Ceny elektřiny i plynu by se v příštích měsících mohly stabilizovat, shodli se dodavatelé energií

71 minut
90´ ČT24: O kolik zdraží energie?
Zdroj: ČT24

Elektřina i plyn v příštím roce zdraží, zvýší se regulovaná i neregulovaná složka ceny. Analytici odhadují, že zákazníci by mohli za energie zaplatit v průměru o třetinu víc než letos. O zdražování diskutovali dodavatelé energií a politici v Devadesátce ČT24.

Zvýšení cen elektřiny a plynu se v příštím roce dotkne regulované i neregulované složky. Celkem by tak mohli lidé platit podle analytiků v průměru minimálně o třicet procent víc než letos.

Zdražování oznamují dodavatelé už několik měsíců. Teď se přidal i Energetický regulační úřad (ERÚ) a zveřejnil, jak poroste výše regulované části cen – u elektřiny se zdraží o dvě procenta, u plynu o jedno. Odhadem se tak do vyšších měsíčních záloh promítne tento krok řádově desetikorunami.

Zástupci dodavatelů se shodli na tom, že nejjistější volbou pro zákazníky jsou služby s fixací. „Jsme přesvědčení, že je fixace výhodná. Vyplývá to z toho, že nakupujeme dlouho dopředu, pro zákazníka elementární jistota a dokonce i jistota poklesu ceny v příštích třech letech,“ uvedl mluvčí společnosti Innogy Martin Chalupský.

Firmy zároveň vyzvaly zákazníky, kteří skončili v režimu dodavatelů poslední instance (DPI), aby co nejdříve přešli na standardní produkty. Podle mluvčího skupiny ČEZ Romana Gazdíka v současnosti 85 procent lidí od DPI odchází. „Nakupujeme dopředu, už na celý příští rok, naprosté většiny našich stálých zákazníků se tak zvyšování ceny příliš nedotkne. Bude sice vyšší, ale ne markantně vyšší,“ uvedl.

Právě ČEZ, který působí jako dodavatel poslední instance hlavně v Čechách a na severu Moravy a ve Slezsku, od ledna v průměru zdraží o třicet procent. Třeba dodávky plynu od Innogy pro produkt Standard se zdraží v průměru o patnáct procent, elektřina u stejných sazebníků zhruba o devatenáct. E-ON, který dodává energie hlavně na jihu země, už oznámil, že pro domácnosti se spotřebou zhruba jedné a půl kilowatthodiny se od nového roku elektřina zdraží asi o šest set korun za rok.

obrázek
Zdroj: ČT24

O ceně energií rozhodují vnější vlivy, říkají dodavatelé

„Váha a dopad na domácnosti je enormní a počítáme i s tím. Máme připravené nabídky individuálních řešení, jako je splátkový kalendář. Snažíme se zákazníkům pomoci rozkoukat se,“ uvedl ředitel marketingu MND Jan Sýkora.

Hlavním vlivem na růst cen je podle něj geopolitická situace a hlavně výpadky dodávek plynu do Evropy. „Nepodceňoval bych ani vliv emisních povolenek,“ dodal Sýkora. Jeho vyjádření koriguje mluvčí ČEZ Gazdík, podle kterého vnější vlivy cenu ovlivňují ze dvou třetin, řešení situace je ale podle něj na politicích na evropské úrovni.

„Lze předpokládat, že ceny se budou držet na stávající úrovni, a to bude dobrá zpráva. Pokud budu optimistou, v horizontu měsíců můžeme očekávat mírné zlevnění,“ odhaduje další vývoj mluvčí Innogy Chalupský, se kterým se shodli i další zástupci firem.

obrázek
Zdroj: ČT24

Do budoucna je třeba podpořit jádro, míní Kolovratník i Munzar

S dopadem globálních vlivů na růst energií souhlasí i členové sněmovního hospodářského výboru. „Možnosti českých politiků jsou omezené. Musíme hlavně řešit příčiny, a to je zajištění stabilních dodávek. Hovoříme proto o podpoře jaderné energie,“ uvedl člen výboru Vojtěch Munzar (ODS).

O větším prosazování jaderné energie v Evropské unii se kladně vyjádřil i místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO). S krátkodobým řešením pro lidi, kteří nemají na zaplacení doplatků za elektřinu a plyn, podle něj můžou pomoci programy ministerstva práce a sociálních věcí.

„Tyhle programy fungují a i tohle je výzva pro lidi, že úřady práce mohou pomocí příspěvků na bydlení jednorázově pomoct,“ apeloval. Dlouhodobé řešení ale podle něj nezávisí na současných krocích státu, ale další energetické strategii na úrovni Evropské unie. „Až bude Česká republika předsedat EU, energetika a systém emisních povolenek bude jedno z klíčových témat. Musíme se na to zaměřit,“ uzavírá Munzar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Výdaje na zbrojení rostly loni nejrychleji od konce studené války

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 9,4 procenta na 2,72 bilionu dolarů (téměř šedesát bilionů korun). Zaznamenaly tak nejprudší meziroční nárůst přinejmenším od konce studené války, počátkem devadesátých let minulého století. Nejvíc vynakládají na zbrojení USA, Čína a Rusko. Informoval o tom Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
před 4 hhodinami

Jak odhalit podvodný e-shop? Pomoci mohou recenze i důkladné ověřování

Nákupy přes internet jsou mezi lidmi stále populárnější. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl mezi lety 2015 a 2023 podíl lidí v Česku, kteří nakupují na internetu zhruba dvouapůlnásobně na 62,9 procenta. S tím ale přichází i řada rizik. Jedním z nich jsou podvodné e-shopy, které mohou na první pohled působit seriózně. Jak takový obchod rozpoznat a co dělat, pokud už člověk na podvodné stránce nakoupí?
před 8 hhodinami

Teplo kvůli modernizaci jeho výroby nejspíš zdraží. Pomoci by mohly dotace

Kvůli rozsáhlé modernizaci výroby tepla se chystá jeho zdražování. Zbrzdit růst cen by mohly dotace, které připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Teplárny přechází od uhlí k jiným formám výroby tepla – zejména k plynu. Důvodem změn jsou vysoké ceny emisních povolenek i plánovaný odchod od uhlí v roce 2033. Přeměna teplárenství si vyžádá miliardové investice. Na centrální zásobování jsou v Česku napojené zhruba čtyři miliony lidí.
před 19 hhodinami

Lidé spoří na stáří i přes dlouhodobé investice

Přes 150 tisíc lidí vložilo své peníze do takzvaného dlouhodobého investičního produktu (DIP). Zajišťují se tak na stáří s podporou státu. Podle makléřů zatím zájem lidí neovlivnily ani momentální prudké výkyvy na burzách.
před 20 hhodinami

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
včera v 15:37

Ztráta letos klesne pod miliardu, tvrdí ředitel České pošty

Ztráta České pošty letos klesne pod jednu miliardu korun, řekl v Otázkách Václava Moravce její generální ředitel Miroslav Štěpán. Poštovní služby podle něj skončí na černé nule, ztráta půjde za Balíkovnou. Loni Česká pošta tratila téměř 1,25 miliardy. Štěpán v pořadu komentoval mimo jiné očekávaný termín prodeje budovy hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze nebo podle něj chybějící definici postavení podniku v digitalizovaném Česku.
včera v 14:44

Pavel podepsal flexinovelu zákoníku práce i mediální novelu

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.
25. 4. 2025

Trump podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubokomořské těžby

Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubinné těžby na mořském dně. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je tento krok součástí Trumpovy snahy zlepšit přístup Spojených států k niklu, mědi a dalším kritickým nerostům, které se hojně využívají v celé ekonomice.
25. 4. 2025
Načítání...