Při nehodách loni zemřelo 547 lidí. Je to celospolečenský problém, míní ředitel dopravní policie

Nahrávám video

Na tuzemských silnicích loni při nehodách zahynulo 547 lidí, o 18 méně než v roce 2018. Počet těžce zraněných klesl na dosavadní minimum 2110, meziročně to je o 355 méně. Naopak nehod v roce 2019 přibylo – policisté jich zaznamenali přes 107 tisíc. Při kolizích také vznikly vyšší hmotné škody, celkově je pojišťovny vyčíslily na téměř sedm miliard korun.

„To, co se na českých silnicích děje, je celospolečenským problémem. Musí se jím zabývat všechny orgány veřejné sféry,“ řekl k situaci na tuzemských silnicích ředitel dopravní policie Jiří Zlý.

Mezi nejčastější příčiny nehod podle něj dlouhodobě patří zejména nevěnování se řízení, nepřizpůsobení jízdy okolnostem nebo povrchu vozovky či jízda v protisměru. Stoupající počet nehod je podle něj způsoben také rostoucím provozem. „Přejetí do protisměru, které se podílelo třemi procenty na dopravní nehodovosti, se pak ale z téměř šestnácti procent podílí na nejtragičtějších následcích,“ doplňuje Zlý.

V březnu ministerstvo dopravy začalo s instalací značek, které vjezdu na dálnice ve špatném směru mají zabránit. „V současné době je instalováno 68 značek na 66 nejpotřebnějších dálničních sjezdech v Česku,“ upřesňuje mluvčí resortu František Jemelka.

Usmrcené osoby po měsících
Zdroj: Policie ČR

Nejtragičtějším měsícem minulého roku byl srpen, během kterého na silnicích v zemi zemřelo 62 lidí. Nejméně obětí si nehody vyžádaly v lednu, bylo jich 25. Nejčastěji řidiči havarovali v říjnu, který je na vrcholu této statistiky už potřetí v řadě. Celkem v tomto měsíci došlo k bezmála deseti tisícům střetů, naopak nejméně nehod – osm tisíc – policisté řešili v březnu.

Vedle počtu těžce zraněných se snížil i celkový počet zraněných, a to o třináct set na necelých 24 tisíc. Se stoupajícím počtem nehod se postupně zvyšuje i výše způsobených hmotných škod. Loni je pojišťovny vyčíslily na 6,84 miliardy korun, meziročně o 290 milionů více.

Nahrávám video

Smrtelná zranění cyklistů: 80 procent nemělo přilbu

Mezi oběťmi dopravních kolizí bylo 357 řidičů a 97 spolujezdců. Dalších 93 mrtvých bylo z řad chodců, což je meziročně o 20 méně. Snížil se i počet usmrcených motocyklistů a jejich spolujezdců, kterých bylo loni 73, o 15 méně než v roce 2018. Mírně se snížil i počet usmrcených cyklistů, o dva na 36. 

Podle šéfa Besipu Tomáše Neřolda byla velká část nehod s tragickými následky zbytečná. Řada usmrcených nebyla připoutána, v případě cyklistů pak přes 80 procent mrtvých nemělo přilbu. Problémem je také řízení pod vlivem alkoholu a nepřizpůsobení řízení vlastním schopnostem. Besip proto spolu s ministerstvem dopravy připravil pro rok 2020 přes čtyřicet opatření. Patří mezi ně i systém, který bude lokalizovat místa častých nehod. Připravuje se také změna sankcí za přestupky včetně bodového systému. 

Řidičům se na některých místech dá pomoci úpravami, které z nehodových míst udělají bezpečnější komunikace. Například na původně čtyřramenné křižovatce v Šedivci u Letohradu během šesti let zemřeli tři lidé. Po vzniku kruhového objezdu v roce 2018 zatím na tomto místě nezahynul nikdo.

V zatáčce na vrcholu stoupání poblíž Blanska zase bývaly dva pruhy v každém směru. Během sedmi let tam došlo k 38 střetům, při nichž o život přišlo šest lidí. Po zúžení do jednoho pruhu a změně značení se nehodovost výrazně snížila.

Změny se ale ne vždy podaří prosadit. „Musí se nejprve vyřešit pozemky, zpracovat projekt, který musí projít celým stavebním řízením, a následná realizace pak mnohdy nebývá tak dlouhá,“ tvrdí Zlý.

I proto BESIP s ministerstvem dopravy připravil registr pro správce silnic. Loni policisté upozornili správce komunikací na patnáct tisíc závad, zejména šlo o špatné značení. Většinu silničáři upravili.

Nejrizikovější místa českých silnic
Zdroj: ČT24

Cíle se splnit nepodařilo, policie oceňuje méně těžkých zranění

Dopravní policie loni provedla téměř tisíc dopravně-bezpečnostních akcí a zjistila přes 426 tisíc přestupků. Podle Zlého jde o podobné číslo jako v minulých letech. Mezi nejčastější prohřešky patří telefonování za jízdy a překročení povolené rychlosti. U téměř sedmi tisíc řidičů policisté zjistili přítomnost alkoholu v krvi, pod vlivem drog řídilo přes dva tisíce lidí.

  • Každý den museli policisté šetřit v průměru 295 nehod.
  • Policie tedy šetřila dopravní nehodu každých pět minut. Každých 16 hodin na tuzemských komunikacích zemřel člověk a jednou za 20 minut se někdo zranil.
  • Průměrně vznikla při kolizích v jednom dni škoda 18,7 milionu korun. Na každou hodinu tedy připadá škoda 781 tisíc korun. Průměrná nehoda vytvořila škodu 63,5 tisíce.
  • K nejvíce nehodám došlo v pátek - během posledních pracovních dnů se řidiči srazili v 17 tisíci případech. Naopak neděle patřily k nejklidnějším dnům - v úplném závěru týdne došlo k 11 tisícům nehod.
  • Vůbec nejvíce policisty zaměstnal pátek 14. června 2019, kdy vyjeli ke 441 střetům. Nejméně nehod policie zaznamenala na Štědrý den - v celém Česku to bylo 134 případů.
  • Nejtragičtějším dnem se stalo pondělí 11. listopadu 2019, kdy na silnicích zahynulo osm lidí. Další tři dny - 5. 6., 26. 8. a 12. 9. - zemřelo při nehodách šest osob.
  • Bez úmrtí za volantem v roce 2019 zůstalo celkem 88 dní.

Ani loni se nepodařilo splnit cíl Národní strategie bezpečnosti silničního provozu v případě počtu obětí. V roce 2019 plán počítal s maximálně 362 mrtvými. Splněn byl naopak cíl u počtu těžce zraněných, kterých bylo oproti plánu loni o 112 méně. Cíle strategie se nedaří plnit dlouhodobě. 

Přesto dopravní policisté hodnotí rok 2019 na českých silnicích lépe než ten předchozí. „Pakliže z něčeho máme obrovskou radost, tak z toho, že tu máme třetí nejnižší nehodovost se smrtelnými následky od roku 1961. O více než 14 procent nám klesla těžká zranění, to je nejlepší výsledek od roku 1961,“ shrnuje náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek.

Celoroční počty mrtvých na silnicích klesaly vytrvale od roku 2008, s výjimkou let 2014 a 2015. V letech 2016 a 2017 se počet obětí havárií opět snížil, přičemž rok 2017, kdy zemřelo na silnicích 502 lidí, byl nejpříznivějším od začátku sestavování ucelených statistik v roce 1961. Před rokem 2008 se počet usmrcených při nehodách v Česku pohyboval většinou nad jedním tisícem.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 2 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 2 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 3 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 3 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 4 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 13 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.