Policie v průběhu několika let detailně sledovala skupinu politiků, úředníků a podnikatelů v Olomouckém kraji. Kompletně prý ovládli tamní silniční zakázky, a tak mohli při opravách cest podvádět a nelegálně získat desítky milionů korun. Na Hané se podle detektivů neopravovaly ty nejvíc rozbité silnice, ale ty, při jejichž opravách se dalo nejlépe krást. O tématu natáčeli pro Reportéry ČT Jana Neumannová a Ondřej Golis.
Reportéři ČT: Za zakázku na opravu silnic auto nebo dovolená. Policie rozkryla korupční kauzu ze sklípku
Úředníci se podle vyšetřovatelů nechali zvát na drahé obědy, zájezdy, ale dostávali i statisícové úplatky. O tom, jak ovládnout silniční zakázky na celé Moravě a rozdělit si zisk, skupina debatovala ve vinném sklípku v jihomoravské obci Hlohovec.
Kauza v loňském roce otřásla tamní politikou i byznysem. Policie kvůli manipulaci a korupcím obvinila celkem třináct lidí – mezi nimi i tehdejšího krajského náměstka pro dopravu a významného člena ODS Michala Záchu. Ten na lednové otázky ČT nereagoval.
Policisté uvedli, že rozkryli celou zločineckou skupinu, a popsali deset konkrétních případů, které zmanipulovala nebo se o to pokusila. Jedna ze zakázek se týká i opravy silnice ve vsi Loučany. Měla ulevit zatížení zemědělskou dopravou, jak popsal tamní starosta Jaroslav Loutocký (za KDU-ČSL).
Obvinění prý kontrolovali celý proces zadávání zakázek, díky tomu pak získávali informace o podaných nabídkách. Spřízněné firmy pak měly schválně nabídnout nejnižší ceny, kterým ostatní společnosti nemohly konkurovat. „Vítězové“ však silnice opravovali v rozporu se schváleným projektem.
Ušetřené peníze si pak členové skupiny údajně mezi sebou dělili – mohlo se tak dít proto, že ve skupině vedle politiků a vlivných úředníků figurovali také lidé ze stavebních firem a vykonavatelé stavebního dozoru.
Jiné postupy než ve smlouvě
Právě v zástavbě v Loučanech měl podle starosty zhotovitel vybourat původní povrch silnice včetně podkladu a udělat vše znova – tak, jak bylo zadáno v projektu. Jak stavba pokračovala, tak se však ukázalo, že k vybourání podkladů a návozu nového materiálu došlo jen v obci. Za ní položili stavaři novou vozovku na původní povrch, to však v projektu nestálo.
Starosta Loutocký si prý nejasností všiml už během prací, požádal proto stavbyvedoucího o vysvětlení. Ten jej však ujistil, že je vše v pořádku.
Jedním z hlavních aktérů měl být podle policejních spisů Tomáš Tomanec – stavbyvedoucí, který prý vymyslel, jak opravu této silnice „ošidit“ a nelegálně na ní tak vydělat. Bez vědomí zadavatele rozhodl údajně o tom, že stavební práce budou prováděny „naprosto jinými postupy, jinou technologií a v jiné kvalitě než za podmínek stanovených v uzavřené smlouvě o dílo“.
Chtěl minimalizovat skutečně vynaložené náklady na stavbu, ovšem fakturoval v plné výši podle položkového nabídkového rozpočtu, jak stojí v policejním dokumentu.
Tomanec prý uváděl „zločinecké plány“ do praxe – zařizoval šizení zakázek, aby z nich pro skupinu zbyly peníze. Na vše měl pak v terénu dohlížet. „Pro Tomáše Tomance nehrály zájmy stavebníka žádnou roli. Bylo mu naprosto jedno, jak stavbu zrealizuje a v jaké kvalitě. Postačilo mu, aby stavba vydržela do záruky,“ stojí v policejním dokumentu.
Během opravy v Loučanech se pak objevil další problém. U jednoho z polí vznesl jeho vlastník námitku, že bude mít problém se na pozemek dostat. „Firma to nakonec vyřešila tak, že provedla štěrkový násyp,“ popsal starosta Loutocký. Postup se mu zdál natolik zvláštní, že začal věc řešit.
Částečně uspěl – firma přiznala, že nepostupovala podle projektu, a nakonec za stavbu fakturovala zhruba o milion korun méně. I přes starostovo odhalení nakonec Tomanec podle policejního šetření nelegálně získal zhruba dva a půl milionu korun. Hodnota zakázky přitom činila necelých deset milionů, Tomanec a další aktéři si tedy mohli rozdělit čtvrtinu celkové hodnoty zakázky.
Cíl – co nejvíce ušetřit
„Jeho cíl byl vždy stejný – ušetřit co nejvíce peněz, aby pak tyto mohl následně vyvést ze společnosti Porr pro soukromé potřeby své a Romana Láčíka a rovněž na úplatky pro nejrůznější subjekty,“ stojí v policejním dokumentu.
Důležitou postavou celé kauzy je také muž s přezdívkou blonďák. Má jít o bývalého šéfa olomoucké pobočky stavební firmy Porr Romana Láčíka, právě on prý komunikoval s politiky a dále úkoloval úředníky.
Policejní zjištění také hovoří o tom, že Láčík získával neveřejné informace k tendrům a vymýšlel, jak u nich navýšit cenu. Prostřednictvím svých firem měl ze zakázek dále odčerpávat peníze, které pak rozděloval mezi ostatní členy skupiny.
Za prostředky pak měly být nakupovány pozornosti pro konkrétní osoby, které si skupina chtěla naklonit. „Od drobných dárků, pozvání na oběd, posezení ve vinných sklípcích, (…) až po takové služby, jejichž hodnota se již pohybovala v řádech minimálně desítek tisíc korun a kterými si již vybrané osoby nejen nakláněli, ale přímo zavazovali. A to například (…) hrazením zahraničních pobytů na horách a pobytů v oblíbených zahraničních restauracích,“ uvádí spis.
Láčík a Tomanec prý z firmy Porr vyváděli peníze přes fiktivní faktury, samotná společnost tak figuruje mezi poškozenými. Láčík na žádost o komentář nereagoval, štábu ČT se jej nepodařilo zastihnout ani doma.
Další údajně ošizenou stavbou má být ta v obci Slatinky. Na ní se měla skupina z veřejných peněz obohatit o zhruba dva a půl milionu korun. V původní silnici se našly vysoké koncentrace rakovinotvorného dehtu, který měli stavaři podle projektu odborně zlikvidovat. Úkon sám o sobě je ovšem drahý, právě na tom měla skupina ve Slatinkách ušetřit. Onen nebezpečný materiál nechávali stavaři místo na skládce přímo na stavbě.
„Když jsem to zjistila, tak jsem asi čtrnáct dní nespala,“ uvedla starostka Slatinek Monika Prokopová (nestr.). „Každý jeden člověk, s kterým jsem ve druhé fázi realizace jednala, byl členem té dotyčné organizované skupiny,“ tvrdí.
Spolupráce s úředníky
Stavbu dozoroval další z obviněných – Petr Všetička, který navíc podle policie o všem věděl. Dodnes pracuje u olomoucké správy silnic jako stavební dozor. Na stavbě ve Slatinkách však Tomance údajně místo dozorování poslouchal. Ani on rozhovor ČT s odvoláním na policejní protokol neposkytl.
Likvidaci nebezpečného odpadu skupina prý obci naúčtovala, jak uvedla starostka Prokopová. Podle policie navíc ošidili i stavbu silnice. „Kraj nařídil, aby zkontrolovali kvalitu silnice, takže se dělaly zkušební vrty,“ doplnila starostka.
„Je tam nesoulad v konstrukčních vrstvách vozovky z hlediska projektu a z hlediska fakturačních věcí,“ potvrdil následně ředitel Správy silnic Olomouckého kraje Ivo Černý.
Podle policie obdržel Všetička za spolupráci se skupinou kolem Tomance zájezd k italskému jezeru Lago di Garda. Odměnou prý nebyl pouze zájezd, podle policejního dokumentu obdržel Všetička od Tomance také 400 tisíc korun v hotovosti.
V té době byl Všetičkovým nadřízeným Petr Foltýnek, který krajskou správu silnic řídil. Také on měl podle policie s hlavními aktéry skupiny velmi úzké vztahy. „Jeho propojenost s Romanem Láčíkem a Tomášem Tomancem a jejich velmi úzké přátelské vztahy byly zadokumentovány opravdu velkým množstvím úkonů,“ uvádí spis.
Trávili prý společné dovolené, Tomanec s Láčíkem jej údajně vozili i několikrát týdně na oběd svými firemními vozy či mu měli nosit dárky. Přijímání úplatků Foltýnek odmítl.
Dohody ve vinném sklípku
Významná část skupiny se scházela ve vinném sklepě v jihomoravském Hlohovci, objekt patří právě dvojici Láčík a Tomanec. Policie ovšem do sklípku schovala mikrofony a rozhovory skupiny odposlouchávala. Jedno ze setkání s dvojicí organizoval právě tehdejší šéf olomoucké správy silnic Foltýnek, spolu s ním na místo zavítali ostatní šéfové krajských silnic z celé Moravy.
Foltýnek oponuje, že na setkání právě v objektu Láčíka a Tomance neviděl nic špatného. Ostatní návštěvníci setkání – například ředitel zlínské pobočky Bronislav Malý – tvrdí, že byl na místě na semináři. Ředitel oblasti západ na správě v Jihomoravském kraji Zdeněk Komůrka pak říká, že si sklep pronajali na schůzku pracovníků, Láčík jej spoluvlastnil náhodou.
„Že později z toho vyplynula nějaká jiná skutečnost, to se bohužel stalo, ale to nemá s touhle kauzou nic společného,“ soudí Komůrka. Nevěděl prý, že byl Láčík „namočený“ v nějaké kauze. Policejní odposlechy ukazují, že akci organizovali právě Láčík s Tomancem. Nabídku do sklepa ke dvojici obviněných prý dostal i současný ředitel správy silnic v Olomouckém kraji Černý, ale nevyužil ji.
Zločinecká skupina měla podle vyšetřovatelů v plánu ovládnout všechny moravské správy silnic. Chtěla je přesvědčit, aby silnice opravovali technologií, kterou v té době používal jen velmi omezený počet firem – takzvaným teplým remixem. „Je to technologie, která je řešena za horka. Současný asfaltový povrch se nahřeje, rozemele a opětovně položí,“ vysvětlil Černý.
Skupina se podle policie snažila dosáhnout toho, aby nejvíce zakázek získala firma Frekomos, která má na onu technologii stroje. Právní zástupce firmy Josef Vašíček pro ČT uvedl, že jednatel společnosti byl obviněn, společnost sama pak poskytuje policii součinnost.
Bývalý šéf olomouckých silničářů je v současné době v důchodu. Poté, co skončil u olomoucké správy silnic, začal pracovat právě pro společnost Frekomos. Prý jako mentor. „Pomáhal jsem jim s věcmi, co potřebovali,“ doplnil.
Část obviněných chce spolupracovat
Setkání ve sklípku ovšem policie zaznamenala vícero. Nahrála třeba investičního referenta Olomouckého kraje Vladislava Krejčiříka, i ten čelí obvinění z účasti na zločinecké skupině. Z jeho slov vyplývá, že skupina nejen kontrolovala průběh zakázek, dokonce také určovala, jaké kraj vypíše, aby z nich dostala co nejvíce peněz. I on žádost o rozhovor odmítnul.
Jako odměnu za jednu ze zmanipulovaných zakázek měl Krejčiřík od Tomance obdržet 600 tisíc korun, uvádí policejní spis. Vedle peněz měl pak úředník od Tomance s Láčíkem dostat zahraniční dovolené či auto s placeným servisem.
Většina klíčových aktérů v případu se policii přiznala. Navíc vyšetřovatelům nabídla spolupráci na rozkrytí jednoho z největších korupčních případů týkajících se silnic, jaký se v Česku odehrál.