Rusko se pokouší ovlivňovat veřejné mínění, spor mezi Zemanem a BIS rozvrací společnost, varuje expert

9 minut
Události, komentáře: Vojtěch Bahenský o Rusku a hybridních hrozbách
Zdroj: ČT24

Rusko se pokouší ovlivňovat veřejné mínění v Česku a šířit svou verzi událostí, často pomocí lživých zpráv. V rozhovoru s Jakubem Železným v Událostech, komentářích to řekl Vojtěch Bahenský, spolupracovník výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky a odborník na hybridní hrozby. Podle něj je spor mezi prezidentem Zemanem a BIS obrovským problémem a přispívá k rozvracení společnosti.

Ředitel Bezpečnostní informační služby řekl, že Ruská federace je podle něj hlavním státním aktérem pokusů ovlivnit volby a demokratické procesy i v naší části světa. Překvapilo vás, jak adresně pan Koudelka mluvil? To není člověk, který by měl v popisu práce obvykle mluvit na veřejnosti, my jsme ho zvali do Událostí, komentářů opakovaně, ale on zásadně nechodí.

Ne. Mě to vůbec nepřekvapilo, přijde mi to konzistentní s tím, jak jsou dlouhodobě psané zprávy Bezpečnostní informační služby a konzistentní s tím, co o těch aktivitách víme. I když bych upozornil na to, že myslím zvolil velmi opatrnou a přesnou formulaci.

Vážně opatrnou? Člověku neznalému to možná přišlo naopak hodně otevřené.

Je to hodně otevřené ohledně toho, že zmiňuje konkrétně Rusko. Je to zároveň velmi konkrétní v tom, že zmiňuje, že je to ten hlavní státní aktér.

Jak to podle vás Rusové vlastně přesně dělají? Jsou nějaké příklady, třeba když se rozhlédnete po naší scéně, v čem konkrétně Rusové mají prsty?

Tohle je hrozně obtížné říct. To jsou dvě otázky – jak to dělají – my víme, že se tady pokoušejí ovlivňovat veřejné mínění, víme, že se tady snaží šířit svůj narativ, často pomocí lživých zpráv. Víme, že se snaží získávat informace hackováním, maily a tak dále.

Druhá část otázky – v čem mají prsty – se obtížně odpovídá. Protože problém hybridních hrozeb je, že překračují hranici zahraniční hrozby a domácí hrozby. To znamená, že my potom často neumíme odlišit, co je výsledkem ruské činnosti a co je výsledkem nějakého domácího zájmu nebo aktéra.

„Rusové v tom prsty mají, jen nevíme do jaké míry“

Nechci polemizovat, ale mám pocit, že přesně tohle je to slabé místo kritiky Ruska. Protože potom by zastánci Ruska mohli říct: však oni ani nejsou schopni říct, v čem Rusové údajně mají své prsty, a přesto o tom mluví takto vysoce postavení, třeba ředitel kontrarozvědky.

Já bych úplně nezpochybnil závažnost toho, že víme, že to Rusko dělá. To samo o sobě je velmi závažná informace. Samozřejmě my víceméně víme, že Rusové v tom nějaké prsty asi mají, vzhledem k tomu, že veřejné mínění nějakým způsobem ovlivní – to, co nevíme, je samozřejmě do jaké míry.

Na ovlivňování veřejného mínění jsou přece potřeba minimálně dva – někdo, kdo ovlivňuje, a někdo, kdo se nechá ovlivnit. Tedy to, jak úrodná je česká půda pro podobné ovlivňování. Zkuste to zhodnotit.

Nemyslím si, že jsme nějak výrazně úrodnější než jiné země. Samozřejmě jsou případy, které se dávají na piedestal jako ty nejlepší, jako je Finsko nebo Holandsko, kde společnost má vysokou důvěru v média, vysokou důvěru v instituce, vysokou míru jednoty, a to samozřejmě činí obtížnější společnost nějak rozdělovat nebo využívat těch extrémních proudů společnosti.

„Někteří politici mají zájem na šíření dezinformací“

Jak velkým problémem může být to, že různých dezinformačních webů a spolupracujících institucí využívá nebo s nimi spolupracuje i část české politické scény? Je to podle vás normální vyjádření práva v demokracii dělat cokoliv a spolupracovat s čímkoliv, nebo je to něco, co už by se mělo nějak, možná i legislativně upravit?

Myslím si, že by se to mělo legislativně upravit. Nevím, jestli dneska víme, jakou by to mělo mít podobu. Nemělo by to být nějak specificky adresované Rusku. Zároveň si myslím, že i kdyby Rusko přestalo šířit dezinformace, tak ty tady zůstanou. Politici mnohdy mají zájem na tom informace šířit, a pokud nezískají narativy od Ruska, tak si je vymyslí sami.

I někteří významní čeští politici by nepochybně nesouhlasili se slovy ředitele kontrarozvědky. Jeden z nich jeho podřízeného označil za „čučkaře“ a jeho odmítá povýšit do generálské hodnosti. O čem to podle vás svědčí? Mám na mysli to, že tady na jedné straně je někdo, kdo Rusko velmi kritizuje, a je to vysoce postavený představitel bezpečnostní služby, na druhé straně je někdo, kdo to často bagatelizuje, a je to nejvýše postavený představitel státu.

Já myslím, že to je samozřejmě obrovský problém a výrazně to napomáhá šíření těch narativů nebo rozvracení společnosti.

Na druhou stranu přece nemůžeme prezidentovi republiky brát právo myslet si, co chce a říkat, co chce.

Ale to já mu vůbec neberu. Já jenom říkám, že to, co říká, je problém pro společnost. Já si myslím, že to vyjadřuje něco, co dlouhodobě tušíme nebo víme, že postoj k vlivům a operacím ze zahraničí hodně vychází z toho, jestli ten daný člověk nebo ústavní činitel má pocit, že to prospívá jemu a podporuje to jeho názory, nebo ne.

Poslední věc – na co bychom tedy měli my Češi být zvláště opatrní, třeba v souvislosti s blížícími se evropskými volbami? Je něco, co byste třeba vypíchl a řekl pozor, tohle může být problém, pokud se nad tím důkladněji nezamyslíme?

Já bych asi vyzdvihl práci NÚKIB, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, a obecně roli kybernetických útoků, kde si myslím, že minimálně pokud můžeme soudit z amerických voleb, tak role ukradených informací a zveřejnění nějakých informací může být mnohem větší než role dezinformací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poptávka po spolupráci s Evropou ve světě roste, míní Síkela

„Evropa je znovu vnímaná jako geopolitický hráč. Poptávka po ní roste,“ prohlásil v Událostech, komentářích eurokomisař Jozef Síkela (STAN), který má v Bruselu na starost agendu mezinárodního partnerství. Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové je ve funkci už rok, při té příležitosti Síkela v rozhovoru se zpravodajem Petrem Obrovským své dosavadní působení zhodnotil. Do budoucna, i s ohledem na nástup nové vlády, význam své role vidí ve větší propagaci evropských myšlenek, sdělil.
před 2 hhodinami

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
před 5 hhodinami

Ukrajinský velvyslanec ocenil ukrajinské děti úspěšné v českých školách

Ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč ocenil pamětní plaketou 24 ukrajinských dětí, které uspěly ve vědomostních, sportovních nebo uměleckých kláních. V tuzemsku jich žijí desítky tisíc, uprchly s rodiči z domova kvůli ruské invazi. Velvyslanec vyzdvihl, že si uchovávají ukrajinskou identitu a svými úspěchy přispívají k pozitivnímu obrazu českých škol, kroužků a sportovních týmů. Poděkování úspěšným dětem pořádalo velvyslanectví podruhé. V Česku je nyní asi 400 tisíc Ukrajinců, kteří jsou držiteli dočasné ochrany. Podle průzkumu Člověka v tísni se jich chce po válce vrátit na Ukrajinu zhruba pětina.
před 5 hhodinami

Trust na správu Agrofertu bude snazší založit dle cizího práva, říká právnička

Strukturu pro správu Agrofertu, se kterou počítá kvůli řešení svého střetu zájmů předseda hnutí ANO a kandidát na premiéra Andrej Babiš, bude podle Marie Zámečníkové z Právnické fakulty Masarykovy univerzity jednodušší založit podle jiného než tuzemského práva.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zkušebních 150 kilometrů v hodině na D3 má první výsledky

Přesně dva měsíce uplynuly od zavedení rychlosti až 150 kilometrů v hodině na jihočeské dálnici D3 – pilotního projektu ministerstva dopravy s proměnným dopravním značením, které je možné upravovat podle aktuálních podmínek. Překračování limitu asi o patnáct až dvacet kilometrů za hodinu policisté zjišťují u několika řidičů denně. Vážnou nehodu dosud řešili jednu.
před 5 hhodinami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zemřel moderátor Patrik Hezucký

Zemřel moderátor Patrik Hezucký, oznámila v pátek na instagramu rozhlasová stanice Evropa 2, kde víc než čtvrtstoletí uváděl pořad Ranní show. Bylo mu 55 let. Zdravotní problémy měl od podzimu. Vedle práce v rozhlasu Hezucký také daboval, moderoval některé televizní pořady a příležitostně hrál.
před 7 hhodinami

V litoměřické nemocnici za den oživovali čtyři novorozence, případ šetří policie

Porodnice v Litoměřicích prošetřuje resuscitaci čtyř novorozenců v Centru porodní asistence (CPA) během 24 hodin. Dvě miminka zemřela. Lékařka je mimo službu. Případem se na základě informací v médiích zabývá policie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...