Před koncem pracovního týdne dostane Praha – bezmála pět měsíců od voleb – novou městskou radu v čele se staronovým primátorem. Po necelých deseti letech se do čela metropole vrátí Bohuslav Svoboda (ODS). Pro něj, ale i pro další čtyři členy nové rady nebudou funkce ve vedení města jedinými politickými funkcemi, i když dva avizovali, že se těch dalších vzdají. Stále ale budou mít tři lidé z nejužšího vedení města – kromě primátora i jeho budoucí náměstek Jiří Pospíšil (TOP 09) a náměstkyně Alexandra Udženija (ODS) – zároveň napilno i jinde. O dalším politickém angažmá budoucích pražských radních natáčel pro 168 hodin David Sebíň.
Prahu povedou poslanec, starostka městské části a europoslanec. Funkce si nechají, věří, že vše stihnou
168 hodin: Praha jako trafika (zdroj: ČT24)
Nová rada hlavního města, která po necelých pěti měsících vyjednávání, jeho krachů a návratů k jednacímu stolu vznikne, bude jedenáctičlenná, z toho ale jediná výkonná politická funkce to bude pouze pro šest lidí. Zbylých pět bude zároveň plnit jiné politické angažmá, i když dva tvrdí, že se zbylých funkcí vzdají.
Podle politických expertů kumulace není vhodná – pro voliče, ale ani pro politiky samotné. „Funkce radního v jakékoliv velké municipalitě, a zvláště v hlavním městě Praze, je velice náročná – mentálně, fyzicky. Je to jako práce víc než na plný úvazek,“ varoval vedoucí analytik Transparency International ČR Marek Chromý.
Politolog Lukáš Jelínek hovoří i o pohrdání voliči. „Říkají jim, vy jste si nás sice zvolili, ale ve skutečnosti za nás tu práci bude dělat někdo jiný, někdo v pozadí, naši spolupracovníci – protože my jsme se tak rozhodli,“ míní.
Z pěti budoucích členů rady hlavního města s dalšími politickými funkcemi avizovali, že se jich vzdají, nynější starosta Kolovrat Antonín Klecanda (STAN) a místostarosta Prahy 4 Michal Hroza (TOP 09). Podle Klecandy, který má být radním pro školství, je nezbytné zajistit chybějící místa ve školách mateřských, základních i středních – a věnovat se této oblasti naplno.
Hroza si nedovede souběh funkcí místostarosty a radního pro infrastrukturu představit. „Pro mne osobně bude lepší, když budu mít příležitost věnovat se pouze radnímu na hlavním městě Praze,“ podotkl.
Naopak budoucí náměstci Jiří Pospíšil a Alexandra Udženija i primátor Bohuslav Svoboda v dalších funkcích zůstanou. Udženija je starostkou Prahy 2, k tomu chce být náměstkyní pro sociální oblast, zdravotnictví a bydlení, Pospíšil je europoslancem a zároveň se má stát náměstkem pro kulturu, památkovou péči a turistický ruch. A budoucí primátor Svoboda zároveň zasedá v Poslanecké sněmovně a má ještě významné nepolitické postavení přednosty Gynekologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice.
Na magistrát z Bruselu i z Vinohrad
Pospíšil se k tomu, jak bude řešit nadcházející souběh funkcí, nevyjádřil. Není tedy jasné, jak si představuje, že bude zároveň plnit své povinnosti v Praze i v Bruselu, respektive Štrasburku. Vzdá se pouze pozice předsedy správní rady Musea Kampa.
Podle Chromého je nasnadě otázka, jak se Pospíšil zachová v případě, že bude na jednání Evropského parlamentu v Bruselu či Štrasburku a náhle vypukne v Praze krize, která bude vyžadovat přítomnost náměstka. „Nejsem si vědom, že by pan Pospíšil měl soukromé letadlo,“ poznamenal.
Pospíšilovi spolustraníci ovšem nevidí problém v tom, že plní dvě tak odlišné funkce. „Záleží na tom, jak si to nastaví pracovně. On je velmi pracovitý,“ ujistil předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.
Udženija to bude mít na magistrát coby starostka Prahy 2 přece jenom blíž. Věří, že dokáže obě funkce skloubit. „Praha 2 je stabilní městská část a jako její starostka si ji takto přeji i zachovat. Určitě nebudu přistupovat k žádným krokům, které bych nepředjednala a důkladně neprodiskutovala,“ ujistila.
Analytik Transparency považuje ovšem souběh pozic v čele městské části a ve vedení hlavního města svým způsobem za střet zájmů. Není totiž výjimečné, když se zájmy místních radnic a magistrátu rozcházejí. „Paní Udženija bude ve střetu zájmů – ne v právním slova smyslu, ale spíš v etickém slova smyslu. Nemáme nejmenší tušení, kterou ze svých dvou rolí, do kterých byla zvolena, si vybere,“ obává se.
Svoboda by měl být primátorem již podruhé. Ale zatímco poprvé v roce 2010 do této funkce nastupoval, aniž by měl jiné politické angažmá, nyní to bude přesně naopak. Nejenže je poslancem, je navíc předsedou zdravotnického výboru Poslanecké sněmovně. K tomu zasedá ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny, a ještě působí na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.
Již před loňskými komunálními volbami předeslal, že aby stihl splnit všechny své povinnosti, hodlá pracovat dvanáct hodin denně – od sedmi do sedmi. „Mám to rozpočítané,“ řekl tehdy v rozhovoru pro Seznam Zprávy s tím, že soukromý život přijde na řadu „potom“. Přesto množství funkcí a rolí devětasedmdesátiletého staronového primátora vzbuzuje nejistotu.
„Nedovedu si představit, že by Bohuslav Svoboda dokázal skloubit všechny funkce a zároveň aby je všechny dělal na plný úvazek. On už je také v poměrně pokročilém věku, což může hrát svou roli. I v očích veřejnosti to nebude působit dobře, protože všechny ty funkce jsou prestižní a nesou s sebou určité benefity,“ shrnul Michael Drašar z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Primátoři již ve sněmovně seděli. Je to vůle voličů, říkají
V Poslanecké sněmovně bude primátor a zároveň šéf zdravotnického výboru zasedat po boku kolegů, kteří v minulosti také působili v parlamentu i ve vedení měst. Nynější ministr kultury Martin Baxa (ODS) býval plzeňským primátorem a zároveň krajským zastupitelem, poslancem, ověřovatelem ve dvou výborech a předsedou kulturního podvýboru sněmovny. Stejně tak nynější ministr financí a někdejší ministr dopravy Zbyněk Stanjura (ODS) býval opavským primátorem a zároveň poslancem, dokonce předsedou poslaneckého klubu své strany. Oba v komunální politice skončili až před vstupem do ministerských funkcí.
Stanjura se domnívá, že jediný, kdo by se k takovým souběhům měl vyjádřit, jsou voliči. „Když to voličům bude vadit, tak ty lidi do funkcí nezvolí,“ domnívá se. Podobně smýšlí i Baxa. „Jednak to musí zvážit každý z těch politických představitelů sám. Ale nakonec účet vystavují voliči a v komunálních volbách to platí jednoznačně,“ podotkl.
Ani Marek Benda z pozice předsedy poslaneckého klubu ODS nevnímá množství Svobodových funkcí problematicky a odkazuje na voliče. „Všichni věděli, že kandiduje z pozice poslance. Všichni mu to vyčetli. Byl zvolen, za mě je to v pořádku,“ prohlásil.
Podle analytika projektu Hlídač státu Michala Bláhy je ale liché odkazovat v tomto případě na vůli voličů. „Voliči nevěděli, že bude dělat čtyři funkce dohromady. Voliči ho volili na funkci primátora, aby ji vykonával co nejlépe. Jestli ji bude vykonávat co nejlépe na třetinu úvazku, o tom nejsem přesvědčen,“ domnívá se. Chromý rovnou jasně předjímá: „Domnívám se, že to nezvládne a že to bude vidět na kvalitě vykonávání těch úřadů.“
Zůstane-li Bohuslav Svoboda ve všech svých funkcích, bude zároveň poslancem a předsedou sněmovního výboru i primátorem nejméně dva a půl roku do sněmovních voleb na podzim 2025. Do začátku příštího volebního období sněmovny by mohl zůstat i ve správní radě VZP. Alexandra Udženija by mohla být náměstkyní primátora a zároveň starostkou ještě o rok déle – na místní radnice i na magistrát se volí v témže termínu. Nejkratší souběh funkcí má před sebou Jiří Pospíšil, přesto by měl europoslancem zůstat ještě nejméně rok a čtvrt.