Praha – V Česku už rok platí nový zákon, který posiluje ochranu obětí trestných činů. Zákon výslovně stanoví, že oběti mají právo na citlivé zacházení, odborné právní rady i vyšší finanční pomoc. Za poslední rok vyplatilo ministerstvo spravedlnosti obětem přes osm milionů korun. Přesto už se mluví o nutné novelizaci této úpravy. Třeba policie si stěžuje na neúnosnou administrativní zátěž, Probační a mediační služba zase požaduje personální posily.
Zákon posiluje také roli sdružení, která obětem trestných činů poskytují psychologickou, právní nebo sociální pomoc. Ministerstvo spravedlnosti pak tyto organizace finančně podporuje. Příkladem je třeba Bílý kruh bezpečí – ten pomáhá i paní Vondrákové. Její 15letou dceru umučili tři mladíci, s čímž se rok snaží vyrovnat. „Pomohli nám hlavně psychicky, s vyřizováním pohřbu nebo když jsme šli k soudu. Já myslím, že nebýt jich, tak to asi tak dobře neumíme vyřídit,“ pochvaluje si spolupráci paní Vondráková.
Zásadní změnou je pak rozšíření okruhu trestných činů, jejichž oběti mohou požádat stát o peněžitou pomoc. Dříve to bylo možné jen tehdy, pokud pachatel způsobil oběti újmu na zdraví nebo smrt. Díky nové úpravě ale mohou finanční pomoc využít také oběti sexuálních trestních činů a týrané děti. Zákon také zvyšuje peněžitou pomoc za poškození zdraví. Ministerstvo spravedlnosti může tuto pomoc přiznat až do 50 tisíc korun, což je proti dřívějšku dvojnásobek. Například znásilněná žena tak získá nárok na proplacení kvalitní terapie.
Nestíhají prý policisté ani probační služba
Obětem trestných činů pomáhá i Probační a mediační služba, která má 78 středisek po celé republice. Od doby účinnosti zákona se na ně obrátilo víc než 1000 obětí. Dalším navíc pomáhají speciální poradny, kterých služba zřídila čtyřicet. Jenže Probační a mediační služba by potřebovala posílit, je prý na hranici svých kapacit. „V současné době už pociťujeme veliké přetížení našich zaměstnanců,“ uvedla její ředitelka Jitka Čádová. Podle ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) ale zatím musí služba vystačit s lidmi, které má.
Kvůli novému zákonu prý nestíhají ani policisté. Policejní prezidium tvrdí, že teď policisté víc úřadují a sepisují, než aby pomáhali. Ministerstvo spravedlnosti už si konkrétní výtky policistů v pátek vyžádalo – poputují také na ministerstvo spravedlnosti. Oba resorty už také obdržely kritický dopis, který sepsal litvínovský starosta Milan Šťovíček. Na základě stížností od městské i státní policie požaduje urychlenou novelizaci zákona. Ministryně spravedlnosti se případné novelizaci zákona nebrání. Chce ale nejprve pečlivě vyhodnotit, jestli si policisté zbytečně nepřidělávají práci sami.
