Obchodníci v Česku očekávají od pondělka nápor zákazníků, kteří vyrazí na povánoční slevy, ale také vracet nevhodné dárky. I na druhý svátek vánoční byly totiž uzavřené obchody s rozlohou nad 200 metrů čtverečních kromě lékáren či čerpacích stanic. V případě nákupů on-line mají lidé na vrácení zboží ze zákona až dva týdny. Někteří obchodníci ale lhůtu prodloužili, dokonce i ti v kamenných prodejnách.
Požadavky na vrácení nevhodných dárků chtějí obchodníci odbavit co nejvíce bezkontaktně. Například on-line prodejce elektroniky Alza nabízí tuto možnost přímo na stránkách u vybraného zboží. Při jeho žádosti o vrácení stačí vybrat jako důvod „nevhodný dárek“.
Vrácení zboží je tak možné si připravit už doma v mobilní aplikaci prodejce a počkat na potvrzovací zprávu. „Celý ten proces pak trvá už jen pár minut, lidé nemusí čekat fronty,“ sdělila mluvčí společnosti Alza Daniela Chovancová.
Na e-shopech byly i letošní Vánoce v prodeji rekordní. Lidé v nich plánovali utratit téměř osmdesát miliard korun. Právě u prodejců na internetu platí pro vrácení zboží jasná pravidla – bez udání důvodu je to možné do 14 dnů. U kamenných obchodů je to však jinak, tam záleží na tom, jak se prodejce se zákazníkem domluví.
„Jakmile opustíme kamennou provozovnu, neplatí žádné vrácení do 14 dnů bez udání důvodů. Jedinou vyjímkou je, pokud kamenná provozovna dala třeba někam reklamu, že umožní do měsíce či do dvou výměnu zboží za jiné,“ řekl mluvčí České obchodní inspekce Jiří Fröhlich.
Lidé mohou letos využít k vracení dárků i boxy některých dopravních společností tak, aby nemuseli na pobočky nebo na poštu. „O vánočních svátcích, kdy je hodně firem zavřeno, boxy fungují 24 hodin denně, takže zabalím zboží, dám ho do krabice. Poté se vám na stránkách vygeneruje QR kód, který vám přijde na mobil, s tím přijdete právě k tomuto boxu,“ vysvětlil postup ředitel DPD Miloš Malaník.
Obchodníci letos i kvůli covidu často lhůty pro vrácení dárků prodlužují. Důležitá je však opatrnost. Někde se mění jen termín pro výměnu nevhodného dárku, nikoli pro úplné vrácení a získání peněz zpět.
Dárky byly letos dražší, stejně tak další zboží
Rekordní nákupy, ale také zdražování – to provázelo letošní vánoční sezonu. Ale nejen tu. Prodeje stoupají všude, zákazníci se po rozvolnění protiepidemických pravidel začali z e-shopů opět vracet do kamenných prodejen. Zvyšující se náklady na energie a dopravu se ale rychle promítají i do konečných cen pro zákazníky.
Například v pražské výrobně müsli Mixit letos zaznamenali větší zájem o své výrobky, ale také vyšší náklady, museli tak zdražovat, a to o desítky až stovky procent.
Podle spolumajitele Mixitu Tomáše Hubera zaznamenala firma největší nárůst ceny u lyofilizovaných křupavých malin. Jednalo se až o dvousetprocentní nárůst ceny. Své výrobky tak zdražili v průměru o pět až sedm procent.
„Promlouvají do toho veškeré vstupy, ať už často zmiňované energie, cena potravin, ale zároveň je to i cena obalových materiálů. Dále také náklady na mzdy našich zaměstnanců,“ sdělil Huber. Přesto všechno se firmě podařilo zvýšit své tržby o dvacet procent.
Podobně to mají i v prodejně hodinek Koscom. Tam měli dokonce lepší rok než ten před epidemií covidu. Prodejna měla dobré tržby i přes internet, ale lidé dávají přednost nákupu na prodejně. „Kdo si chtěl koupit hodinky, hlavně takové ty své vysněné, tak si počkal na znovuotevření,“ uvedl manažer prodejny Alexandr Hylák.
V případě zdražování hodinek nebo šperků jsou však hlavním důvodem hlavně ceny výrobců a dodavatelů, nejde tak o vyšší nájem nebo dražší enerige.
Zboží bude zdražovat dál
Tempo růstu cen v Česku překročilo čtyřprocentní hranici už v srpnu, od té doby stále stoupá. Zdražuje se tak už v průměru o šest procent. V následujících měsících by to mělo být ještě víc. Někteří analytici hovoří i o deseti procentech.
„Na začátku roku bude souběh několika záležitostí, bude tam přeceňování ceníků energií, odpadne tam vliv prominutého DPH, pokud to nebude prodlouženo, je tam srovnávací základna z ceny ropy,“ popsal hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.
Podle prognózy centrálních bankéřů by v první polovině roku měla být inflace vysoko přes šest procent. Ve druhé části roky by pak už tempo zdražování mohlo začít zpomalovat.
