Platnost testů se zřejmě zkrátí. PCR budou podle Babiše platit 72 hodin, antigenní jeden den

18 minut
Premiér k vývoji epidemie covidu-19 a očkování
Zdroj: ČT24

Ve středu přibylo v Česku 1497 potvrzených případů koronaviru, zhruba o 450 více než před týdnem. Počet hospitalizovaných v úterý překročil hranici čtyř set lidí. Kvůli šíření koronaviru jednala i rada vlády pro zdravotní rizika.  Platnost PCR testů jako potvrzení bezinfekčnosti se podle premiéra zkrátí ze sedmi dní na 72 hodin a antigenních testů ze tří dnů na jeden den. Kratší by mohla být i karanténa, pokud bude ukončena PCR testem. Návrh představí ministerstvo zdravotnictví v pátek, v pondělí pak úpravy projedná vláda. Nová karanténní pravidla budou účinná podle hlavní hygieničky od 25. října.

On-line přenos

Koronavirus - říjen

  • 16:03

    Němečtí politici vyzývají, aby se uskutečnila schůzka, na které by zástupci jednotlivých spolkových zemí a spolkové vlády hledali řešení, jak před příchodem zimy naočkovat více lidí posilovací dávkou vakcíny proti covidu-19.

  • 15:49

    Rakousko hlásí na 5700 nakažených za den. Za týden přibylo 362 nakažených na sto tisíc obyvatel.

  • 14:01
    Česko

    Zákaz návštěv se kromě jičínské nemocnice týká i podřízené nemocnice v Novém Bydžově.

Reprodukční číslo uvádějící, kolik dalších lidí nakazí jeden pozitivně testovaný, se zvýšilo na hodnotu 1,26. Počet nakažených na sto tisíc obyvatel za uplynulých sedm dní, tedy takzvané incidenční číslo, vzrostl na 69. 

Epidemie opět zrychluje už několik týdnů. Přibývá také nemocných, kteří s koronavirem zemřeli. Za posledních sedm dní je obětí osmadvacet. V první polovině září se přitom ještě počty úmrtí za týden pohybovaly v řádu jednotek. Celkem dosud zemřelo s covidem v Česku 30 524 nakažených.

Roste i počet hospitalizovaných. Ve středu bylo v nemocnicích s covidem 407 pacientů, z toho osmdesát v těžkém stavu. Více než čtyři sta lidí s covidem leželo v nemocnicích naposledy v květnu. Na začátku října bylo hospitalizovaných 240, na začátku září méně než sto.

Testy a kratší karanténa

Premiér Andrej Babiš (ANO) po poradě s týmem na řízení epidemie svolal kvůli šíření koronaviru vládní radu pro zdravotní rizika. Ministerstvo zdravotnictví na ni navrhlo úpravy ohledně zkrácení platnosti testů a karantény.

V současné době platí antigenní test pro prokázání bezinfekčnosti 72 hodin a PCR test týden. „Zkrácení platnosti testů je podle mě motivační i pro to, aby se lidé nechali naočkovat,“ uvedla hlavní hygienička Pavla Svrčinová. V okolních státech je podle ní platnost testů podstatně kratší.

7 minut
Studio ČT24: Pavla Svrčinová po jednání rady pro zdravotní rizika
Zdroj: ČT24

Lidé mají z veřejného zdravotního pojištění nárok na jeden antigenní test za týden a navíc dva PCR testy do měsíce. Celkem testování, preventivní, lidí po kontaktu s nakaženým i s příznaky, stojí systém veřejného zdravotního pojištění asi miliardu korun měsíčně.

Karanténa, kterou hygienici nařizují lidem po rizikovém kontaktu s nakaženým, trvá čtrnáct dní. Kritizovali to například rodiče, jejichž děti musely být dva týdny v karanténě po zjištění pozitivního případu ve školní třídě. Nově by podle mluvčího resortu mohla být karanténa ukončena dříve negativním PCR testem. O kolik dní dříve, zatím uvést nechtěl. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) na Twitteru uvedl, že prosazuje její zkrácení ze dvou týdnů na jeden.

Žádná nová plošná opatření

Svrčinová také potvrdila, že se nechystají žádná nová plošná protiepidemická opatření. Pokud by se situace zhoršovala, bude se podle ní zvažovat například také uznávání antigenních testů, které už některé země pro prokázání bezinfekčnosti nepoužívají. Výrazné zhoršení by podle ní mohlo vést i k tomu, že nebudou uznávány žádné testy, jen očkování nebo prodělaná nemoc.

Navzdory zrychlování epidemie vláda v uplynulých týdnech opatření spíše uvolňovala. „Co je stále nejdůležitější, je očkování,“ uvedl premiér poté, co dostal třetí dávku vakcíny. Znovu vyzval lidi, aby se šli očkovat. Podle Babiše je třeba očkovat ještě asi 341 tisíc seniorů, vyzval k tomu praktiky.

6 minut
UDÁLOSTI: Ministerstvo zdravotnictví vládě předloží návrh, podle kterého by výsledek antigenního testu platil jeden den
Zdroj: ČT24

Praktici budou mít na konci října vakcínu od Pfizeru

Přeočkování třetí dávkou mohou lidé podstoupit na očkovacích místech v nemocnicích nebo u svého praktického lékaře. Ti by podle Babiše měli mít nejpozději 25. října v ordinacích i vakcínu Pfizer/BioNTech, kterou bylo očkováno přes osmdesát procent lidí. Druhou možností pro přeočkování je vakcína Moderna.

Ministerstvo podle premiéra také zvažuje, že bude hrazeno méně testů na covid. Současný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) to projedná s možnou budoucí vládní koalicí.

Zdravotníci ve středu aplikovali v Česku přibližně 9600 dávek vakcíny proti covidu, asi o sedm set více než před týdnem. Od začátku očkování podali celkem 11,9 milionu dávek. Ukončené očkování má v Česku více než šest milionů lidí. 

Počty nově odhalených případů covidu již rostou po celém Česku, incidence se ale v jednotlivých regionech výrazně liší. Nejhorší situace je v Moravskoslezském kraji, kde v posledních sedmi dnech připadá na sto tisíc obyvatel 117 nakažených. V jižních Čechách je incidenční číslo 111, v Praze 87. Naopak relativně nejlépe jsou na tom Liberecký a Královéhradecký kraj, kde za uplynulý týden připadá na sto tisíc lidí shodně 23 případů koronaviru.

Laboratoře ve středu provedly zhruba 66 tisíc testů, asi o čtyři tisíce více než před týdnem. U preventivních a plošných testů, které tvoří naprostou většinu, vzrostl podíl pozitivních proti minulé středě z 0,78 procenta na 0,94 procenta. U epidemiologické indikace, kdy jsou testováni lidé například kvůli možnému kontaktu s nakaženým, podíl pozitivních stoupl z 3,71 na 4,41 procenta. Podíl pozitivních u diagnostické indikace, kdy jsou už testováni lidé vykazující příznaky, se zvýšil z 5,4 na 7,38 procenta.

Od začátku epidemie loni v březnu odhalily laboratoře v Česku celkem 1 704 436 případů koronaviru. Více než 1,66 milionu lidí se z nákazy již vyléčilo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračuje kongres ODS. Ten rozhodne mimo jiné o tom, kdo obsadí místa čtyř řadových místopředsedů, na která bylo nominováno devět kandidátů. Neúspěšný uchazeč o post předsedy strany Radim Ivan však od nominace odstoupil.
06:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 1 hhodinou

Policisté chtějí větší přísnost vůči agresivitě za volantem

Policie chce přísněji zakročit proti úmyslné agresivitě řidičů na silnicích. Přibývá totiž nehod, za kterými stojí bezohledné chování lidí za volantem, loni jich oproti roku 2023 přibylo zhruba o tisíc. V drtivé většině případů šlo o přestupky. Ujíždění před hlídkou, vybržďování nebo třeba extrémní překračování rychlosti v obci by ale nově mohlo být trestným činem. Na změně zákona už se pracuje a hotová má být ještě letos. Kromě přísnějších trestů by mohlo dojít také k zabavení vozidla.
před 1 hhodinou

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 14 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 22 hhodinami
Načítání...