Prezident Zeman jmenoval nové generály, Koudelka z BIS mezi nimi ale nebyl

Nahrávám video
Jmenování nových generálů prezidentem Zemanem 8. května 2021
Zdroj: ČT24

Prezident Miloš Zeman do generálské hodnosti povýšil či jmenoval 17 zástupců armády, policie, hasičů, Vězeňské služby, celníků a tajných služeb včetně ředitele rozvědky, Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Marka Šimandla nebo ředitele policejní Ochranné služby Jiřího Komorouse. Naopak Michala Koudelku z BIS opět opomenul.

Armáda má od soboty další generály. Do hodnosti generálporučíka vláda navrhla povýšit vojenského představitele Česka při NATO a EU v Bruselu Jaromíra Alana a náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky Jana Kašeho.

Hodnost generálmajora získal ředitel sekce plánování schopností ministerstva obrany Miloslav Lafek a brigádními generály se stali velitel 7. mechanizované brigády Petr Svoboda, velitel 4. brigády rychlého nasazení Josef Trojánek, náčelník štábu Velitelství pro operace Václav Vlček a zástupce ředitele Vojenského zpravodajství Václav Žid.

Teprve druhou českou generálkou se také stala rektorka Univerzity obrany Zuzana Kročová, Zeman ji jmenoval do hodnosti brigádní generálky. Doplnila tak poradkyni náčelníka generálního štábu Lenku Šmerdovou, která má generálskou hodnost od roku 2017.

Koudelka opět nejmenován

Prezident Zeman ale naopak do generálské hodnosti opět nejmenoval ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku. Návrhu vlády nevyhověl už pošesté. Zeman má k práci civilní kontrarozvědky i jejího šéfa dlouhodobě výhrady.

Kabinet návrh zdůvodňoval vysokými profesními a osobními kvalitami Koudelky, ale také velmi dobrými výsledky kontrarozvědky. Prezident už dříve avizoval, že návrhu znovu nevyhoví. Uvedl, že zatím k tomu nevidí důvod a počká, jak skončí vyšetřování výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014. V minulosti prezident označil zpravodajce BIS za „čučkaře“.

Bezpečnostní složky tvrdí, že z explozí munice ve Vrběticích jsou důvodně podezřelí agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Mezi Českem a Ruskem kvůli tomu vypukla diplomatická roztržka. Česko vyhostilo 18 pracovníků ruského velvyslanectví, které české tajné služby označily za agenty.

Rusko reagovalo vyhoštěním 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě. Později tuzemská diplomacie informovala o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka do konce května a Rusko oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“.

Zeman naposledy opomenul Koudelku při jmenování loni v říjnu. Předal v té souvislosti premiérovi Andreji Babišovi (ANO) materiál, který podle prezidenta zdůvodňoval, proč jmenování šéfa BIS generálem odmítá.

Podle týdeníku Respekt v dokumentu stálo, že Koudelka neplní své povinnosti, dlouhodobě zamlčuje a neposkytuje informace zákonným adresátům a zveřejňuje informace v rozporu se zákonem.

Vláda, ministři, premiér či parlamentní komory naopak práci BIS v poslední době opakovaně ohodnotili pozitivně. Koudelka, jenž před dvěma lety převzal ve Spojených státech cenu od americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) za zahraniční spolupráci, je nyní plukovníkem. Kabinet navrhoval, aby byl jmenován do první generálské hodnosti, tedy brigádního generála.

Další generálské funkce

Do hodnosti brigádního generála byl v sobotu jmenován ještě zástupce velitele Mnohonárodní divize severovýchod v Monsu Pavel Lipka, kterému Zeman tuto hodnost propůjčil loni v létě před nástupem do alianční funkce. Hodnost brigádního generála ve výslužbě dále získali ředitel Ústřední vojenské nemocnice Miroslav Zavoral a Zbyněk Čeřovský.

Na návrh vlády také Zeman jmenoval brigádním generálem náměstka generálního ředitele Vězeňské služby pro bezpečnost a kontrolu Romana Záhorského, ředitele rozvědky ÚZSI Šimandla a náměstka generálního ředitele Hasičského záchranného sboru Daniela Miklóse.

Generálmajory se stali Komorous a ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Vladimír Vlček. Hodnost brigádního generála dostal i dosavadní plukovník ve výslužbě Jaroslav Zeman, prezident spolku Veterán Policie České republiky.

Zeman předal v sobotu na Pražském hradě jmenovací dekrety také šestnácti generálům, které jmenoval loni na konci října. Povýšeni byli k 27. říjnu, ale slavnostní akt se uskutečnil kvůli pandemii koronaviru až nyní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nedostatek řemeslníků prodražuje opravy a protahuje lhůty. A nahrává podvodníkům

S příchodem jarních teplot začala sezona oprav domů a bytů. Firmy i jednotlivci ale znovu narážejí na nedostatek kvalitních řemeslníků, sehnat je je letos těžší než loni. Podle Hospodářské komory chybějí pracovníci v 60 procentech stavebních firem. Nedostatek kvalifikovaných lidí zdražuje řemeslné práce a prodlužuje čekací lhůty, které už teď dosahují i několika měsíců. A přibývá i podvodných nabídek.
před 1 hhodinou

VideoNa demonstraci do Prahy dorazili lidé z celé republiky

Na sobotní demonstraci na pražské Letné dorazili lidé z celé republiky a napříč generacemi. Do metropole přijeli vyjádřit nesouhlas s vývojem posledních týdnů i obavy o budoucnost země, bezpečnost nebo postavení médií. Kvůli akci policie usměrňovala dopravu a dopravní podnik zavedl mimořádnou tramvajovou linku.
před 11 hhodinami

Na pražské Letné lidé protestovali hlavně proti krokům Babišovy vlády

Na Letné v Praze se v sobotu odpoledne konalo shromáždění nazvané Nenecháme si ukrást budoucnost. Akce chtěla podle předsedy iniciativy Milion chvilek Mikuláše Mináře upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a na kroky vlády Andreje Babiše (ANO), které k nim dle něj směřují. Organizátoři očekávali na akci statisícovou účast, ke shromážděným lidem promluvila kromě Mináře i řada dalších řečníků. Protest trval nakonec přibližně dvě a půl hodiny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zbrojovka odmítla slova Babiše, že objekt v Pardubicích neměla dost zabezpečený

Zbrojařská společnost LPP Holding, jejíž areál v Pardubicích v pátek zapálili zatím neznámí pachatelé, odmítla dřívější tvrzení premiéra Andreje Babiše (ANO), že příslušný objekt nebyl dostatečně zabezpečený. Areál byl chráněn standardními i nadstandardními bezpečnostními prvky v souladu s platnou legislativou, sdělila v sobotu v podvečer mluvčí holdingu Martina Tauberová.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vyšetřovatelé v pardubické zbrojovce ohledávají místo požáru

Kriminalisté a hasiči v Pardubicích v sobotu začali s ohledáním v pátek shořelé haly firmy LPP Holding, která mimo jiné vyrábí drony pro Ukrajinu. Na rozebírání trosek hasiči přivezli pásový bagr. Policie v pátek sdělila, že požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, ve všech podle policejního prezidenta Martina Vondráška s podezřením na úmyslné zavinění.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 18 hhodinami
Načítání...