Péče o seniory je podceňována - lidsky, odborně i finančně

Praha – Článek reportéra Mladé fronty Dnes, který se nechal zaměstnat v jedné z pražských léčeben dlouhodobě nemocných (LDN), šlápl na kuří oko takzvané následné péče, kam "eldéenky" spadají. Nedá se říct, že by této oblasti nebyla věnována žádná pozornost, ale její zkvalitnění je spíše běh na dlouhou trať, který si žádá změnu celé koncepce geriatrie. "Segment takzvané následné péče je léta podceňovaný a podhodnocený – lidsky, odborně i finančně," uvádí předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti Iva Holmerová příčinu, která je podle ní hlavním zdrojem problémů.

Péče podle ní není rozlišena podle potřeb jednotlivých pacientů, navíc se často směšuje zdravotní následná péče s dlouhodobou a sociální. Staří lidé ale nepotřebují jen dostatečně léčit, ale systém, dobře nastavený, by měl zabraňovat i tomu, aby byli „odkládáni“ do ústavů. „Protože to je nejméně ekonomicky efektivní a lidsky uspokojivé,“ zdůvodňuje Holmerová.

Nový zákon dobře mete

Zlepšení péče o seniory si ministerstvo zdravotnictví slibuje od nového zákona o zdravotních službách. „Ten vůbec nečlení zdravotnická zařízení jako dnes. Pacientovi bude poskytován druh péče, který potřebuje, a podle toho bude i hrazen pojišťovnou. Tím se tedy zlepší i financování těchto služeb,“ slibuje náměstkyně ministra zdravotnictví Markéta Hellerová.

Právě chybějícími penězi léčebny nejčastěji argumentují, proč nemohou poskytovat tak kvalitní péči, jak by bylo třeba. Potýkají se také s nedostatkem kvalifikovaného personálu.

Co potřebujeme a nepotřebujeme v péči o seniory

(podle České gerontologické a geriatrické společnosti)

Potřebujeme

  • Realizovat koncepci geriatrie
  • Diferencované odborné geriatrické služby
  • Systém kvality péče ve stávajících zařízeních

Nepotřebujeme

  • Další budování ústavních kapacit, institucí
  • Nekvalitu
  • Odkladový systém

Hellerová připouští, že požadavky na zdravotníky v následné péči jsou jen obecně doporučeny. Nová legislativa by ale takovou „benevolenci“ měla změnit tím, že bude při vzdělávání personálu v oblasti geriatrie zohledňovat řadu specifik tohoto oboru. Zavede například povinnou praxi pro studenty interního lékařství na některém z geriatrických oddělení.

Dostatečné vzdělání se ale zdá být trochu v začarovaném kruhu. „Abychom mohli vzdělávat, musíme mít především kvalitní geriatrická oddělení,“ zdůrazňuje Iva Holmerová s tím, že osamocený krok by byl k ničemu, je důležité prosadit novou moderní koncepci geriatrie.

Tma pod svícnem

Nabízí se otázka, zda by i důslednější kontrola nemohla zabránit nebo alespoň dříve odkrýt podobná pochybení, kterých se podle reportáže Mladé fronty Dnes zaměstnanci pražské LDN dopustili. Ukazuje se ale, že to tak snadné nejspíše není. Vrchní sestra tohoto zařízení byla viceprezidentskou České asociace sester (byla jí po zveřejnění článku zbavena), vedla i komisi, která je zodpovědná za semináře o zdravotní péči.

Holmerová se proto domnívá, že kontrola je sice důležitá, ale nestačí. „Je to jen takové chození po pozlátku, je třeba zaškolit týmy a ukázat, jak je možné péči poskytovat lépe a kvalitněji,“ uvedla.Ministerstvo zdravotnictví ale slibuje, že nový systém hodnocení kvality a bezpečí bude především preventivní. Podle slov náměstkyně „donutí zařízení nečekat, až bude problém, ale zabývat se jím dopředu“.

Léčebna dlouhodobě nemocných
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kultura rozhodně nebude bita, řekl Klempíř po jednání o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pokračuje v jednání s dalšími členy vlády o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Jako první dorazil ve středu na schůzku ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Už v úterý jednala Schillerová se sedmi ministry. Celkovou podobu rozpočtu zatím žádný z účastníků jednání nekomentoval, není tedy ani jasné, jaké bude celkové saldo. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliardami korun.
14:13Aktualizovánopřed 14 mminutami

ŽivěSenát vrátil předlohu ke znovuzavedení EET sněmovně

Senát ve středu vrátil předlohu ke znovuzavedení EET s pozměňovacími návrhy sněmovně. Dále se má zabývat třeba změnami podmínek zaměstnávání státních úředníků. Senátoři již také schválili lepší ochranu spotřebitelů při uzavírání finančních smluv on-line. Novelu stavebního zákona bude probírat nejdříve ve čtvrtek. Senátoři TOP 09 a ODS jsou připraveni obrátit se kvůli novele k Ústavnímu soudu.
09:02Aktualizovánopřed 56 mminutami

Část Česka ve čtvrtek zasáhnou silné bouřky, uvedl ČHMÚ

V Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji hrozí v noci na čtvrtek silné bouřky. V noci na pátek se mohou bouřky doprovázené nárazy větru a kroupami objevit také v pásu na jihovýchodě země. Ve výstraze to ve středu uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 1 hhodinou

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 7 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Překlep či úmysl. Za jízdu bez platné dálniční známky letos padly pokuty za 48 milionů

Policisté a celníci zjistili od začátku roku do konce července přes 36 tisíc případů jízdy bez platné dálniční známky. Rozdali za to pokuty za téměř 48 milionů korun. Vyplývá to ze statistik policie a Celní správy. Za stejné období v loňském roce přitom zjistili o téměř osmnáct set případů méně. Podle mluvčího Celní správy Richarda Zemana si pokutovaní řidiči nejčastěji dálniční známku vůbec nekoupí, nebo zapomenou, že jim vypršela. K postihům mohou vést i překlepy při nákupu známky.
před 7 hhodinami

Délka období s nedostatkem půdní vláhy je rekordní, uvádí InterSucho

Délka období s nedostatkem půdní vláhy je letos v Česku rekordní. Na třiceti procentech území se nedostatek půdní vláhy vyskytuje od začátku roku. Jde o jižní a střední Moravu a také o závětrnou stranu Krušných hor, což jsou oblasti, kde je dlouhé trvání nedostatku vláhy dlouhodobým problémem. Uvádí to projekt InterSucho, za nímž stojí pracovníci Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.