David Rath neuspěl ani u pražského městského soudu s žalobou, kterou se domáhal úhrady nákladů spojených s vazbou. Šlo o 60 tisíc korun. Bývalý středočeský hejtman žádal i další peníze za údajnou dehonestaci, když byl k soudu přiveden v poutech. Již na jaře rozhodl obvodní soud, že ani na takové odškodnění nemá Rath nárok, ale městský soud mu nyní případ vrátil. Jde jen o jeden z řady soudních sporů kolem Davida Ratha. Přibyl k nim navíc i nový – exhejtman obvinil z podjatosti policisty, kteří vyšetřují kauzu zmanipulovaných zakázek.
Někdejší šéf lékařských odborů, později lékařské komory, exministr zdravotnictví, bývalý poslanec a hejtman chtěl, aby mu stát vyplatil celkem 90 tisíc korun. Z toho dvě třetiny však neuvidí, o zbylých 30 tisících bude ještě jednou rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 2.
David Rath tvrdí, že byl „bezdůvodně, zlovolně, šikanózně vlečen v poutech“ k soudu, který rozhodoval o údajné korupci. Exhejtman tvrdí, že ho to dehonestovalo v očích veřejnosti. „Pokud mu někdo nasadí pouta a je vlečen před objektivy televizí a fotoaparátů, tak to není příjemné,“ poznamenal Rathův advokát Roman Jelínek. Obvodní soud sice prohlásil Rathův nárok za promlčený, s tím ale odvolací senát nesouhlasil.
„Neshledali jsme správným závěr soudu, že byl nárok promlčen,“ uvedl člen odvolacího senátu Pavel Vlach. Rozpor mezi soudy spočívá v tom, že obvodní soud počítal promlčecí lhůtu od doručení nálezu Ústavního soudu, který rozhodl o nezákonnosti části Rathovy vazby, ale městský soud až od pozdějšího momentu, kdy Rath obdržel rozhodnutí od Vrchního soudu v Praze.
Obvodní soud ovšem již v dubnu konstatoval, že kromě toho, že považuje nárok za promlčený, vězeňská služba i eskorta podle něj postupovala v souladu se zákonem.
Ušlý zisk Rath neprokázal
Náhradu nákladů spojených s vazbou pak Rathovi městský soud nepřiznal. Bývalý hejtman chtěl celkem 60 tisíc korun, z toho 9000 korun tvořil ušlý zisk z doby, kdy musel docházet k probačnímu úředníkovi, a 24 tisíc prý byla škoda, která vznikla tím, že Rath nesměl vycestovat z Česka. Exhejtman chtěl také doplatit část z 45 tisíc, které vynaložil na zrušení nezákonných rozhodnutí o prodloužení vazby. Ministerstvo Rathovi již dříve přiznalo 19 tisíc, u soudu se chtěl domoci zbytku.
Městský soud však potvrdil rozsudek, podle kterého David Rath neprokázal výši ušlého zisku. Probace stejně jako zákaz vycestování navíc nesouvisely s vazbou – kterou označil Ústavní soud částečně za nezákonnou – ale s opatřeními, které soud Rathovi uložil po propuštění.
Vyšetřovatele „své“ kauzy viní Rath z podjatosti
David Rath se v současnosti soudí se státem, ale zároveň se ho týkají i trestní kauzy. Vedle obvinění z přijímání úplatků je to kauza údajně zmanipulovaných zakázek, kterou vrátil soud policii k došetření.
Rath nyní tvrdí, že jsou vyšetřovatelé podjatí. „Postupovali podle mého soudu vysloveně podivně. Byly tam z jejich strany závažné fauly vůči mé osobě,“ řekl.
„Policisté se vůči mně dopustili několika různých ataků. Jedním z problémů je to, že tito policisté navázali spolupráci s mým bratrem a snažili se konstruovat a zasahovat do dědického řízení po mém otci tím, že začali vyšetřovat úplně křivé obvinění mého bratra z nějakého zatajení finančních prostředků,“ uvedl Rath. S žádostí, aby dostal případ někdo jiný, však neuspěl.
Policie podjatost odmítá. „O námitce již bylo rozhodnuto s tím, že policisté podjatí nejsou,“ sdělil mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej.
ČT oslovila s žádostí o reakci i Rathova bratra Michala. Spor o dědictví bratrů Rathových už nějakou dobu projednává soud - Michal Rath nesouhlasí s tím, že v narychlo sepsané závěti jejich otec odkázal celý svůj majetek Davidu Rathovi.
„Postupně se mně rozkrývá obraz, na jehož základě se mohu domnívat, že se bratr snažil a nadále snaží majetkově profitovat na dědictví po obou rodičích na můj soukromý a možná i společenský veřejný úkor,“ uvedl Michal Rath. „Obávám se, že v dědických řízeních po rodičích mohou figurovat i cizí prostředky uplatněné v dědickém řízení bratrem jako prostředky mých rodičů, i když mohou pocházet ze zcela odlišných zdrojů. Je proto na policii, která se pokouší tyto věci prověřit,“ dodal s tím, že je vázán mlčenlivostí.
Další větev Rathových kauz projedná soud příští týden
Zatímco případ kolem stavebních zakázek policie stále vyšetřuje, hlavní větev Rathových kauz již dlouho projednávají soudy. Příští týden se jí bude znovu zabývat středočeský krajský soud, u kterého chce bývalý hejtman zpochybnit některé klíčové důsledky – hovoří o desítkách „vážných chyb a nepravd včetně překroucení závěrů znaleckých posudků“. Rath ČT potvrdil, že k soudu přijde.
Davida Ratha zadržela policie v květnu 2012. Soud ho následně poslal do vazby, kde zůstal až do listopadu 2013. Ústavní soud v následujícím roce rozhodl, že nejméně od června 2013 v ní byl protiprávně.
Rozsudek v ústřední Rathově kauze poprvé padl v červenci 2015. Krajský soud uznal bývalého politika vinným z přijímání úplatků a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Odvolací senát pražského vrchního soudu však rozsudek loni v říjnu zrušil kvůli použitým odposlechům. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán pak podal stížnost pro porušení zákona a Nejvyšší soud (NS) dospěl k závěru, že výklad vrchního soudu není správný.
NS ovšem nemohl přímo zrušit verdikt vrchního soudu. Kauza se tak vrátila Krajskému soudu v Praze.
David Rath vede v souvislosti se svými kauzami také celou řadu soudních sporů. Vedle odškodného za vazbu jde mimo jiné o žaloby na státní zástupce a soudce:
