Ceny elektřiny i plynu by se v příštích měsících mohly stabilizovat, shodli se dodavatelé energií

Nahrávám video
90´ ČT24: O kolik zdraží energie?
Zdroj: ČT24

Elektřina i plyn v příštím roce zdraží, zvýší se regulovaná i neregulovaná složka ceny. Analytici odhadují, že zákazníci by mohli za energie zaplatit v průměru o třetinu víc než letos. O zdražování diskutovali dodavatelé energií a politici v Devadesátce ČT24.

Zvýšení cen elektřiny a plynu se v příštím roce dotkne regulované i neregulované složky. Celkem by tak mohli lidé platit podle analytiků v průměru minimálně o třicet procent víc než letos.

Zdražování oznamují dodavatelé už několik měsíců. Teď se přidal i Energetický regulační úřad (ERÚ) a zveřejnil, jak poroste výše regulované části cen – u elektřiny se zdraží o dvě procenta, u plynu o jedno. Odhadem se tak do vyšších měsíčních záloh promítne tento krok řádově desetikorunami.

Zástupci dodavatelů se shodli na tom, že nejjistější volbou pro zákazníky jsou služby s fixací. „Jsme přesvědčení, že je fixace výhodná. Vyplývá to z toho, že nakupujeme dlouho dopředu, pro zákazníka elementární jistota a dokonce i jistota poklesu ceny v příštích třech letech,“ uvedl mluvčí společnosti Innogy Martin Chalupský.

Firmy zároveň vyzvaly zákazníky, kteří skončili v režimu dodavatelů poslední instance (DPI), aby co nejdříve přešli na standardní produkty. Podle mluvčího skupiny ČEZ Romana Gazdíka v současnosti 85 procent lidí od DPI odchází. „Nakupujeme dopředu, už na celý příští rok, naprosté většiny našich stálých zákazníků se tak zvyšování ceny příliš nedotkne. Bude sice vyšší, ale ne markantně vyšší,“ uvedl.

Právě ČEZ, který působí jako dodavatel poslední instance hlavně v Čechách a na severu Moravy a ve Slezsku, od ledna v průměru zdraží o třicet procent. Třeba dodávky plynu od Innogy pro produkt Standard se zdraží v průměru o patnáct procent, elektřina u stejných sazebníků zhruba o devatenáct. E-ON, který dodává energie hlavně na jihu země, už oznámil, že pro domácnosti se spotřebou zhruba jedné a půl kilowatthodiny se od nového roku elektřina zdraží asi o šest set korun za rok.

obrázek
Zdroj: ČT24

O ceně energií rozhodují vnější vlivy, říkají dodavatelé

„Váha a dopad na domácnosti je enormní a počítáme i s tím. Máme připravené nabídky individuálních řešení, jako je splátkový kalendář. Snažíme se zákazníkům pomoci rozkoukat se,“ uvedl ředitel marketingu MND Jan Sýkora.

Hlavním vlivem na růst cen je podle něj geopolitická situace a hlavně výpadky dodávek plynu do Evropy. „Nepodceňoval bych ani vliv emisních povolenek,“ dodal Sýkora. Jeho vyjádření koriguje mluvčí ČEZ Gazdík, podle kterého vnější vlivy cenu ovlivňují ze dvou třetin, řešení situace je ale podle něj na politicích na evropské úrovni.

„Lze předpokládat, že ceny se budou držet na stávající úrovni, a to bude dobrá zpráva. Pokud budu optimistou, v horizontu měsíců můžeme očekávat mírné zlevnění,“ odhaduje další vývoj mluvčí Innogy Chalupský, se kterým se shodli i další zástupci firem.

obrázek
Zdroj: ČT24

Do budoucna je třeba podpořit jádro, míní Kolovratník i Munzar

S dopadem globálních vlivů na růst energií souhlasí i členové sněmovního hospodářského výboru. „Možnosti českých politiků jsou omezené. Musíme hlavně řešit příčiny, a to je zajištění stabilních dodávek. Hovoříme proto o podpoře jaderné energie,“ uvedl člen výboru Vojtěch Munzar (ODS).

O větším prosazování jaderné energie v Evropské unii se kladně vyjádřil i místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO). S krátkodobým řešením pro lidi, kteří nemají na zaplacení doplatků za elektřinu a plyn, podle něj můžou pomoci programy ministerstva práce a sociálních věcí.

„Tyhle programy fungují a i tohle je výzva pro lidi, že úřady práce mohou pomocí příspěvků na bydlení jednorázově pomoct,“ apeloval. Dlouhodobé řešení ale podle něj nezávisí na současných krocích státu, ale další energetické strategii na úrovni Evropské unie. „Až bude Česká republika předsedat EU, energetika a systém emisních povolenek bude jedno z klíčových témat. Musíme se na to zaměřit,“ uzavírá Munzar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy, řekl ve středu v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Zmínil také zásoby uranu, které středoasijská země má, ale neuvedl, zda jednal i o dodávkách této komodity. Oba politici se shodli, že budou podporovat vzájemný obchod. V úterý o dodávkách ropy jednal se svým kazachstánským protějškem také ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Kazachstán byl loni třetím největším dodavatelem ropy do Česka.
11:43Aktualizovánopřed 15 mminutami

Podnikatelé čelí dramatickému nárůstu regulace, míní prezident Hospodářské komory

Na dramatický nárůst regulace v podnikání upozornil v úvodu volebního sněmu Hospodářské komory její prezident Zdeněk Zajíček (ODS). Varoval před jednostranným zaměřením evropské politiky na zelenou transformaci. Evropa musí být podle něj v současnosti, kdy svět čelí různým krizím, nejen zelená, ale i konkurenceschopná a odolná. Komora si na sněmu zvolí nové lídry,
10:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 20 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
včera v 05:35
Načítání...