Při nehodách loni zemřelo 547 lidí. Je to celospolečenský problém, míní ředitel dopravní policie

Nahrávám video

Na tuzemských silnicích loni při nehodách zahynulo 547 lidí, o 18 méně než v roce 2018. Počet těžce zraněných klesl na dosavadní minimum 2110, meziročně to je o 355 méně. Naopak nehod v roce 2019 přibylo – policisté jich zaznamenali přes 107 tisíc. Při kolizích také vznikly vyšší hmotné škody, celkově je pojišťovny vyčíslily na téměř sedm miliard korun.

„To, co se na českých silnicích děje, je celospolečenským problémem. Musí se jím zabývat všechny orgány veřejné sféry,“ řekl k situaci na tuzemských silnicích ředitel dopravní policie Jiří Zlý.

Mezi nejčastější příčiny nehod podle něj dlouhodobě patří zejména nevěnování se řízení, nepřizpůsobení jízdy okolnostem nebo povrchu vozovky či jízda v protisměru. Stoupající počet nehod je podle něj způsoben také rostoucím provozem. „Přejetí do protisměru, které se podílelo třemi procenty na dopravní nehodovosti, se pak ale z téměř šestnácti procent podílí na nejtragičtějších následcích,“ doplňuje Zlý.

V březnu ministerstvo dopravy začalo s instalací značek, které vjezdu na dálnice ve špatném směru mají zabránit. „V současné době je instalováno 68 značek na 66 nejpotřebnějších dálničních sjezdech v Česku,“ upřesňuje mluvčí resortu František Jemelka.

Usmrcené osoby po měsících
Zdroj: Policie ČR

Nejtragičtějším měsícem minulého roku byl srpen, během kterého na silnicích v zemi zemřelo 62 lidí. Nejméně obětí si nehody vyžádaly v lednu, bylo jich 25. Nejčastěji řidiči havarovali v říjnu, který je na vrcholu této statistiky už potřetí v řadě. Celkem v tomto měsíci došlo k bezmála deseti tisícům střetů, naopak nejméně nehod – osm tisíc – policisté řešili v březnu.

Vedle počtu těžce zraněných se snížil i celkový počet zraněných, a to o třináct set na necelých 24 tisíc. Se stoupajícím počtem nehod se postupně zvyšuje i výše způsobených hmotných škod. Loni je pojišťovny vyčíslily na 6,84 miliardy korun, meziročně o 290 milionů více.

Nahrávám video

Smrtelná zranění cyklistů: 80 procent nemělo přilbu

Mezi oběťmi dopravních kolizí bylo 357 řidičů a 97 spolujezdců. Dalších 93 mrtvých bylo z řad chodců, což je meziročně o 20 méně. Snížil se i počet usmrcených motocyklistů a jejich spolujezdců, kterých bylo loni 73, o 15 méně než v roce 2018. Mírně se snížil i počet usmrcených cyklistů, o dva na 36. 

Podle šéfa Besipu Tomáše Neřolda byla velká část nehod s tragickými následky zbytečná. Řada usmrcených nebyla připoutána, v případě cyklistů pak přes 80 procent mrtvých nemělo přilbu. Problémem je také řízení pod vlivem alkoholu a nepřizpůsobení řízení vlastním schopnostem. Besip proto spolu s ministerstvem dopravy připravil pro rok 2020 přes čtyřicet opatření. Patří mezi ně i systém, který bude lokalizovat místa častých nehod. Připravuje se také změna sankcí za přestupky včetně bodového systému. 

Řidičům se na některých místech dá pomoci úpravami, které z nehodových míst udělají bezpečnější komunikace. Například na původně čtyřramenné křižovatce v Šedivci u Letohradu během šesti let zemřeli tři lidé. Po vzniku kruhového objezdu v roce 2018 zatím na tomto místě nezahynul nikdo.

V zatáčce na vrcholu stoupání poblíž Blanska zase bývaly dva pruhy v každém směru. Během sedmi let tam došlo k 38 střetům, při nichž o život přišlo šest lidí. Po zúžení do jednoho pruhu a změně značení se nehodovost výrazně snížila.

Změny se ale ne vždy podaří prosadit. „Musí se nejprve vyřešit pozemky, zpracovat projekt, který musí projít celým stavebním řízením, a následná realizace pak mnohdy nebývá tak dlouhá,“ tvrdí Zlý.

I proto BESIP s ministerstvem dopravy připravil registr pro správce silnic. Loni policisté upozornili správce komunikací na patnáct tisíc závad, zejména šlo o špatné značení. Většinu silničáři upravili.

Nejrizikovější místa českých silnic
Zdroj: ČT24

Cíle se splnit nepodařilo, policie oceňuje méně těžkých zranění

Dopravní policie loni provedla téměř tisíc dopravně-bezpečnostních akcí a zjistila přes 426 tisíc přestupků. Podle Zlého jde o podobné číslo jako v minulých letech. Mezi nejčastější prohřešky patří telefonování za jízdy a překročení povolené rychlosti. U téměř sedmi tisíc řidičů policisté zjistili přítomnost alkoholu v krvi, pod vlivem drog řídilo přes dva tisíce lidí.

  • Každý den museli policisté šetřit v průměru 295 nehod.
  • Policie tedy šetřila dopravní nehodu každých pět minut. Každých 16 hodin na tuzemských komunikacích zemřel člověk a jednou za 20 minut se někdo zranil.
  • Průměrně vznikla při kolizích v jednom dni škoda 18,7 milionu korun. Na každou hodinu tedy připadá škoda 781 tisíc korun. Průměrná nehoda vytvořila škodu 63,5 tisíce.
  • K nejvíce nehodám došlo v pátek - během posledních pracovních dnů se řidiči srazili v 17 tisíci případech. Naopak neděle patřily k nejklidnějším dnům - v úplném závěru týdne došlo k 11 tisícům nehod.
  • Vůbec nejvíce policisty zaměstnal pátek 14. června 2019, kdy vyjeli ke 441 střetům. Nejméně nehod policie zaznamenala na Štědrý den - v celém Česku to bylo 134 případů.
  • Nejtragičtějším dnem se stalo pondělí 11. listopadu 2019, kdy na silnicích zahynulo osm lidí. Další tři dny - 5. 6., 26. 8. a 12. 9. - zemřelo při nehodách šest osob.
  • Bez úmrtí za volantem v roce 2019 zůstalo celkem 88 dní.

Ani loni se nepodařilo splnit cíl Národní strategie bezpečnosti silničního provozu v případě počtu obětí. V roce 2019 plán počítal s maximálně 362 mrtvými. Splněn byl naopak cíl u počtu těžce zraněných, kterých bylo oproti plánu loni o 112 méně. Cíle strategie se nedaří plnit dlouhodobě. 

Přesto dopravní policisté hodnotí rok 2019 na českých silnicích lépe než ten předchozí. „Pakliže z něčeho máme obrovskou radost, tak z toho, že tu máme třetí nejnižší nehodovost se smrtelnými následky od roku 1961. O více než 14 procent nám klesla těžká zranění, to je nejlepší výsledek od roku 1961,“ shrnuje náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek.

Celoroční počty mrtvých na silnicích klesaly vytrvale od roku 2008, s výjimkou let 2014 a 2015. V letech 2016 a 2017 se počet obětí havárií opět snížil, přičemž rok 2017, kdy zemřelo na silnicích 502 lidí, byl nejpříznivějším od začátku sestavování ucelených statistik v roce 1961. Před rokem 2008 se počet usmrcených při nehodách v Česku pohyboval většinou nad jedním tisícem.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 1 mminutou

ŽivěVláda by na mistrovství v kauzách „skončila na bedně,“ tepe kabinet opozice

Sněmovna ve středu druhým dnem pokračuje v jednání o opozičním návrhu na vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů. Úterní sedmihodinovou debatu ovládli členové kabinetu v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Další představitelé koalice vystoupili ve středu. Po nich se ke slovu dostali i opoziční zástupci. K běžné debatě se ale zákonodárci dostali až ve středu odpoledne, kdy se do ní hlásilo téměř šest desítek poslanců. Vystoupení politiků s přednostním právem během úterý a středy zabrala celkem třináct a půl hodiny.
03:39Aktualizovánopřed 1 mminutou

ŽivěSenát schválil nižší počet vojáků bránící východní křídlo NATO

Na obranu východního křídla NATO bude moci být v příštích dvou letech vysláno nejvýše 1600 českých vojáků, o 400 méně než dosud, schválil Senát. Zároveň dal šanci novému pokusu o ústavní zakotvení práva na život off-line. Dva obdobné návrhy na doplnění Listiny základních práv a svobod přitom v minulosti odmítl. Dále schválil vlastní návrh na uzákonění nepromlčitelnosti trestného činu vraždy a také daňovou úlevu pro aktivní dobrovolné hasiče.
10:01Aktualizovánopřed 36 mminutami

Ve vodovodní síti u Odoleny Vody se objevil další nadlimitní nález olova

Voda v oblasti Odolena Voda nadále není pitná, nadlimitní množství olova se při kontrole distribuční sítě objevilo v Postřižíně při úterním odběru v Datlové ulici. Laboratoř ve vzorku naměřila 28,9 mikrogramu olova na litr, téměř trojnásobek hygienického limitu. Výsledek zveřejnily Středočeské vodárny. V úterý přitom zveřejnily výsledky 33 jiných úterních odběrů, z nichž žádný limit nepřekročil. Všechna dosavadní opatření zůstávají v platnosti. Omezení pro dvanáct obcí se zhruba patnácti tisíci obyvateli platí od minulého čtvrtka.
16:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
před 3 hhodinami

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
14:07Aktualizovánopřed 5 hhodinami

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Vedle Sotudíové se akce zúčastnili například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
před 5 hhodinami

Na pomoc Pobaltí bychom v případě napadení museli vyslat dvě brigády, řekl Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v úterý po uložení korunovačních klenotů setkal s prezidentem Petrem Pavlem. Předseda vlády serveru Deník.cz řekl, že s hlavou státu diskutoval o programu příští Bezpečnostní rady státu, včetně možné reakce na případný ruský útok na některý z pobaltských států. „Pokud by nedej bože došlo k tomu, že by Rusko napadlo nějaký pobaltský stát, tak podle článku pět (NATO) musíme vyslat dvě naše mechanizované brigády,“ sdělil premiér.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.