Rusko vyhlásilo po měsících válčení na Ukrajině částečnou mobilizaci. Odezvu měl krok Moskvy i v některých zemích NATO, zejména v Litvě, která sousedí s Kaliningradskou oblastí – Vilnius zvýšil pohotovost sil rychlé reakce. V Česku jsou naopak reakce zatím čistě v politické rovině. Za bezpečnostní hrozbu představitelé státu krok Moskvy nepovažují.
Rusko mobilizuje, Česko zůstává v klidu. Činitelé považují krok Moskvy za přiznání neúspěchu, ne za hrozbu
1 minuta
UDÁLOSTI: Čeští činitelé vesměs nepovažují mobilizaci za hrozbu pro stát
Bývalý náčelník generálního štábu české armády a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý zdůraznil, že ruská mobilizace nebude mít na činnost českých ozbrojených sil žádný vliv. „Armáda nemá důvod, proč by například zvyšovala bojovou pohotovost, případně vyčleňovala nějaké síly,“ poukázal.
Také ministryně obrany Jana Černochová (ODS) si myslí, že mobilizace v Rusku „neznamená vůbec nic než jenom další oslabení Vladimira Putina“. „Nebyli schopni čelit morální převaze Ukrajinců,“ míní ministryně.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) však připustil, že rozhodnutí Moskvy mobilizovat rezervisty „je negativní zprávou pro bezpečnost České republiky“. Zdůraznil však, že Ukrajina má dál podporu Západu. „A NATO opakovaně deklaruje, že bude hájit každý centimetr svého území,“ řekl.
Prezident i premiér apelovali na další pomoc Ukrajině
Na krok, který vyhlásil v dopoledním projevu ruský prezident Vladimir Putin, reagoval odmítavě i jeho český protějšek Miloš Zeman, který v minulosti některé pozice Kremlu hájil. Nyní uvedl, že za adekvátní reakci považuje zvýšení pomoci Ukrajině, a to „nejenom ve vojenské oblasti“.
Premiér Petr Fiala (ODS) prohlásil částečnou mobilizaci za další důkaz toho, že je Rusko jediným agresorem. Putinovo rozhodnutí ukazuje, že chce pokračovat ve své agresivní politice a že jeho dosavadní vojenská agrese není úspěšná. Ruský prezident je podle premiéra zaskočen statečnou obranou Ukrajinců, jednotným postojem západních demokracií i tím, že se mu nedaří dosahovat cílů.
Odpovědí podle předsedy vlády musí být jasná humanitární, vojenská i finanční podpora Ukrajiny. „Pomoc Ukrajině je potřeba a musíme v ní v našem vlastním zájmu pokračovat,“ uvedl.
