Praha – Bohémskému Angličanovi, který chtěl v Čechách restaurovat 12 zchátralých zámků, převrátila život na ruby jedna šedovlasá dáma s pověstí uznávané kunsthistoričky, ale také se záznamy v registrech StB. Osobní spor o peníze převedla s erudicí sobě vlastní do odborné roviny a jeho projekt na pomoc památkám zkrachoval. Angličan však nakonec dokázal, s jakými kartami jeho protivník hraje: kunsthistorička teď bude muset vrátit státu 22 milionů korun, které získala z evropských peněz. Byly vyplaceny v rámci neslavně proslulé organizace ROP Jihozápad, jejíž vedení skončilo před soudem.
Stephen Weeks pochází z anglického hrabství Hampshire. Jeho zájem o historii a památky předurčil jeho profesionální dráhu. Ta se vyvíjí ve dvou souběžných liniích: je scenáristou, filmovým režisérem a producentem, zároveň se ale celoživotně věnuje ochraně památek, rekonstrukcím historických budov a interiérů. Jako filmař má na svém kontě filmy jako Meč statečných se Seanem Connerym, Já, netvor s Christopherem Lee, horor Ghost Story a řadu dokumentárních filmů.
Svou lásku k historii dokázal Weeks zúročit nejen ve filmech či knihách, ale také ve zchátralých hradech a zámcích v Británii i v Česku. „Považuji se za odborníka, který se pokouší zajistit soběstačné fungování zámku. Řadu let jsem měl vlastní hrad ve Walesu, který jsem spravoval jako atraktivní turistickou památku, jež si na sebe dokáže vydělat,“ uvedl restaurátor a podnikatel Stephen Weeks.
Svůj otisk zanechal Weeks například ve středočeské Loučni. Tehdejší vedení zámku se v roce 2007 nebálo svěřit náročný projekt za devět milionů právě Weeksovi. „Jsme spokojeni určitě moc, protože v podstatě všechno, co tu vidíte, podporuje tu původní vizi, kterou autor Stephen Weeks měl,“ komentoval současný manažer zámku Loučeň Jiří Senohrábek.
Weeksův největší projekt v Česku zkrachoval
Ovšem ne vždy to dopadlo tak dobře. V roce 2000 totiž zkrachoval jeho největší projekt, který od poloviny devadesátých let v České republice plánoval. Dodnes se z toho nemůže vzpamatovat. „Dal jsem dohromady přibližně 30 dobrých konzultantů z různých oborů a koncem 90. let jsme vytvořili pečlivě vypracovaný návrh na získání dvanácti zámků, které by po rekonstrukci byly velice kvalitní, každý z nich měl 25 pokojů pro hosty. Nebyl by to ale pobyt jako v hotelu, stali byste se zámeckými hosty jako v dobách jejich dávného fungování,“ popisuje svou vizi Weeks.
Vlajkovou lodí celého projektu v hodnotě 30 milionů dolarů měla být koupě a restaurování Kouřimské brány v Kutné hoře. „Budovy by se využívaly různým způsobem, částečně jako muzeum, obchod, pohostinství a v prvním patře bychom měli ubytování se samoobslužným stravováním,“ popisuje.
Z prodeje sešlo údajně kvůli historičce Matějkové
Kutnohorská radnice byla ochotná svůj majetek panu Weeksovi prodat, z prodeje ale nakonec sešlo za výrazného přispění historičky umění Evy Matějkové. Uznávaná odbornice se nedůvěrou k panu Weeksovi i k celému projektu nijak netajila nejen přímo na radnici, ale také v časopisu Týden. „Já jsem dala písemné doporučení, že je to význačný objekt, že je to klenot Kutné Hory, aby se městský úřad toho nikdy nevzdával. Pak se o to ucházeli různí spekulanti,“ uvedla kunsthistorička a podnikatelka Eva Matějková.
Paní Matějková přitom pana Weekse moc dobře znala. Vlastnila totiž jeden ze zchátralých zámků, který měl být součástí projektu. Když se ale nakonec finančně nedohodli, následovala její negativní kampaň, která zhatila celý projekt. Matějková následně Weekse zažalovala kvůli tomu, že její zámek nekoupil. Požaduje po něm zhruba čtyři miliony korun, ale částka v průběhu soudu dále roste. Zda vyhraje nebo ne, těžko odhadovat, ale soud panu Weeksovi zablokoval majetek, se kterým nemůže nakládat.
„To všechno mě srazilo na kolena, zničilo to moji společnost, stáhlo dolů vše, zlikvidoval se projekt, který mohl být pro tuhle zemi obrovským přínosem,“ uvedl Weeks.
A jak dopadla Kouřimská brána? Město už ji nevlastní a dodnes většina budov chátrá. „Já si myslím, že tehdy se mělo jít cestou pana Weekse a využít jeho kontakty v památkářském a vůbec v kulturním světě v Anglii nebo v západní Evropě. Myslím si, že byla chyba, že od toho město upustilo. Paní Matějková v Kutné Hoře měla a má autoritu, takže její názor určitě váhu měl,“ popsal starosta Kutné Hory Ivo Šanc.
Matějková musí vrátit 22milionovou dotaci
Zatímco paní Matějková se těší dobré pověsti, panu Weeksovi zůstává nálepka spekulanta. S tím se ale odmítá smířit a snaží se dokázat opak. „Ona vypadá jako nevinná babička s šedivými vlasy. Ale existují záznamy, které ukazují, že velmi aktivně pracovala a špiclovala pro komunistickou Státní bezpečnost, například byla nasazená do muzea v Kutné Hoře ne proto, že by byla talentovanou památkářkou, ale proto, že měla sledovat cizince, kteří navštěvovali Kutnou Horu. To je příšerná kariéra,“ tvrdí Weeks.
Při pátrání po aktivitách paní Matějkové narazil Weeks na další zajímavé skutečnosti. V roce 2009 si Matějková zažádala o dotaci na svůj zámek v Bystřici nad Úhlavou nedaleko Klatov. Na opravu získala evropské dotace ve výši 22 milionů korun, přitom to na zámku není moc vidět. „Snažil jsem se získat dokumenty k její žádosti o dotaci, takže jsem se obrátil na úřad pro oblast Jihozápad v Českých Budějovicích. A oni řekli, že všechny doklady jsou v Klatovech. V Klatovech mi oznámili, že dokumenty jsou v Plzni a Plzeň řekla, že jsou v Českých Budějovicích. Takhle to pokračovalo pořád dokola a já jsem neměl žádnou možnost se k listinám dostat,“ vypráví Weeks.
Obrat v přístupu úředníků nastal po personálních změnách v úřadu poskytovatele dotace, a sice v roce 2010 po obvinění ředitele Regionálního operačního programu Jihozápad a jeho zástupce. „Najednou se samozřejmě všichni úředníci začali bát o práci a byli velmi ochotní. Všechny dokumenty mi poskytli. A tak jsem je prostudoval a uvědomil si, že jde o naprostý podvod od začátku do konce. Projekt ve skutečnosti nesplňuje žádná kritéria pro udělení dotace. Zámek měl například zvýšit přeshraniční cestovní ruch, ale nikdo o něj nestojí,“ uvedl Weeks.
Weeks napsal úředníkům zprávu. Úřad celý projekt řádně prověřil a došel k závěru, že paní Matějková musí vrátit celou dotaci. „Zatím nezaplatila, zahájili jsme exekuční řízení v této věci a finanční prostředky vymáháme,“ uvedla Michaela Šímová, ředitelka Regionální rady RS Jihozápad.
Poskytovatel dotace ROP Jihozápad požaduje vrácení 22 milionů korun hlavně proto, že dotace nesplnila účel, na který byla poskytnuta. Nízká návštěvnost, malé množství pořádaných akcí, nevyhovující stav provedených prací a vybavení zámku, žádná slibovaná kavárna pro turisty, chabá propagace památky a také nákup předraženého nábytku. To jsou jen některé z důvodů pro vrácení dotace.
