Ani letošní zima nedokázala doplnit zásoby podzemní vody. Hrozba sucha trvá od roku 2015. Množství podzemní vody je v polovině letošního dubna podprůměrné, a to na většině míst v Česku. S nedostatkem by měli počítat majitelé studní i celé obce, které závisejí na místních zdrojích. Někde kvůli obavám z nedostatku pitné vody budují hloubkové vrty.
S nedostatkem vody bojovaly zejména menší obce již v minulých letech a obávají se, že letos to nebude jiné. „Hlavní problém je, že nejsme napojení na centrální zdroje vody. Jedeme na vlastní zdroje. A když v létě vyschly, museli jsme dovážet vodu v cisternách,“ poukázal Tomáš Zicha, starosta obce Drnovice u Valašských Klobouk.
Dodal, že když bylo potřeba postavit přípojku k novým stavbám, musela obec nechat udělat dva hloubkové vrty. „Naše zásoby byly na hraně,“ podotkl starosta.
Drnovice se s problémem vysychajících podzemních vod potýkají už tři roky – od zvláště suchého roku 2015. Nejsou samy. Podle nejnovějších měření jsou zásoby podzemní vody podprůměrné na většině území České republiky.
„V oblastech, kde je delší dobu nízká úroveň podzemní vody, mohou její nedostatek pocítit majitelé mělčích domovních studní nebo obce zásobované z místních zdrojů,“ varovala Lenka Černá z Českého hydrometeorologického ústavu.
Některé obce řeší nedostatek hloubkovými vrty, jiné se stále spoléhají na nouzová řešení. „Pokud nastane sucho, budeme asi nuceni používat cisterny,“ předpokládá starostka Domašova nad Bystřicí Lucie Menšová.
Vysychá Vysočina i Polabí, u Berounky je ještě spodní vody dost
V současné době jsou silně vyprahlé například spodní vody na Ostravsku nebo na jižní Moravě. V Čechách hydrologové naměřili málo spodní vody například na Vysočině v okolí Havlíčkova Brodu. Horší stav hlásí i povodí Labe v severních Čechách.
Naopak například povodí řeky Berounky dosud skrývá poměrně bohaté zásoby podzemních vod. I zde ale meteorologové naměřili mírně nižší hladinu, než jaká je běžná.
Na začátku poslední zimy se přitom zdálo, že by se zásoby podzemní vody mohly doplnit. Pak ale přišel suchý únor a březen, kdy srážky obvykle protečou hluboko pod povrch země. „Půda je po zimě většinou nasycená vodou, což paradoxně zlepšuje podmínky vsakování do hlubších úrovní. V létě u vyprahlé půdy a při intenzivních deštích převažuje povrchový odtok,“ vysvětlila Lenka Černá z ČHMÚ.
K doplnění podzemních vod pravděpodobně nepomohou ani jarní deště. Většinu z nich totiž spotřebují rašící stromy a rostliny. Podle Lenky Černé tak lze naději vkládat až do sklonku podzimu, kdy by se situace mohla začít zlepšovat.
