Poslanci v úterý zrychleně schválili novelu, která usnadní výstavbu horkovodu z Dukovan do Brna. Sněmovna také kývla na návrh zákona ohledně dozorových úřadů. Jejich pravomoci nad trhem s harmonizovanými výrobky se tak zřejmě sjednotí, předlohu nyní dostane k podpisu prezident. Dolní komora rovněž jednala ve druhém čtení o novele stavebního zákona.
Plánovaný horkovod z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna a případně i další stavby rozvodných tepelných zařízení zřejmě budou patřit mezi významnou energetickou infrastrukturu. Usnadní to zejména zajišťování pozemků potřebných pro jejich výstavbu.
Předkladatelé z řad ODS, ANO, KDU-ČSL, STAN a TOP 09 mimo jiné uvádějí, že výroba tepla v Brně je v současné době až z osmdesáti procent závislá na zemním plynu. „Urychlené schválení navrhované právní úpravy již v prvním čtení přiblíží nejen město Brno k dostupnému a cenově přijatelnému teplu z Jaderné elektrárny Dukovany,“ napsali do důvodové zprávy. Návrh podpořil už dřív například Svaz průmyslu a dopravy České republiky.
Desítky let starý záměr oživila loni situace na trhu s plynem i obavy o jeho dostupnost. Městská společnost Teplárny Brno a energetická společnost ČEZ uzavřely memorandum o spolupráci na přípravě horkovodu 20. června. Horkovod by mohl být v provozu do deseti let. O horkovodu se uvažovalo už v 80. letech minulého století, kdy elektrárna zahájila provoz. Před deseti lety už se projekt připravoval, ale nakonec byl pozastaven. Kvůli tehdejším nízkým cenám plynu nebyl ekonomicky výhodný.
Předlohu, kterou v úterý schválili poslanci zrychleně již v úvodním kole, dostanou nyní k posouzení senátoři.
Sjednocení pravomocí úřadů nad trhem s harmonizovanými výrobky
Pravomoci dozorových úřadů nad trhem s takzvanými harmonizovanými výrobky se zřejmě sjednotí, jak předpokládá návrh zákona, který sněmovna v úterý opětovně schválila, tentokrát se senátními prakticky formálními úpravami. Harmonizované výrobky jsou zbožím, na které se vztahují evropské předpisy pro jejich uvádění na trh a tyto předpisy platí pro všechny státy Unie. Obecně se to týká výrobků, jejichž účel užívání může být nebezpečný.
Návrh zákona počítá se zřízením ústředního styčného úřadu, který by měl vzniknout pod ministerstvem průmyslu a obchodu. Na starosti by měl mít hlavně koordinaci spolupráce mezi jednotlivými úřady a další administrativu, jako je třeba zpracovávání strategie dozoru nad trhem. Dozorové orgány, kam zákon pevně řadí například Českou obchodní inspekci, krajské hygienické stanice, ministerstvo dopravy nebo například Státní úřad pro kontrolu léčiv, pak budou moci po firmách vyžadovat informace o dodavatelském řetězci nebo o podrobnostech distribuční sítě.
Dozorové úřady budou moci také požadovat mimo jiné informace vedoucí ke zjištění vlastnictví internetové stránky, pokud to souvisí s předmětem dozoru. Úřady budou pro svůj dozor oprávněny použít jakoukoliv informaci, dokument, zjištění, prohlášení nebo jakýkoliv poznatek související s předmětem dozoru, a to bez ohledu na formát a nosič, na kterém jsou uloženy, nebo místo, kde jsou uloženy. Všem dotčeným orgánům dozoru dává shodné právo zakázat dodání výrobku na trh.
Novela stavebního zákona
Jedním z hlavních témat na úterním programu sněmovny byla také dlouho diskutovaná novela stavebního zákona, která má upravit strukturu stavebních úřadů. Novela ruší předloni schválený model čistě státní stavební správy, kdy měly stavební úřady přejít pod stát. Stavební úřady mají být nadále v obcích.
Návrh na druhé straně zachovává Specializovaný a odvolací stavební úřad, který bude mít na starosti především strategické stavby, jako jsou například dálnice nebo elektrárny. Podle ministerstva pro místní rozvoj vytvoří předloha jasné, moderní a předvídatelné prostředí pro stavebníky i projektanty.
„Při projednávání této legislativy bylo uplatněno čtrnáct pozměňovacích návrhů, přičemž přijato bylo pět z nich,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) ve svém projevu sdělila, že je ráda, že se dospělo ke vzájemné shodě.
Stavebníci by se mohli snáze a rychleji dostat ke stavebnímu povolení. Umožnit jim to má postup, kdy stavební úřad sám obešle ostatní dotčené úřady a získá jejich vyjádření v takzvaném koordinovaném závazném stanovisku. Toto stanovisko bude nově zahrnovat i takzvané jednotné environmentální stanovisko (JES) podle zcela nového zákona. Na konci by mělo být jen jedno razítko pro stavebníka.
Dostálová však poukázala na to, že i navzdory shodě nad pozměňovacím návrhem výboru pro veřejnou správu a zahrnováním úřadů pro povolovací procesy zůstane i nadále nezastupitelnost úředníků z jednotlivých úřadů. Změna zákona také podle ní nevyřeší takzvanou systémovou podjatost úředníků. Nebudou také vymahatelné lhůty.
