Rusko se pokouší ovlivňovat veřejné mínění, spor mezi Zemanem a BIS rozvrací společnost, varuje expert

9 minut
Události, komentáře: Vojtěch Bahenský o Rusku a hybridních hrozbách
Zdroj: ČT24

Rusko se pokouší ovlivňovat veřejné mínění v Česku a šířit svou verzi událostí, často pomocí lživých zpráv. V rozhovoru s Jakubem Železným v Událostech, komentářích to řekl Vojtěch Bahenský, spolupracovník výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky a odborník na hybridní hrozby. Podle něj je spor mezi prezidentem Zemanem a BIS obrovským problémem a přispívá k rozvracení společnosti.

Ředitel Bezpečnostní informační služby řekl, že Ruská federace je podle něj hlavním státním aktérem pokusů ovlivnit volby a demokratické procesy i v naší části světa. Překvapilo vás, jak adresně pan Koudelka mluvil? To není člověk, který by měl v popisu práce obvykle mluvit na veřejnosti, my jsme ho zvali do Událostí, komentářů opakovaně, ale on zásadně nechodí.

Ne. Mě to vůbec nepřekvapilo, přijde mi to konzistentní s tím, jak jsou dlouhodobě psané zprávy Bezpečnostní informační služby a konzistentní s tím, co o těch aktivitách víme. I když bych upozornil na to, že myslím zvolil velmi opatrnou a přesnou formulaci.

Vážně opatrnou? Člověku neznalému to možná přišlo naopak hodně otevřené.

Je to hodně otevřené ohledně toho, že zmiňuje konkrétně Rusko. Je to zároveň velmi konkrétní v tom, že zmiňuje, že je to ten hlavní státní aktér.

Jak to podle vás Rusové vlastně přesně dělají? Jsou nějaké příklady, třeba když se rozhlédnete po naší scéně, v čem konkrétně Rusové mají prsty?

Tohle je hrozně obtížné říct. To jsou dvě otázky – jak to dělají – my víme, že se tady pokoušejí ovlivňovat veřejné mínění, víme, že se tady snaží šířit svůj narativ, často pomocí lživých zpráv. Víme, že se snaží získávat informace hackováním, maily a tak dále.

Druhá část otázky – v čem mají prsty – se obtížně odpovídá. Protože problém hybridních hrozeb je, že překračují hranici zahraniční hrozby a domácí hrozby. To znamená, že my potom často neumíme odlišit, co je výsledkem ruské činnosti a co je výsledkem nějakého domácího zájmu nebo aktéra.

„Rusové v tom prsty mají, jen nevíme do jaké míry“

Nechci polemizovat, ale mám pocit, že přesně tohle je to slabé místo kritiky Ruska. Protože potom by zastánci Ruska mohli říct: však oni ani nejsou schopni říct, v čem Rusové údajně mají své prsty, a přesto o tom mluví takto vysoce postavení, třeba ředitel kontrarozvědky.

Já bych úplně nezpochybnil závažnost toho, že víme, že to Rusko dělá. To samo o sobě je velmi závažná informace. Samozřejmě my víceméně víme, že Rusové v tom nějaké prsty asi mají, vzhledem k tomu, že veřejné mínění nějakým způsobem ovlivní – to, co nevíme, je samozřejmě do jaké míry.

Na ovlivňování veřejného mínění jsou přece potřeba minimálně dva – někdo, kdo ovlivňuje, a někdo, kdo se nechá ovlivnit. Tedy to, jak úrodná je česká půda pro podobné ovlivňování. Zkuste to zhodnotit.

Nemyslím si, že jsme nějak výrazně úrodnější než jiné země. Samozřejmě jsou případy, které se dávají na piedestal jako ty nejlepší, jako je Finsko nebo Holandsko, kde společnost má vysokou důvěru v média, vysokou důvěru v instituce, vysokou míru jednoty, a to samozřejmě činí obtížnější společnost nějak rozdělovat nebo využívat těch extrémních proudů společnosti.

„Někteří politici mají zájem na šíření dezinformací“

Jak velkým problémem může být to, že různých dezinformačních webů a spolupracujících institucí využívá nebo s nimi spolupracuje i část české politické scény? Je to podle vás normální vyjádření práva v demokracii dělat cokoliv a spolupracovat s čímkoliv, nebo je to něco, co už by se mělo nějak, možná i legislativně upravit?

Myslím si, že by se to mělo legislativně upravit. Nevím, jestli dneska víme, jakou by to mělo mít podobu. Nemělo by to být nějak specificky adresované Rusku. Zároveň si myslím, že i kdyby Rusko přestalo šířit dezinformace, tak ty tady zůstanou. Politici mnohdy mají zájem na tom informace šířit, a pokud nezískají narativy od Ruska, tak si je vymyslí sami.

I někteří významní čeští politici by nepochybně nesouhlasili se slovy ředitele kontrarozvědky. Jeden z nich jeho podřízeného označil za „čučkaře“ a jeho odmítá povýšit do generálské hodnosti. O čem to podle vás svědčí? Mám na mysli to, že tady na jedné straně je někdo, kdo Rusko velmi kritizuje, a je to vysoce postavený představitel bezpečnostní služby, na druhé straně je někdo, kdo to často bagatelizuje, a je to nejvýše postavený představitel státu.

Já myslím, že to je samozřejmě obrovský problém a výrazně to napomáhá šíření těch narativů nebo rozvracení společnosti.

Na druhou stranu přece nemůžeme prezidentovi republiky brát právo myslet si, co chce a říkat, co chce.

Ale to já mu vůbec neberu. Já jenom říkám, že to, co říká, je problém pro společnost. Já si myslím, že to vyjadřuje něco, co dlouhodobě tušíme nebo víme, že postoj k vlivům a operacím ze zahraničí hodně vychází z toho, jestli ten daný člověk nebo ústavní činitel má pocit, že to prospívá jemu a podporuje to jeho názory, nebo ne.

Poslední věc – na co bychom tedy měli my Češi být zvláště opatrní, třeba v souvislosti s blížícími se evropskými volbami? Je něco, co byste třeba vypíchl a řekl pozor, tohle může být problém, pokud se nad tím důkladněji nezamyslíme?

Já bych asi vyzdvihl práci NÚKIB, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, a obecně roli kybernetických útoků, kde si myslím, že minimálně pokud můžeme soudit z amerických voleb, tak role ukradených informací a zveřejnění nějakých informací může být mnohem větší než role dezinformací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poškozené trakční vedení zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze

Poškozené trakční vedení dopoledne zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze. Vlaky zhruba půlhodinu nejezdily do Libně, Vysočan a Holešovic, směrem do Vršovic a na Smíchov byla doprava omezená. Oznámil to mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka. Co bylo příčinou poškození, podle něj železničáři zjišťují.
před 44 mminutami

Ekonomika si podle expertů příští rok udrží růst, inflace mírně zvolní

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
před 2 hhodinami

Kaligrafie, háčkování či výroba svíček. Zájem o ruční dovednosti stoupá

Od digitálního světa se někteří mladí lidé vracejí k ručním dovednostem. Například ke kaligrafii, háčkování nebo ručnímu šití. Zájem o takové kurzy podle oslovených organizátorů roste. Vyhledávají je hlavně mladí lidé, maminky s dětmi, ale i firmy – jako benefity pro své zaměstnance.
před 3 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 4 hhodinami

Ústavní soud čeká v příštím roce dvacítka nevyřešených případů

Ústavní soud (ÚS) vstupuje do roku 2026 s dvacítkou nevyřešených případů. Kauzy projednává celé plénum, které letos vydalo skoro padesát nálezů. Obstála třeba podoba úhradové vyhlášky či volební kandidátky, na kterých se objevují jména lidí z více stran, což kritici označovali za skryté koalice. Ústavní soudci naopak zasáhli do advokátních tarifů nebo třeba zrušili oddělené zápisy do škol pro ukrajinské děti.
před 4 hhodinami

Letošní rozpočet směřuje k překročení naplánovaného schodku

Stát letos velmi pravděpodobně nedodrží schodek rozpočtu, který předchozí vláda naplánovala na 241 miliard korun. Deficit byl totiž už před vánočními svátky téměř 275 miliard. Z nejnovějších dat ministerstva financí to zjistila ČT. S dodržením plánovaného schodku už nepočítá ani nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ani nejsilnější opoziční strana ODS, ze které je předchozí šéf resortu.
před 14 hhodinami

Soud poslal zápasníka Vémolu a další dva obviněné do vazby

Zápasník Karel „Karlos“ Vémola, který čelí obvinění z organizované drogové trestné činnosti, půjde do vazby. Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 7. Do vazby poslal i další dva obviněné, sdělili mluvčí policejní Národní protidrogové centrály Lucie Šmoldasová a pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. Obviněným hrozí až osmnáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...