Ministerstvo zdravotnictví zřejmě získá pravomoc zakázat zpětný vývoz některých dovezených léků. Jejich seznam budou vytvářet odborníci na základě zpráv z lékáren. Lékovou novelu poslal sněmovní zdravotnický výbor do třetího čtení. Opatření má zajistit, aby u potřebných medikamentů na českém trhu nikdy nevznikl nedostatek.
Distributorskou sítí v Česku ročně projdou léčiva za sedmdesát miliard, přípravky v hodnotě pohybující se kolem pěti miliard pak končí v zahraničí, nejčastěji v Německu a Skandinávii.
Důvod k takzvanému reexportu (vývozu již dovezených léků) je z pohledu distributorů jasný. Tuzemské medikamenty patří v rámci evropské osmadvacítky k nejlevnějším a výhodně nakoupené léky za české regulované ceny mohou distributoři vyvézt do zahraničí, kde je prodají dráž – ať už dalším distributorům, nebo přímo zdravotnickým zařízením.
Reexport se týká například medikamentů pro léčbu rakoviny, nemocí srdce a cév a neurologických přípravků. Ve druhém čtvrtletí letošního roku se mezi nejvyváženějšími léky objevily ale přípravky pro běžnější potíže: prášky proti bolesti hlavy a menstruačním bolestem (Valetol), čípky na léčbu hemeroidů (Procto-Glyvenol) nebo inhalátor pro astmatiky (Alvesco), kterého se vyvezlo bezmála 67 tisíc balení.
Vloni pak v cizině skončilo 6,2 milionů balení léků určených původně pro české pacienty.
- MicardisPlus (80 mg): přípravek sloužící k úpravě krevního tlaku mířil za hranice vůbec nejčastěji, distributoři vyvezli více než 145 tisíc balení, na pulty českých lékáren se ho dostalo přes 918 tisíc kusů. Reexport tak tvoří téměř čtrnáctiprocentní podíl.
- Micardis (80 mg): prášek určený k léčbě zvýšeného krevního tlaku se dostal do české sítě v počtu přesahujícím tři čtvrtě milionu kusů, na reexport šlo necelých 120 tisíc balení.
- Capsicolle: Hřejivá náplast používaná při bolestech zad mohla v loňském roce pomoct půl milionu pacientů, dalším 110 tisícům v zahraničí.
- Glukophage (500 mg): tablety s prodlouženým uvolňováním určené k léčbě cukrovky zamířily do české lékárnické sítě v 366 tisících balených. Osmaosmdesát tisíc balení pojmul reexport, a tvoří tak bezmála dvacetiprocentní podíl.
- Herbadent (25 ml): známý masážní roztok obdržely lékárny téměř ve 150 tisících kusech, více než 82 tisíc balení putovalo do ciziny. Podíl reexportu tak představuje 35 procent, vyšší podíl vývozu (ale v polovičních počtech) si s více než čtyřiceti procenty připisuje viagra Levitra.
Z lékárny s nepořízenou - zpátky do ordinace
Problém reexportu tkví v tom, že může způsobit potíže českým pacientům; je-li léčivo nedostupné, odchází pacient z lékárny s prázdnou, musí se znovu obrátit na svého doktora a žádat ho, aby předepsal alternativu.
U některých léčiv ovšem adekvátní náhrada ani neexistuje; tak tomu bylo například začátkem letošního roku u framykoinu. Známé lokální antibiotikum, které se hojně používá k léčbě drobných zanícených ranek, špatně se hojících záděr a jizviček, mělo v tuzemské síti víc než šestiměsíční výpadek.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), autorita oboru, podobné výpadky zjišťuje až zpětně, když porovnává dodávky léků do Česka a jejich vývoz s hlášením lékáren a pacientů o neschopnosti daný medikament sehnat. Jak ale upozorňuje mluvčí ústavu Lucie Přinesdomová, trh s léčivy je – i s ohledem na různé odstávky výrobců – velice dynamický, a ve chvíli, kdy se zdá, že prášek chybí, už může do lékáren mířit nová várka.
Směrodatné navíc nemusí být ani údaje o tom, že dodávky do zahraničí převýšily český trh. „Stále to neznamená, že je lék nedostupný, protože lékárny mohly mít větší zásoby a měsíc pokryly,“ doplňuje mluvčí SÚKLu. Vedle toho reexport není jediným z důvodů, proč se v Česku občas nedostává vybraných léků; můžou za to taky chybějící suroviny nebo situace, kdy se firmám už nevyplatí výroba.
Seznam nezbytných léků
Kvůli popsaným komplikacím a nejasnostem kolem zpětného vývozu nicméně volají lékárníci už řadu let po tom, aby se obchod s léky efektivněji reguloval. Od roku 2011 totiž reexport neustále rostl (zatímco před pět lety šlo o prodej za 1,3 miliardy, v roce 2014 už za 3,5 miliardy) a zastavil se teprve loni (víc než šest milionů balení za tři miliardy korun).
Jasnější pravidla má nyní přinést vládní léková novela, kterou aktuálně doporučil dolní komoře ke schválení sněmovní zdravotnický výbor a o které by mělo plénum rozhodovat zřejmě na říjnové schůzi.
Zákon počítá s tím, že ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se SÚKLem stanoví seznam léků, jejichž nedostatek může ohrozit zdraví či životy pacientů a v minulosti už předmětem reexportu byly.
Podle mluvčí lékového ústavu se bude rejstřík průběžně aktualizovat v návaznosti na frekvenci dodávek od výrobce, průběžnou měsíční spotřebu nebo stav zásob; nenahraditelným se tak může stát i přípravek, za který existuje náhrada, a to například ve chvíli, kdy výroba alternativních medikamentů „vypadne“.
Pokuta dvacet milionů
Firmy, které budou chtít lék ze seznamu vyvézt, to budou muset předem ohlásit. Ministerstvo bude moci vývoz omezit nebo zakázat a podle podpořené úpravy Jiřího Skalického (TOP 09) bude muset vydat takové rozhodnutí do 15 dnů. Pokud k tomu nedojde, distributor bude moci lék v ohlášeném rozsahu vyvézt.
Zároveň je ale připravený postih i pro firmy, které ministerskou stopku překročí a léčiva odvezou za hranice. Hrozí jim až dvacetimilionová pokuta i dvouletý zákaz činnosti.
Nově také získává ministr zdravotnictví možnost zasáhnout na trhu s léky už ve chvíli, kdy výpadek teprve hrozí. V současnosti zákon umožňuje zakročit až při skutečných výpadcích.
Podobnou zkušenost Česko udělalo už před třemi lety, kdy tehdejší ministr zdravotnictví Martin Holcát rozhodl, že republiku nesmí opustit inzulinová pera. Na český trh se totiž dostalo několik závadných per a ministerstvo chtělo zabránit, aby z lékáren nezmizela ta nezávadná – a aby nechyběla českým diabetikům.
Distributoři léků budou muset podle doporučeného návrhu skupiny poslanců dodat do lékárny přípravek na základě jejího požadavku do dvou pracovních dnů.
Farmaceutický průmysl: Sněmovní zásahy mohou normu zhoršit
K novele se sešla také řada poslaneckých návrhů; nezamítnutá změna od Rostislava Vyzuly (ANO) navrhuje omezit nejvyšší možné ceny generik, tedy levnějších náhrad originálních léků. Právě nízké ceny jsou přitom důvodem, proč se do ciziny vyplatí vyvážet.
Od dalších poslanců pak zaznívala kritika způsobu, jakým ministerstvo k potlačování zpětného vývozu léků přistoupilo. „Tento zákon problematiku reexportů neřeší, jsou to jen kosmetické úpravy,“ tvrdí členka příslušného sněmovního výboru Soňa Marková (KSČM).
Výhrady zaznívají i od zástupců farmaceutických firem. „Nejlepší byla původní ministerská verze, kterou jsme měli možnost konzultovat. Pracovalo se na tom půl roku. Co se děje teď, může situaci zhoršit,“ varoval ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček.
