Horkovod z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna má stát podle zjištění České televize 19 miliard korun. Podle současného vedení by měl město zbavit závislosti na ruském plynu a zajistit spolehlivé dodávky tepla. Hlavním investorem čtyřicet kilometrů dlouhého zařízení by podle vládních materiálů, které má ČT k dispozici, byly Teplárny Brno. Detaily projektu by měla v prosinci projednat vláda.
Horkovod z Dukovan do Brna má stát 19 miliard, vláda projekt projedná nejspíš brzy, zjistila ČT
Vodu z Dukovan do Brna a z Brna do Dukovan by vedly trubky každá v jednom směru. Podle oslovených odborníků by měly průměr zhruba jeden metr a na většině trasy by byly zanořené pod zem.
Zhruba polovinu nákladů na horkovod by měly pokrýt evropské dotace. Obecně stavbu zapojená ministerstva podporují, mají ale i připomínky. A jedna z hlavních je, kdo zaplatí druhou půlku investice. „V příloze návrhu usnesení vlády postrádáme hlubší ekonomický rozbor zvažovaného záměru,“ upozornilo ministerstvo životního prostředí.
„Z modernizačního fondu a národního plánu obnovy to financovat lze, uvidíme, jaké budou podmínky, ale nemělo by se to financovat ze státního rozpočtu,“ má jasno ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Řeší se, kdo horkovod zaplatí
„To finální investiční rozhodnutí musí padnout na úrovni Tepláren Brno, města Brna, jejich úkolem je i zajistit financování,“ domnívá se náměstek sekce jaderné energetiky z ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Ehler.
Stěžejní úlohu Brna potvrzuje i primátorka Markéta Vaňková (ODS). Podle ní se teď o konkrétním způsobu zaplacení projektu vyjednává. „Jsou to různé subjekty a samozřejmě počítáme i se zapojením cizích zdrojů, takže investiční banka je jeden ze subjektů, se kterými je jednáno,“ přibližuje.
Opoziční zastupitelé nejsou zásadně proti, ale zajímá je, jestli se takový projekt Brnu vyplatí. „Rádi bychom nejdřív viděli nějakou ekonomickou analýzu, technické prověření celého projektu a hlavně srovnání třeba s jinými projekty,“ říká Marek Lahoda (Piráti).
Kromě Brna počítá s nutnou investicí i samotný ČEZ a elektrárna Dukovany – musí například postavit novou výměníkovou stanici. „Část páry, která nám jde z parogenerátoru, by nešla přímo na turbínu, ale do tohoto výměníku a předávala by v něm teplo vodě,“ přibližuje mluvčí dukovanské jaderné elektrárny Jiří Bezděk. Takto ohřátá voda by do Brna mohla začít proudit nejdřív v topné sezoně 2030/2031.