Tento týden byl dosud na českých i slovenských silnicích obzvláště tragický. Podle Jindřicha Šachla z ČVUT čeští řidiči nejsou dostatečně informováni o možných rizicích nebezpečné jízdy. „Bavíme se o tom, jak zacílit kampaň na co nejširší publikum,“ říká Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu v 90' ČT24. Předseda správní rady Asociace autoškol Ondřej Horázný vidí problém už ve vzdělávání řidičů. Zkoušky jsou prý příliš zastaralé a nedostatečně připravují na reálné situace v provozu.
Řidiči musí znát konkrétní rizika, věří soudní znalec. Bezpečnější silnice mají zajistit i praktičtější zkoušky
61 minut
90’ ČT24 - Bezpečnost na silnicích
Na českých silnicích v uplynulém týdnu zemřelo dosud sedmnáct lidí. Už v pondělí přišli o život při kolizi dvou osobních aut čtyři lidé, o přežití v nemocnici poté bojoval zraněný chlapec, nakonec ale i on podlehl. Jde o nejtragičtější nehodu v Česku za poslední čtyři roky. Tragédie se nevyhnula ani Slovensku, kde se u Nitry nákladní vůz srazil s autobusem. Nehodu nepřežilo dvanáct lidí včetně pěti nezletilých. V pátek Slovensko uctilo památku obětí státním smutkem.
Byť při nehodách hraje roli více faktorů, mimo jiné náhoda nebo počasí, zásadní je podle soudního znalce Jindřicha Šachla z Fakulty dopravní ČVUT osvěta řidičů. „Podle mého názoru není veřejnost dostatečně informována o rizicích, co vše se může stát. V tom má Česko dluh v porovnání třeba s Německem,“ věří expert.
Právě v sousední zemi se kupříkladu šoty zaměřené na silniční bezpečnost vysílají v nejsledovanějších časech. Problematický je ale podle Šachla i obsah. V Česku se prý ukazují rozbitá vozidla a nabádá se, aby lidé jezdili opatrně. „To je málo, chce to konkrétní rady, ty chybí,“ je přesvědčen.
Podle Lukáše Kaduly z Centra dopravního výzkumu v současnosti organizace BESIP pracuje na strategii pro příští desetiletí a probíhají diskuze o tom, jak kampaně zacílit na co nejširší publikum. Kadula ale zdůrazňuje i pozitivnější statistiku. Byť je pravda, že v tomto roce už na silnicích zahynulo více lidí, než jaký cíl si BESIP stanovil, zároveň klesl počet těžce zraněných.
„Máme za deset měsíců historicky nejméně těžce zraněných osob, je potřeba se bavit nejen o fatalitách,“ věří Kadula.
Nehody v zemích EU
Zvýšení rychlostního limitu není namístě, shodují se odborníci
Experti se v 90' ČT24 vyjadřovali také k diskutovanému zvýšení rychlosti na některých úsecích dálnic. Ze 130 na 140 kilometrů v hodině by se rychlostní limit mohl zvýšit například na dálnici D2 v úseku od hranic se Slovenskem k Brnu či na některých opravených úsecích D1.
Podle Šachla by takový krok nebyl uvážený. „Kinetická energie roste s druhou mocninou rychlosti. Jestliže zvýšíte rychlost ze 130 na 140 kilometrů v hodině, tak kinetická energie se zvýší o tu druhou mocninu,“ zdůvodňuje.
Silnice s nejvíce oběťmi
Úvahy o vyšších rychlostních limitech jsou legitimní, míní Kadula, považuje je ale za zbytečné. Vyšší rychlost na několika úsecích v důsledku řidičům ušetří pouze pár sekund. „Nepřineslo by to zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Máme tady národní strategii bezpečnosti silničního provozu. V době, kdy není plněna strategie v jednom strategickém cíli (počet úmrtí při nehodách), není namístě uvádět tyto úvahy v praxi,“ doplňuje.
Zkoušky jsou zastaralé, s řidiči je třeba pracovat i po získání dokladu
Jak by v problematice mohla pomoci lepší výuka v autoškolách, uvažuje Ondřej Horázný. Podle něj je velkou chybou, že s řidičem se nepracuje poté, co složí zkoušku. Ta přitom není jednotná, upozorňuje. „Dělají to často úředníci, kteří to mají jen na částečný úvazek, nejsou to profesionálové v pravém slova smyslu,“ vysvětluje předseda správní rady Asociace autoškol, v čem vidí problém.
Příčiny nehod
Měnit požadovaný počet hodin, které aspirující mladý řidič musí strávit za volantem, než dostane řidičský průkaz, je podle něj zbytečné.
„Podstatné je, co se bude zkoušet a učit. Co se týká zkoušky, tak teoretická ustrnula před třiceti padesáti lety. Chceme tam dostat videa, animace a předvídání rizik tak, aby žadatel, který se bude připravovat, se nemohl vrátit (v testu) kvůli tomu, že odpověděl špatně,“ nastiňuje Horázný. Připouští ale, že taková změna je zatím daleko, protože se musí nejprve přesvědčit všechny dotčené úřady.
