Nový nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se hodlá zajímat o časový průběh rozhodování státního zástupce o kauze Čapí hnízdo, v níž policie stíhá premiéra Andreje Babiše (ANO). Od pražského městského státního zastupitelství, které se věcí zabývá, by se chtěl dozvědět přibližný termín, do kdy o kauze rozhodne. V Interview ČT24 také řekl, že z hlediska právního posouzení si stojí za tím, že jako vojenský prokurátor v době komunistického režimu posílal k soudu lidi, kteří kvůli náboženskému přesvědčení odmítali nastoupit povinnou vojenskou službu.
„O tu funkci jsem nijak neusiloval, nestál jsem o ni, pana premiéra jsem navštívil na jeho vlastní žádost, abych se mu představil. Bavili jsme se v obecné rovině, o přesvědčování nebyla řeč,“ popisuje setkání s Babišem nový nejvyšší státní zástupce Stříž. Premiér přitom ještě na konci června připouštěl, že by ho vybírala až další vláda.
Kauza Čapího hnízda nechává Stříže jinak chladným, i když čistě teoreticky by v ní mohl rozhodovat. Nyní ji posuzuje Městské státní zastupitelství v Praze. „Pochopitelně o tom vím a vůbec si to nepřipouštím, mám k tomu profesionální přístup a je mi jedno, jestli člověk, se kterým hovořím, je shodou okolností premiérem a stíhanou osobou,“ hodnotí Stříž.
V kauze kolem padesátimilionové dotace na stavbu Čapího hnízda policie na konci května navrhla obžalovat Babiše a jeho někdejší poradkyni Janu Mayerovou z poškození finančních zájmů EU a dotačního podvodu. Dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch se teď zabývá tím, zda podá obžalobu, zastaví trestní stíhání nebo věc vyřídí jinak. Premiér dlouhodobě odmítá, že by se kolem projektu dělo cokoli nezákonného.
„Já se hodlám zajímat o časový průběh té věci,“ řekl Stříž. Nebude se dotazovat Šarocha, jak rozhodne, zdůraznil. „Ale prostřednictvím vedení Městského státního zastupitelství v Praze bych chtěl znát alespoň přibližný termín nebo harmonogram, kdy bude přípravné řízení skončeno,“ uvedl. Dotaz vznese v horizontu dnů, doplnil.
Na otázku, zda je ve veřejném zájmu, aby státní zastupitelství o kauze rozhodlo před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny, Stříž nechtěl odpovědět. „Touto odpovědí už bych napovídal dozorovému státnímu zástupci, jak a kdy má rozhodnout,“ myslí si. Čapí hnízdo je podle Stříže nepochybně složitá kauza. „V té věci byla vyžadována celá řada právních pomocí z ciziny, a to je prvek, který výrazně zpomaluje trestní řízení,“ dodal.
Policie navrhla Babiše a další aktéry kauzy Čapí hnízdo obžalovat už v dubnu 2019, pražské městské státní zastupitelství však stíhání v polovině září pravomocně zastavilo. Jeho šéf Martin Erazím tehdy sdělil, že společnost Farma Čapí hnízdo splňovala podmínky k tomu, aby dotaci dostala. Střížův předchůdce ve funkci Pavel Zeman pak v prosinci 2019 zrušil usnesení o zastavení trestního stíhání u Babiše a Mayerové s odůvodněním, že bylo nezákonné a předčasné.
Rezignace Pavla Zemana
Odchod svého předchůdce Pavla Zemana nechce Stříž příliš rozebírat, stál za ním podle něj osobní spor s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou (za ANO). Zeman zůstal na Nejvyšším státním zastupitelství a Stříž je tedy v podstatě jeho nadřízeným. „Předali jsme si funkci, spoléhám na to, že mi i teď s lecčím poradí, třeba organizačního charakteru. On mi do toho ale mluvit nebude, známe se víc než deset let,“ popisuje Stříž.
„Pokoušel jsem se mu rezignaci rozmluvit, ale viděl jsem, že jeho rozhodnutí je hluboce vnitřní, definitivní a do jisté míry mu rozumím,“ komentuje rezignaci svého kolegy. Svoje působení ve funkci Stříž spojuje s existencí a působností nového zákona o státním zastupitelství. Chtěl by, aby byly zavedeny mandáty státních zástupců stejně jako u soudců a výběrová řízení.
Jedním z jeho cílů je také zvýšit odpovědnost státních zástupců za jejich postupy. Měli by podle něj být schopni svoje činy a rozhodnutí veřejně vysvětlit. Chtěl by, aby státní zástupci méně směřovali případy k soudu a více hledali alternativní řešení. „Už je vidět posun, už Pavel Zeman se snažil, aby státní zástupci navrhovali méně trestů odnětí svobody,“ reaguje.
Předlistopadová minulost
Ve veřejné žalobě Stříž působí od roku 1986, nejprve jako právní čekatel, později vyšetřovatel a prokurátor u vojenské prokuratury. Před rokem 1989 byl několik let členem KSČ. „Nemám nějaké hluboké přesvědčení, že odmalička jsem chtěl být vojákem nebo vojenským prokurátorem. V rámci vojenské služby jsem požádal o přeložení na prokuraturu, kde jsem už působil v odborné roli,“ popisuje své začátky.
Po skončení vojny na vojenské prokuratuře zůstal, protože mu přišla práce atraktivní a akční. „Neměl jsem myšlenky spojené s ideologií nebo službou nějaké straně, sloužil jsem státu, ale to sloužím i posledních třicet let,“ hodnotí Stříž.
„Byl jsem po fakultě, bylo mi 23 let, nepocházel jsem z disidentské rodiny, neměl jsem žádnou zkušenost s historií komunistické strany kromě toho, co jsem se naučil ve škole. Co má komunistický režim za sebou jsem znal maximálně z vyprávění svých chytřejších spolužáků. Hlas Ameriky jsem poslouchal zcela výjimečně, pokud se mi ho povedlo naladit,“ vzpomíná nový nejvyšší státní zástupce, který byl za svoji komunistickou minulost kritizován například některými opozičními stranami.
„K odpovědnosti se hlásím, byl jsem zletilý, svéprávný, pochopitelně za to jsem zodpovědný. Politování nad členstvím v KSČ už jsem vyjádřil,“ uvádí Stříž. Reaguje třeba na případ, kdy žádal trest pro odpírání vojenské služby, což byl ale podle něj trestný čin dávno před komunistickou vládou v Československu.
„Bylo mi to líto a dodnes mě mrzí, že ti lidé neměli volbu, ty okolnosti byly nepřiměřené, ale já jsem neměl jinou možnost, než přestat tuto práci dělat,“ hodnotí Stříž.
