Největší reforma trestní politiky od roku 2010 nabírá zpoždění. Ministerstvo spravedlnosti ji chtělo původně předložit vládě do prázdnin. Jednání ale podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) budou pokračovat celé léto. Resort zatím nestanovil termín, kdy by mohla být úprava trestního zákoníku hotová. Reforma má za cíl snížit počet vězňů. Kvůli tomu by se víc udělovaly peněžité tresty.
Reforma trestního zákoníku je zpožděná
Události: Zpožděná reforma trestního zákoníku (zdroj: ČT24)
Petr Včeliš vypěstoval na své farmě několik set kilogramů marihuany. Dostal devět let za její výrobu a prodej. „Zavírat za pěstování léčivých bylin, to je prostě šílené,“ sdělil v červenci.
Že je trestní sazba osm až dvanáct let velmi přísná, uznal i odvolací soud. Ale trestat jinak než podle ní nemohl. „V podstatě tam není co k diskusi pro justici, ani pro soudce, ani pro státní zástupce. Je to diskuse pro členy zákonodárného sboru,“ sdělil v červenci státní zástupce z Vrchního státního zastupitelství Radek Bělor.
O potřebě změn v trestání drogových deliktů jednají zástupci vlády s odborníky už dva roky. V návrhu ministerstva spravedlnosti ale zatím není konečná varianta. Úřad vlády totiž požaduje ještě mírnější trestní sazby.
„Škodlivost látek, s nimiž není nakládání trestné, například alkoholu, je vyšší než u řady látek, kde je nakládání v podobě takzvaných drogových trestných činů postihováno,“ konstatoval v připomínce Úřad vlády.
Kde postačí peněžitý trest
Vyjasnit si musí vládní koalice i to, u kterých zločinů bude možné udělit pouze peněžitý trest. Podle původního návrhu by takovou možnost měli soudci vždy, teoreticky i u vraždy. „Pro nás je třeba naprosto neakceptovatelné, aby u sexuálních a násilných trestných činů bylo možné se vyplatit,“ míní poslankyně Taťána Malá (ANO).
Ministr spravedlnosti chce také samostatné finanční sankce u nejtěžších násilných zločinů z návrhu vypustit. Že by šlo o vykupování se z trestů, ministr odmítá.
„Pořád to bude rozhodovat soud. Pokud neuloží trest odnětí svobody, bude muset odůvodnit, proč má za to, že peněžitý trest postačuje k potrestání. Bavíme se o jednotkách případů a je to typická, neřekl bych mediální, ale opoziční hra,“ uvedl v červnu Blažek.
Přišel návrh pozdě?
Blažek avizoval, že bude u rozsáhlé reformy hledat shodu i s opozicí. Ta kritizuje hlavně to, že návrh přišel pozdě. „Je potřeba, aby to prošlo celým politickým spektrem a aby se po nových volbách něco nemuselo řešit znovu. Schůzka byla avizovaná, ale bohužel byla zrušena, protože byla moc předčasná,“ tvrdí místopředsedkyně ústavně-právního výboru Vladimíra Lesenská (SPD).
„Vzhledem k tomu, že koalice má problém se dohodnout na řadě mnohem jednodušších věcí, tak nepředpokládám, že by k přijetí do konce volebního období došlo,“ uvedla Malá.
„V současné době probíhá vypořádání připomínek a je tedy předčasné se k návrhu vyjadřovat,“ uvedla Marcela Nevšímalová z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti. V červnu Blažek říkal, že reformě hodlá věnovat celé léto.
Opozice se s vládou shodne třeba na omezení dlouhých trestů pro pachatele opakovaných drobných krádeží. „Myslím si, že tady se to ministerstvo snaží napravit. A byla bych ráda, pokud alespoň v této části, kterou vidím jako přínosnou, by se podařilo do konce volebního období novelu přijmout,“ prohlásila v červnu vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová.
Hlavní změna je u neplacení alimentů
Právě opakovaná krádež je nejčastějším důvodem, proč lidé končí ve vězení. V českých věznicích je o téměř tisíc odsouzených víc než před půl rokem. Počet vězňů je tak nejvyšší od covidové pandemie.
Vyprázdnění alespoň některých vězeňských cel chce Ministerstvo spravedlnosti dosáhnout také tím, že se před soud dostane méně lidí než dnes. Hlavní změna je u neplacení alimentů, za které jsou za mřížemi tisíce lidí. Nově by za zanedbání výživného končili před soudem jenom ti, kteří své děti dostanou do nouze. Dosud hrozí za neplacení alimentů vězení každému, kdo neposlal peníze čtyři měsíce.
Snížit se mají i sazby za některé ekonomické trestné činy, třeba podvody nebo krácení daně. Pokud pachatel způsobí značnou škodu, hrozí mu teď spodní sazba pět let vězení. Nově by to byly tři roky, což je hranice, kdy je ještě možné udělit podmínku.
U opakovaných drobných krádeží, kdy soud musí trestat i škodu menší než deset tisíc korun, by měla zmizet spodní hranice úplně. Soudci tak dostanou větší prostor trestat alternativně.