Reportéři ČT: Za zakázku na opravu silnic auto nebo dovolená. Policie rozkryla korupční kauzu ze sklípku

Nahrávám video
Reportéři ČT: Big Boss ze sklípku
Zdroj: ČT24

Policie v průběhu několika let detailně sledovala skupinu politiků, úředníků a podnikatelů v Olomouckém kraji. Kompletně prý ovládli tamní silniční zakázky, a tak mohli při opravách cest podvádět a nelegálně získat desítky milionů korun. Na Hané se podle detektivů neopravovaly ty nejvíc rozbité silnice, ale ty, při jejichž opravách se dalo nejlépe krást. O tématu natáčeli pro Reportéry ČT Jana Neumannová a Ondřej Golis.

Úředníci se podle vyšetřovatelů nechali zvát na drahé obědy, zájezdy, ale dostávali i statisícové úplatky. O tom, jak ovládnout silniční zakázky na celé Moravě a rozdělit si zisk, skupina debatovala ve vinném sklípku v jihomoravské obci Hlohovec.

Kauza v loňském roce otřásla tamní politikou i byznysem. Policie kvůli manipulaci a korupcím obvinila celkem třináct lidí – mezi nimi i tehdejšího krajského náměstka pro dopravu a významného člena ODS Michala Záchu. Ten na lednové otázky ČT nereagoval.

Policisté uvedli, že rozkryli celou zločineckou skupinu, a popsali deset konkrétních případů, které zmanipulovala nebo se o to pokusila. Jedna ze zakázek se týká i opravy silnice ve vsi Loučany. Měla ulevit zatížení zemědělskou dopravou, jak popsal tamní starosta Jaroslav Loutocký (za KDU-ČSL).

Obvinění prý kontrolovali celý proces zadávání zakázek, díky tomu pak získávali informace o podaných nabídkách. Spřízněné firmy pak měly schválně nabídnout nejnižší ceny, kterým ostatní společnosti nemohly konkurovat. „Vítězové“ však silnice opravovali v rozporu se schváleným projektem.

Ušetřené peníze si pak členové skupiny údajně mezi sebou dělili – mohlo se tak dít proto, že ve skupině vedle politiků a vlivných úředníků figurovali také lidé ze stavebních firem a vykonavatelé stavebního dozoru.

Jiné postupy než ve smlouvě

Právě v zástavbě v Loučanech měl podle starosty zhotovitel vybourat původní povrch silnice včetně podkladu a udělat vše znova – tak, jak bylo zadáno v projektu. Jak stavba pokračovala, tak se však ukázalo, že k vybourání podkladů a návozu nového materiálu došlo jen v obci. Za ní položili stavaři novou vozovku na původní povrch, to však v projektu nestálo.

Starosta Loutocký si prý nejasností všiml už během prací, požádal proto stavbyvedoucího o vysvětlení. Ten jej však ujistil, že je vše v pořádku.

Jedním z hlavních aktérů měl být podle policejních spisů Tomáš Tomanec – stavbyvedoucí, který prý vymyslel, jak opravu této silnice „ošidit“ a nelegálně na ní tak vydělat. Bez vědomí zadavatele rozhodl údajně o tom, že stavební práce budou prováděny „naprosto jinými postupy, jinou technologií a v jiné kvalitě než za podmínek stanovených v uzavřené smlouvě o dílo“.

Chtěl minimalizovat skutečně vynaložené náklady na stavbu, ovšem fakturoval v plné výši podle položkového nabídkového rozpočtu, jak stojí v policejním dokumentu.

Tomanec prý uváděl „zločinecké plány“ do praxe – zařizoval šizení zakázek, aby z nich pro skupinu zbyly peníze. Na vše měl pak v terénu dohlížet. „Pro Tomáše Tomance nehrály zájmy stavebníka žádnou roli. Bylo mu naprosto jedno, jak stavbu zrealizuje a v jaké kvalitě. Postačilo mu, aby stavba vydržela do záruky,“ stojí v policejním dokumentu.

Během opravy v Loučanech se pak objevil další problém. U jednoho z polí vznesl jeho vlastník námitku, že bude mít problém se na pozemek dostat. „Firma to nakonec vyřešila tak, že provedla štěrkový násyp,“ popsal starosta Loutocký. Postup se mu zdál natolik zvláštní, že začal věc řešit.

Částečně uspěl – firma přiznala, že nepostupovala podle projektu, a nakonec za stavbu fakturovala zhruba o milion korun méně. I přes starostovo odhalení nakonec Tomanec podle policejního šetření nelegálně získal zhruba dva a půl milionu korun. Hodnota zakázky přitom činila necelých deset milionů, Tomanec a další aktéři si tedy mohli rozdělit čtvrtinu celkové hodnoty zakázky.

Cíl – co nejvíce ušetřit

„Jeho cíl byl vždy stejný – ušetřit co nejvíce peněz, aby pak tyto mohl následně vyvést ze společnosti Porr pro soukromé potřeby své a Romana Láčíka a rovněž na úplatky pro nejrůznější subjekty,“ stojí v policejním dokumentu.

Důležitou postavou celé kauzy je také muž s přezdívkou blonďák. Má jít o bývalého šéfa olomoucké pobočky stavební firmy Porr Romana Láčíka, právě on prý komunikoval s politiky a dále úkoloval úředníky.

Policejní zjištění také hovoří o tom, že Láčík získával neveřejné informace k tendrům a vymýšlel, jak u nich navýšit cenu. Prostřednictvím svých firem měl ze zakázek dále odčerpávat peníze, které pak rozděloval mezi ostatní členy skupiny.

Za prostředky pak měly být nakupovány pozornosti pro konkrétní osoby, které si skupina chtěla naklonit. „Od drobných dárků, pozvání na oběd, posezení ve vinných sklípcích, (…) až po takové služby, jejichž hodnota se již pohybovala v řádech minimálně desítek tisíc korun a kterými si již vybrané osoby nejen nakláněli, ale přímo zavazovali. A to například (…) hrazením zahraničních pobytů na horách a pobytů v oblíbených zahraničních restauracích,“ uvádí spis.

Láčík a Tomanec prý z firmy Porr vyváděli peníze přes fiktivní faktury, samotná společnost tak figuruje mezi poškozenými. Láčík na žádost o komentář nereagoval, štábu ČT se jej nepodařilo zastihnout ani doma.

Další údajně ošizenou stavbou má být ta v obci Slatinky. Na ní se měla skupina z veřejných peněz obohatit o zhruba dva a půl milionu korun. V původní silnici se našly vysoké koncentrace rakovinotvorného dehtu, který měli stavaři podle projektu odborně zlikvidovat. Úkon sám o sobě je ovšem drahý, právě na tom měla skupina ve Slatinkách ušetřit. Onen nebezpečný materiál nechávali stavaři místo na skládce přímo na stavbě.

„Když jsem to zjistila, tak jsem asi čtrnáct dní nespala,“ uvedla starostka Slatinek Monika Prokopová (nestr.). „Každý jeden člověk, s kterým jsem ve druhé fázi realizace jednala, byl členem té dotyčné organizované skupiny,“ tvrdí.

Spolupráce s úředníky

Stavbu dozoroval další z obviněných – Petr Všetička, který navíc podle policie o všem věděl. Dodnes pracuje u olomoucké správy silnic jako stavební dozor. Na stavbě ve Slatinkách však Tomance údajně místo dozorování poslouchal. Ani on rozhovor ČT s odvoláním na policejní protokol neposkytl.

Likvidaci nebezpečného odpadu skupina prý obci naúčtovala, jak uvedla starostka Prokopová. Podle policie navíc ošidili i stavbu silnice. „Kraj nařídil, aby zkontrolovali kvalitu silnice, takže se dělaly zkušební vrty,“ doplnila starostka.

„Je tam nesoulad v konstrukčních vrstvách vozovky z hlediska projektu a z hlediska fakturačních věcí,“ potvrdil následně ředitel Správy silnic Olomouckého kraje Ivo Černý.

Podle policie obdržel Všetička za spolupráci se skupinou kolem Tomance zájezd k italskému jezeru Lago di Garda. Odměnou prý nebyl pouze zájezd, podle policejního dokumentu obdržel Všetička od Tomance také 400 tisíc korun v hotovosti.

V té době byl Všetičkovým nadřízeným Petr Foltýnek, který krajskou správu silnic řídil. Také on měl podle policie s hlavními aktéry skupiny velmi úzké vztahy. „Jeho propojenost s Romanem Láčíkem a Tomášem Tomancem a jejich velmi úzké přátelské vztahy byly zadokumentovány opravdu velkým množstvím úkonů,“ uvádí spis.

Trávili prý společné dovolené, Tomanec s Láčíkem jej údajně vozili i několikrát týdně na oběd svými firemními vozy či mu měli nosit dárky. Přijímání úplatků Foltýnek odmítl.

Dohody ve vinném sklípku

Významná část skupiny se scházela ve vinném sklepě v jihomoravském Hlohovci, objekt patří právě dvojici Láčík a Tomanec. Policie ovšem do sklípku schovala mikrofony a rozhovory skupiny odposlouchávala. Jedno ze setkání s dvojicí organizoval právě tehdejší šéf olomoucké správy silnic Foltýnek, spolu s ním na místo zavítali ostatní šéfové krajských silnic z celé Moravy.

Foltýnek oponuje, že na setkání právě v objektu Láčíka a Tomance neviděl nic špatného. Ostatní návštěvníci setkání – například ředitel zlínské pobočky Bronislav Malý – tvrdí, že byl na místě na semináři. Ředitel oblasti západ na správě v Jihomoravském kraji Zdeněk Komůrka pak říká, že si sklep pronajali na schůzku pracovníků, Láčík jej spoluvlastnil náhodou.

„Že později z toho vyplynula nějaká jiná skutečnost, to se bohužel stalo, ale to nemá s touhle kauzou nic společného,“ soudí Komůrka. Nevěděl prý, že byl Láčík „namočený“ v nějaké kauze. Policejní odposlechy ukazují, že akci organizovali právě Láčík s Tomancem. Nabídku do sklepa ke dvojici obviněných prý dostal i současný ředitel správy silnic v Olomouckém kraji Černý, ale nevyužil ji.

Zločinecká skupina měla podle vyšetřovatelů v plánu ovládnout všechny moravské správy silnic. Chtěla je přesvědčit, aby silnice opravovali technologií, kterou v té době používal jen velmi omezený počet firem – takzvaným teplým remixem. „Je to technologie, která je řešena za horka. Současný asfaltový povrch se nahřeje, rozemele a opětovně položí,“ vysvětlil Černý.

Skupina se podle policie snažila dosáhnout toho, aby nejvíce zakázek získala firma Frekomos, která má na onu technologii stroje. Právní zástupce firmy Josef Vašíček pro ČT uvedl, že jednatel společnosti byl obviněn, společnost sama pak poskytuje policii součinnost.

Bývalý šéf olomouckých silničářů je v současné době v důchodu. Poté, co skončil u olomoucké správy silnic, začal pracovat právě pro společnost Frekomos. Prý jako mentor. „Pomáhal jsem jim s věcmi, co potřebovali,“ doplnil.

Část obviněných chce spolupracovat

Setkání ve sklípku ovšem policie zaznamenala vícero. Nahrála třeba investičního referenta Olomouckého kraje Vladislava Krejčiříka, i ten čelí obvinění z účasti na zločinecké skupině. Z jeho slov vyplývá, že skupina nejen kontrolovala průběh zakázek, dokonce také určovala, jaké kraj vypíše, aby z nich dostala co nejvíce peněz. I on žádost o rozhovor odmítnul.

Jako odměnu za jednu ze zmanipulovaných zakázek měl Krejčiřík od Tomance obdržet 600 tisíc korun, uvádí policejní spis. Vedle peněz měl pak úředník od Tomance s Láčíkem dostat zahraniční dovolené či auto s placeným servisem.

Většina klíčových aktérů v případu se policii přiznala. Navíc vyšetřovatelům nabídla spolupráci na rozkrytí jednoho z největších korupčních případů týkajících se silnic, jaký se v Česku odehrál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Jsme připraveni vyslat do Egypta repatriační lety pro Čechy v Izraeli, řekl Babiš

Česko je připraveno vyslat okamžitě repatriační lety do Egypta pro Čechy, kteří jsou v Izraeli. Přesunout by se museli autobusem, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Kvůli situaci na Blízkém východě se také sejde v pondělí ráno Bezpečnostní rada státu. Zabývat se bude možnými dopady stavu na Česko, uvedl dříve Babiš. Zasedání svolal na sedmou hodinu ranní.
10:52Aktualizovánopřed 58 mminutami

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
před 6 hhodinami

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 09:31

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
včera v 07:30

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
včera v 07:00

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
včera v 06:30
Načítání...