Krajský soud v Brně ve čtvrtek uložil v korupční kauze Stoka Samanu el-Talabanimu souhrnný trest tři roky vězení a peněžitý trest 800 tisíc korun. Soud schválil jeho dohodu o vině a trestu, kterou uzavřel se státním zástupcem. Trest je mírnější, než který mu soud uložil v roce 2022. Jde o poslední, jedenáctou schválenou dohodu v kauze údajného ovlivňování zakázek v městské části Brno-střed. Rozhodnutí je pravomocné. Kauza jako taková ještě ale nekončí.
Spolupracujícímu obviněnému el-Talabanimu soud uložil trest za sjednání výhody při zadání veřejné zakázky a přijetí úplatku i za účast v organizované zločinecké skupině. Kromě trestu vězení a peněžitého trestu mu uložil i desetiletý zákaz výkonu funkce ve statutárním orgánu. Podobně jako u většiny dalších již odsouzených je trest o něco mírnější proti roku 2022.
Tehdy el-Talabanimu soud uložil šest let vězení, peněžitý trest milion korun a taktéž desetiletý zákaz výkonu funkce ve statutárních orgánech. Rozsudek později po odvoláních zrušil vrchní soud, krajský soud se tak kauzou od loňského prosince zabývá znovu.
Už v prosinci soud schválil v kauze Stoka deset dohod o vině a trestu, včetně dohody místostarosty brněnské části Brno-střed Jiřího Švachuly (dříve ANO), který byl podle žalobce hlavou organizované skupiny. Soud mu uložil sedm let a osm měsíců vězení. Rozhodl také o propadnutí části Švachulova majetku za miliony korun.
Zbývají dva obžalovaní
V kauze ještě zbývá věc obžalovaných podnikatelů Ivana Trunečky a Petra Kaláška, kteří neuzavřeli dohodu se státním zástupcem. Oba vinu popírají. V původním rozhodnutí v roce 2022 je soud viny zprostil, rozsudek ale zrušil vrchní soud. V jejich části jde o podezření z korupce v městských firmách jako Teplárny Brno či SAKO, kdy podle el-Talabaniho tento systém řídil Trunečka, který korupční peníze předával Kaláškovi a ten následně el-Talabanimu.
Korupce na radnici městské části Brno-střed se podle žalobců organizovaně odehrávala při zadávání veřejných zakázek v letech 2015 až 2019.
Podle rozsudků šlo o organizovanou skupinu s respektováním hierarchie, jejíž činnost směřovala k zadávání veřejných zakázek a poskytování neveřejných informací vybraným společnostem, které za tyto informace poskytovaly předem smluvený úplatek. Nejčastěji šlo o deset procent z ceny zakázky. Zmanipulované zakázky byly asi za čtvrt miliardy korun, obžalovaní údajně získali na úplatcích desítky milionů.





