Novým náměstkem ministra vnitra pro státní službu jmenovala ve čtvrtek vláda Jindřicha Fryče. Do funkce nastoupí 1. listopadu a stane se nástupcem Petra Hůrky, který po rezignaci místo opustil na konci září. Fryč dosud pracoval jako státní tajemník na ministerstvu školství. Kabinet schválil také vyhlášení výběrového řízení na tuto pozici. Jednal také o povinnosti členů vlády a jejich náměstků prokázat se před jmenováním do funkce čistým lustračním osvědčením.
Novým „superúředníkem“ na ministerstvu vnitra bude Fryč
Fryč s ministerstvem školství spojil celou svou dosavadní profesní kariéru, před nástupem na místo státního tajemníka tam působil 21 let. Funkci státního tajemníka obsadil v roce 2015, předloni v květnu ho vláda potvrdila i pro druhé pětileté období.
Po studiu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, během něhož pracoval jako učitel, začínal Fryč na ministerstvu v roce 1994 jako referent odboru mezinárodních vztahů. V letech 1996 až 2004 byl ředitelem odboru pro mládež, v letech 2004 až 2009 šéfem odboru mezinárodních vztahů a v letech 2009 až 2012 vrchním ředitelem sekce mezinárodních vztahů a evropských záležitostí. Poté se přesouval na vyšší funkce.
V roce 2012 za tehdejšího ministra školství Petra Fialy (ODS), který je premiérem současné vlády, se stal náměstkem pro vzdělávání. V době, kdy byl šéfem resortu Dalibor Štys, byl Fryč prvním náměstkem, za ministra Marcela Chládka (ČSSD) se vrátil na post náměstka pro vzdělávání.
Předchozí náměstek ministra vnitra pro státní službu Hůrka v polovině srpna vysvětlil svou rezignaci tím, že působení v sekci pro státní službu spojil s přípravou koncepčního materiálu o modernizaci státní služby. Spolu s jeho odevzdáním proto oznámil svůj konec na této pozici. Právu později řekl, že chtěl velké úpravy ve státní službě, ale neshodl se na tom s podřízenými.
Podle Deníku N se do výběrového řízení přihlásil Fryč jako jediný účastník. Pětičlenná komise ho na základě pohovoru označila jako úspěšného a doporučila ho ministrům ke jmenování.
Obnovení lustrační povinnosti pro členy vlády i náměstky
Členové vlády i jejich náměstci možná znovu dostanou povinnost prokázat se před jmenováním do funkce čistým lustračním osvědčením, schválil kabinet. Lustrační zákon se v minulosti na členy vlády vztahoval, povinnost však zanikla po přijetí zákona o státní službě.
„Podle platné právní úpravy vznikají neodůvodněné rozdíly v prokazování skutečností souvisejících s totalitním režimem, kdy na osoby, které mají politickou i odbornou rozhodovací pravomoc, se lustrační zákon nevztahuje, na jejich podřízené, jejichž pravomoc rozhodovat je omezenější, však ano,“ zdůvodnilo vnitro v předkládací zprávě.
Cílem je podle resortu posílení právní jistoty demokratického státu a znovunaplnění původního záměru zákona.
Navýšení příspěvku na ubytování uprchlíků
Kabinet na čtvrtečním zasedání jednal také o příspěvcích na ubytování uprchlíků v ubytovnách, penzionech či hotelích. Ty se od listopadu zvýší o sto korun. Krajským či obecním zařízením tak stát bude na osobu na den posílat tři sta korun místo nynějších dvou set. Ostatním provozovatelům bude vyplácet 350 místo dosavadních 250 korun. Důvodem je zdražování energií a začátek topné sezony.
Zákon podle předkladatelů neumožňuje, aby ubytovatel vybíral peníze na energie od uprchlíků. Pokud by vláda příspěvek nezvedla, provozovatelé by mohli podle autorů s ubytováním skončit. Musela by se hledat nová ubytovací místa, kterých je ale už teď málo.
Záchrana kasáren v Terezíně a Josefově
Vláda ve čtvrtek také schválila materiál ministerstva pro místní rozvoj na záchranu a revitalizaci objektů v pevnostních městech v Terezíně a Josefově. Má být vytvořena speciální vládní komise za účasti šéfů resortů pro místní rozvoj, financí a kultury, obou měst a příslušných krajů, která bude řešit především investice. Ministerstvo pro místní rozvoj je odhaduje minimálně na 4,7 miliardy korun. Mají pocházet z různých zdrojů, včetně evropských fondů.
Ministerstvo pro místní rozvoj uvedlo, že problém chátrajících objektů v lokalitách nelze vyřešit na úrovni měst, protože vzhledem k jejich velikosti a rozsáhlosti majetku nemají potřebné zdroje, a zatím se peníze nepovedlo najít ani na úrovni krajů.
V materiálu resortu stojí, že celkové náklady revitalizace brownfieldů v Terezíně na Litoměřicku se odhadují na částku okolo 3,5 miliardy korun. Nutnou podporu potřebují zejména známá Žižkova kasárna, ale také další objekty jako Proviantní sklad, Vojenská nemocnice, Zbrojnice a Kavalír IV. Nutné bude dořešit i protipovodňové zábrany. Na opravu pozdně barokní budovy Čtvercových kasáren v Josefově na Náchodsku byly náklady vyčísleny na 1,2 miliardy korun.
