů by podle vlády mělo státní správu vyjít zhruba na půl miliardy korun, roční provozní náklady odhaduje kabinet na 50 milionů korun. Podle opozičního hnutí ANO se počáteční náklady pro všechny instituce vyšplhají na půldruhé miliardy korun.
Novela, o níž by sněmovna mohla rozhodnout příští týden, podle vlády přispěje k digitalizaci veřejného sektoru. Kabinet v návrhu poukazuje na to, že digitální stejnopisy už se běžně užívají v soukromé sféře, zmiňuje jako příklad digitální verze fyzických platebních karet.
Energetické komunity
V Česku budou zřejmě moci vznikat energetické komunity a budou si moci mezi sebou sdílet místně vyrobenou elektřinu prostřednictvím distribuční sítě. Má být také možné sdílení vlastní vyrobené elektřiny na jiném předávacím místě, například z chalupy do bytu. Novela energetického zákona, která to má umožnit, je po úterku ve sněmovně před schvalováním.
Poslanci k ní vznesli ještě řadu návrhů úprav. Například hospodářský výbor chce změnit definici zranitelného zákazníka a doplňuje v ní pravidla pro datová centra.
Předloha má i podporu opozičního hnutí ANO. „Ten zákon je dobrý, je dobře připraven a my ho podporujeme,“ řekl místopředseda dolní komory Karel Havlíček (ANO). Poslanci také zkrátili lhůtu před třetím čtením ze čtrnácti na deset dní.
Bezplatné nouzové ubytování ukrajinských uprchlíků
Sněmovna možná omezí dobu bydlení ukrajinských běženců v bezplatném nouzovém ubytování. Úpravu Petra Letochy (STAN) by mohla vložit do vládní novely takzvaného lex Ukrajina, podle níž si uprchlíci ze země čelící ruské agresi budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o další rok do konce března 2025. Předloha je po druhém čtení před závěrečným sněmovním schvalováním. Bude čelit snaze SPD na zamítnutí.
Vedle toho sněmovna pustila do třetího čtení návrh nového zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, který má nahradit dosavadní zákon z roku 1999. Návrh především rozšiřuje okruh vozidel, za která bude nutné platit pojištění, a zvyšuje minimální pojistný limit ze současných 35 milionů na 50 milionů korun.
Sněmovní hospodářský výbor doporučil zákon schválit, ale navrhl do něj vložit několik převážně zpřesňujících ustanovení. Jde například o příčinnou souvislost mezi technickým stavem vozidla a nehodou. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že se všemi změnami, které výbor navrhl, ministerstvo souhlasí.
Poslanci pak nepodali ve druhém čtení žádné pozměňovací návrhy k vládní novele, jež by měla vést například k tomu, že každému vězni s příjmem se bude tvořit rezerva na dobu po propuštění. Navrhovanou úpravu pravidel pro nakládání s příjmy vězňů tak sněmovna asi schválí beze změn.
Sněmovna rozhodla o vyplácení náhrad rybářům
Stát zřejmě bude i v příštích třech letech vyplácet rybářům náhrady za škody, které jim na rybách způsobili kormoráni. Prodloužení kompenzací předpokládá poslanecká novela zákona, podle které mohou rybáři uplatnit nárok na odškodnění za letošní a uplynulé dva roky. Sněmovna ji schválila už v prvním čtení, nyní ji čeká posouzení v Senátu.
Skupina poslanců původně ze všech sněmovních stran ve zdůvodnění uvedla, že kormorán je kvůli dlouhodobé „neodůvodnitelné ochraně“ ze strany EU i členských států stále přemnožený, a není předpoklad, že by se jeho populace v dohledné době snížila. Zástupce Pirátů Jakub Michálek později podpis pod předlohou stáhl.
„Návrh je nesystémový a bude nás stát nemalé peníze,“ uvedla během schůze za Piráty Klára Kocmanová. Podle Petra Bendla (ODS) se systémové řešení nenalézá v Česku, ale v Evropské unii. Rovněž podle Michala Kučery (TOP 09) je nutné evropské řešení, zejména v místech, kde kormorán hnízdí. „Tam se musí snižovat jeho stav,“ uvedl.
Stát obnovil odškodňování rybářů od roku 2018, i dvě předchozí novely se týkaly vždy tří let. „Předpokladem pro nastavení těchto přechodných období mělo být postupné snižování predačního tlaku kormorána velkého na rybí obsádky a odstraňování nejzávažnějších problémů spojených s jeho přemnožením v důsledku dlouhodobé a nedůvodné ochrany tohoto druhu v celé Evropské unii. Tento předpoklad však naplněn nebyl,“ napsali poslanci v důvodové zprávě nynější předlohy.
Náhrady by podle ní měly zůstat stoprocentní, stát by tedy mohl podle předkladatelů vyplácet odškodnění v průměru kolem padesáti milionů korun ročně. Odhadované škody na rybách se odhadují podle nich na více než sto milionů korun za rok. Kompenzace by se ale týkaly prokázaných přímých škod, tedy způsobených konzumací, nikoli nepřímých, vzniklých například poraněním a druhotným úhynem ryb.
Poslanci se zabývali systémem žádostí o filmovou pobídku
Co se týče předlohy o filmových pobídkách, tak rozhodování zřejmě čekají úpravy. V případě nedostatku peněz by mohl Státní fond kinematografie řízení o žádosti přerušit do doby, než je získá. Nemusel by však příjem nových žádostí o pobídku zcela zastavovat, jako je tomu nyní.
Změnu přinese novela o podpoře kinematografie skupiny poslanců v čele s ministrem kultury Martinem Baxou (ODS), kterou rovněž schválila sněmovna zrychleně už v prvním čtení. Nyní ji dostanou k posouzení senátoři.
Předloha má podle předkladatelů vyřešit situaci, kdy fond nemůže v případě nedostatku peněz v řízení pokračovat a zároveň nemůže pro porušení rozpočtových pravidel vydat osvědčení o evidenci pobídkového projektu. Ze zákona může pouze zastavit příjem žádostí, což je nežádoucí pro uchazeče o pobídku a pro filmový průmysl obecně, uvedli autoři ve zdůvodnění. Taková situace nastala i letos.
Uctění Schwarzenbergovy památky
Zákonodárci na začátku schůze uctili minutou ticha památku svého někdejšího kolegy Schwarzenberga. Předsedkyně schůze Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) připomněla, že zesnulý byl poslancem po tři volební období. Do voleb v roce 2021, před kterými oznámil odchod z politiky, byl nejstarším členem dolní komory.
V pondělí odpoledne zpřístupnila dolní komora kondolenční knihu ke Schwarzenbergovu úmrtí. Poslední rozloučení se bude konat v katedrále svatého Víta na Pražském hradě v sobotu 9. prosince. Mši bude sloužit pražský arcibiskup Jan Graubner, kázat bude kněz Tomáš Halík.
Sněmovní kondolenční kniha se nachází v místnosti hned za vchodem do budovy dolní komory s adresou Malostranské náměstí 7. Lidé tak nemusí procházet bezpečnostní kontrolou. Pietní místo je otevřené mezi 09:00 a 19:00. Dokdy bude přístupné, zatím není rozhodnuto.