Ministerstvo zdravotnictví plánuje rozvíjet další screeningové programy. Už rok a půl jsou klienti pojišťoven adresně zváni na preventivní vyšetření rakoviny tlustého střeva, konečníku, prsu a děložního hrdla. Resort teď plánuje vytvořit národní radu, která určí další diagnózy vhodné pro screening, a nemusí jít jen o nádorová onemocnění.
Vedle nich by se mohl screening rozšířit i na některé chronické nemoci. „Chceme rozvinout další screeningy a další preventivní programy. Chceme zajistit financování pro tyto programy z fondů Evropské unie a chceme, aby probíhaly koordinovaně,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví Tom Philipp.
Podle primářky onkologické kliniky Thomayerovy nemocnice Jitky Abrahámové má screening obecně smysl u chorob, jejichž výskyt v populaci je vysoký a počet nově zjištěných případů roste. Zároveň musí existovat jednoduše aplikovatelná metoda preventivního vyšetření a musí být reálná možnost nemoc vyléčit.
„Včasný záchyt závažných onemocnění šetří lidské životy. Je to ten moment, který dělí osud člověka od toho, jestli se uzdraví a bude dál se svými blízkými, nebo ne,“ uvedl počátkem září ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Ten by si dle svých slov přál co nejvíce screeningů. „Nemůžeme populaci vystavovat několika desítkám screeningů, takže musíme vytipovat ty, kde ten efekt bude největší,“ dodal.
S adresným zvaním lidí začaly pojišťovny loni. Děložní hrdlo se sleduje u žen nad dvacet pět let. Na mamograf pak chodí ženy o dvacet let starší. A na vyšetření tlustého střeva a konečníku zvou pojišťovny muže po padesátce. „Když člověk dostane něco do schránky, tak má pocit, že se o něj někdo zajímá,“ vysvětluje výhody adresného zvaní Tom Philipp.
Z dat VZP vyplývá, že je adresné zvaní nejúspěšnější u rakoviny tlustého střeva, u které byla předtím vůbec nejnižší účast na screeningu. Ve srovnání letošního roku s rokem 2013 se účast na screeningu zvýšila skoro o 30 procent. Celkově lékaři odhalili 600 nádorů ve stádiu, kdy se daly léčit.
