Při nehodách loni zemřelo 547 lidí. Je to celospolečenský problém, míní ředitel dopravní policie

Nahrávám video

Na tuzemských silnicích loni při nehodách zahynulo 547 lidí, o 18 méně než v roce 2018. Počet těžce zraněných klesl na dosavadní minimum 2110, meziročně to je o 355 méně. Naopak nehod v roce 2019 přibylo – policisté jich zaznamenali přes 107 tisíc. Při kolizích také vznikly vyšší hmotné škody, celkově je pojišťovny vyčíslily na téměř sedm miliard korun.

„To, co se na českých silnicích děje, je celospolečenským problémem. Musí se jím zabývat všechny orgány veřejné sféry,“ řekl k situaci na tuzemských silnicích ředitel dopravní policie Jiří Zlý.

Mezi nejčastější příčiny nehod podle něj dlouhodobě patří zejména nevěnování se řízení, nepřizpůsobení jízdy okolnostem nebo povrchu vozovky či jízda v protisměru. Stoupající počet nehod je podle něj způsoben také rostoucím provozem. „Přejetí do protisměru, které se podílelo třemi procenty na dopravní nehodovosti, se pak ale z téměř šestnácti procent podílí na nejtragičtějších následcích,“ doplňuje Zlý.

V březnu ministerstvo dopravy začalo s instalací značek, které vjezdu na dálnice ve špatném směru mají zabránit. „V současné době je instalováno 68 značek na 66 nejpotřebnějších dálničních sjezdech v Česku,“ upřesňuje mluvčí resortu František Jemelka.

Usmrcené osoby po měsících
Zdroj: Policie ČR

Nejtragičtějším měsícem minulého roku byl srpen, během kterého na silnicích v zemi zemřelo 62 lidí. Nejméně obětí si nehody vyžádaly v lednu, bylo jich 25. Nejčastěji řidiči havarovali v říjnu, který je na vrcholu této statistiky už potřetí v řadě. Celkem v tomto měsíci došlo k bezmála deseti tisícům střetů, naopak nejméně nehod – osm tisíc – policisté řešili v březnu.

Vedle počtu těžce zraněných se snížil i celkový počet zraněných, a to o třináct set na necelých 24 tisíc. Se stoupajícím počtem nehod se postupně zvyšuje i výše způsobených hmotných škod. Loni je pojišťovny vyčíslily na 6,84 miliardy korun, meziročně o 290 milionů více.

Nahrávám video

Smrtelná zranění cyklistů: 80 procent nemělo přilbu

Mezi oběťmi dopravních kolizí bylo 357 řidičů a 97 spolujezdců. Dalších 93 mrtvých bylo z řad chodců, což je meziročně o 20 méně. Snížil se i počet usmrcených motocyklistů a jejich spolujezdců, kterých bylo loni 73, o 15 méně než v roce 2018. Mírně se snížil i počet usmrcených cyklistů, o dva na 36. 

Podle šéfa Besipu Tomáše Neřolda byla velká část nehod s tragickými následky zbytečná. Řada usmrcených nebyla připoutána, v případě cyklistů pak přes 80 procent mrtvých nemělo přilbu. Problémem je také řízení pod vlivem alkoholu a nepřizpůsobení řízení vlastním schopnostem. Besip proto spolu s ministerstvem dopravy připravil pro rok 2020 přes čtyřicet opatření. Patří mezi ně i systém, který bude lokalizovat místa častých nehod. Připravuje se také změna sankcí za přestupky včetně bodového systému. 

Řidičům se na některých místech dá pomoci úpravami, které z nehodových míst udělají bezpečnější komunikace. Například na původně čtyřramenné křižovatce v Šedivci u Letohradu během šesti let zemřeli tři lidé. Po vzniku kruhového objezdu v roce 2018 zatím na tomto místě nezahynul nikdo.

V zatáčce na vrcholu stoupání poblíž Blanska zase bývaly dva pruhy v každém směru. Během sedmi let tam došlo k 38 střetům, při nichž o život přišlo šest lidí. Po zúžení do jednoho pruhu a změně značení se nehodovost výrazně snížila.

Změny se ale ne vždy podaří prosadit. „Musí se nejprve vyřešit pozemky, zpracovat projekt, který musí projít celým stavebním řízením, a následná realizace pak mnohdy nebývá tak dlouhá,“ tvrdí Zlý.

I proto BESIP s ministerstvem dopravy připravil registr pro správce silnic. Loni policisté upozornili správce komunikací na patnáct tisíc závad, zejména šlo o špatné značení. Většinu silničáři upravili.

Nejrizikovější místa českých silnic
Zdroj: ČT24

Cíle se splnit nepodařilo, policie oceňuje méně těžkých zranění

Dopravní policie loni provedla téměř tisíc dopravně-bezpečnostních akcí a zjistila přes 426 tisíc přestupků. Podle Zlého jde o podobné číslo jako v minulých letech. Mezi nejčastější prohřešky patří telefonování za jízdy a překročení povolené rychlosti. U téměř sedmi tisíc řidičů policisté zjistili přítomnost alkoholu v krvi, pod vlivem drog řídilo přes dva tisíce lidí.

  • Každý den museli policisté šetřit v průměru 295 nehod.
  • Policie tedy šetřila dopravní nehodu každých pět minut. Každých 16 hodin na tuzemských komunikacích zemřel člověk a jednou za 20 minut se někdo zranil.
  • Průměrně vznikla při kolizích v jednom dni škoda 18,7 milionu korun. Na každou hodinu tedy připadá škoda 781 tisíc korun. Průměrná nehoda vytvořila škodu 63,5 tisíce.
  • K nejvíce nehodám došlo v pátek - během posledních pracovních dnů se řidiči srazili v 17 tisíci případech. Naopak neděle patřily k nejklidnějším dnům - v úplném závěru týdne došlo k 11 tisícům nehod.
  • Vůbec nejvíce policisty zaměstnal pátek 14. června 2019, kdy vyjeli ke 441 střetům. Nejméně nehod policie zaznamenala na Štědrý den - v celém Česku to bylo 134 případů.
  • Nejtragičtějším dnem se stalo pondělí 11. listopadu 2019, kdy na silnicích zahynulo osm lidí. Další tři dny - 5. 6., 26. 8. a 12. 9. - zemřelo při nehodách šest osob.
  • Bez úmrtí za volantem v roce 2019 zůstalo celkem 88 dní.

Ani loni se nepodařilo splnit cíl Národní strategie bezpečnosti silničního provozu v případě počtu obětí. V roce 2019 plán počítal s maximálně 362 mrtvými. Splněn byl naopak cíl u počtu těžce zraněných, kterých bylo oproti plánu loni o 112 méně. Cíle strategie se nedaří plnit dlouhodobě. 

Přesto dopravní policisté hodnotí rok 2019 na českých silnicích lépe než ten předchozí. „Pakliže z něčeho máme obrovskou radost, tak z toho, že tu máme třetí nejnižší nehodovost se smrtelnými následky od roku 1961. O více než 14 procent nám klesla těžká zranění, to je nejlepší výsledek od roku 1961,“ shrnuje náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek.

Celoroční počty mrtvých na silnicích klesaly vytrvale od roku 2008, s výjimkou let 2014 a 2015. V letech 2016 a 2017 se počet obětí havárií opět snížil, přičemž rok 2017, kdy zemřelo na silnicích 502 lidí, byl nejpříznivějším od začátku sestavování ucelených statistik v roce 1961. Před rokem 2008 se počet usmrcených při nehodách v Česku pohyboval většinou nad jedním tisícem.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 1 hhodinou

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 2 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 8 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 9 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 9 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 9 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...