Lídři kandidátek z Olomouckého kraje hledali řešení pro zelenější Česko

Nahrávám video

O takzvaném Green Dealu neboli Zelené dohodě diskutovali volební lídři z Olomouckého kraje. Mluvili o možných způsobech snižování emisí i způsobu nahrazování zdrojů energie. Hovořili také o elektromobilitě. Hosty debaty byli Radim Fiala (SPD), Ladislav Hynek (ČSSD), Marian Jurečka (SPOLU), Tomáš Müller (PirátiSTAN), Ladislav Okleštěk (ANO), Ludvík Šulda (KSČM) a Václav Vévoda (PŘÍSAHA). Debatu moderoval Jakub Železný.

Podle jedničky koalice SPOLU v Olomouckém kraji Mariana Jurečky si vláda nechala příležitost nastolit v problematice ekologie výrazné změny „protéct mezi prsty“. Kabinetu vytkl například to, že jen na vládních budovách, ministerstvech a ústředních orgánech mohly vzniknout energetické úspory v hodnotě půl miliardy korun. „Potom je to otázka úspor, které se týkají podpory čisté mobility či fotovoltaik na střechách rodinných domů,“ vyjmenoval.

Proti tomu se vymezil lídr kandidátky ANO v Olomouckém kraji Ladislav Okleštěk. S odkazem na dotační tituly ministerstva životního prostředí řekl, že nelze vše dělat najednou a je třeba pracovat s rozpočtem. Za stranu dodal, že podporuje snižování emisí a obecně zátěže životního prostředí. „Jde principiálně o to, abychom například snížili emise z fabrik, motorových vozidel, abychom snížili zátěž v životním prostředí jako takovou,“ nastínil.

Jednička krajské kandidátky hnutí PŘÍSAHA Václav Vévoda zmínil takzvané kotlíkové dotace minulé i současné vlády. Upozornil, že tyto peníze putují na tuhá paliva. „Je potřeba se zamyslet, kam máme směřovat. My máme směřovat k tomu, abychom nespalovali fosilní paliva,“ upozornil. Dodal, že ačkoliv nezpochybňuje, že výměna starých kotlů za nové je potřebná, lepší by podle něj bylo, aby dotace putovaly na jiné systémy, u nichž nebude docházet ke spalování.

Že současná vláda mohla v zelené politice udělat více, se domnívá Tomáš Müller, který vede krajskou kandidátku PirátiSTAN. Připomněl, že koalice považuje za vhodnou například podporu komunitní nízkouhlíkové energetiky. „Konkrétně na vesnicích máme příklady, kde může být větrná elektrárna. Zákon bohužel neumožňuje takto sdružovat více lidí a prodávat tuto energii nebo s ní nějakým způsobem nakládat,“ kritizoval. To by podle něj ušetřilo například náklady na distribuci.

Lídr kandidátky SPD v Olomouckém kraji Radim Fiala nazval Green Deal zelenou ideologií. „Je podle nás marnotratná a bude nás stát miliardy korun,“ kritizoval s tím, že životní prostředí neochrání. „Bude znamenat destrukci našeho hospodářství a průmyslu, bude znamenat energetickou a potravinovou krizi,“ dodal. Uhelné elektrárny by podle něj měly fungovat do té doby, dokud bude praktická potřeba a dokud je nebude možné plně nahradit jiným zdrojem.

Na potřebu řešení otázky nahrazení energie upozornil také Ladislav Hynek, který je v čele krajské kandidátky ČSSD. „Co se týče energií, někde jsem zaslechl, že nám bude chybět deset tisíc megawatthodin. Takže je potřeba řešit tuto otázku, tedy jak je nahradíme,“ zdůraznil. Dodal, že před tím, než budou „vypnuty“ elektrárny na tuhá paliva, je třeba mít nachystaný záložní zdroj. „Aby to neohrozilo ekonomiku,“ zdůvodnil. Otázku životního prostředí ovšem považuje za velmi důležitou.

Lídr kandidátky KSČM v Olomouckém kraji Ludvík Šulda připomněl dopad ekologických zdrojů energie na zvýšení ceny pro spotřebitele. „My si myslíme, že je potřeba mít určitý energetický mix. Jsme pro, aby se zvyšoval podíl obnovitelných zdrojů, ale myslíme si, že by zároveň mělo být v Česku počítáno s využitím jádra,“ sdělil. Podotkl také, že Česko je navázáno na německou burzu s energiemi, tudíž s růstem obnovitelných zdrojů tam, rostou ceny i v tuzemsku.

Elektromobilita

Dopravci a experti v logistice na své zářijové konferenci uvedli, že Green Deal si podle jejich zjištění už nyní v jejich oborech vybírá daň v podobě zdražování a nižší efektivity dopravců, kteří se obávají i omezení konkurenceschopnosti v rámci Evropské unie.

Tomáš Müller z koalice PirátiSTAN například upozornil, že česká ekonomika je ze zemí Evropské unie nejvíce závislá na spalovacích motorech. Jejich striktní zákaz by proto považoval za problematický, vyslovil se nicméně pro elektromobilitu. „Musí to jít postupně,“ podotkl. To, že má být přechod k elektromobilům postupný, zmínil také Václav Vévoda z kandidátky PŘÍSAHA. „Je potřeba, aby byla připravena přenosová soustava. Aby dokázala přenášet takové množství energie,“ zdůraznil.

Ladislav Hynek z ČSSD připomněl, že je třeba myslet právě na praktické věci. „Zda budeme mít dostatek nabíjecích stanic a zda bude kapacita elektrické energie,“ podotkl s tím, že elektromobilitu by aktuálně bral jako jistou alternativu. Podle Radima Fialy z SPD je právě potřeba energie velký problém. „Pokud bychom dnešní auta vyměnili za elektromobily, tak bychom potřebovali tři další Temelíny, abychom pro ně byli schopni vyrobit energii,“ varoval.

Za slepou uličku označil elektromobilitu Ludvík Šulda z KSČM. Upozornil na to, že dnes pouze malá část energie pochází z obnovitelných zdrojů. „Elektromobily budou doopravdy živeny energií z těch elektráren, které znečišťují ovzduší,“ sdělil. Ladislav Okleštěk z ANO se obává uhlíkové stopy z dobíjení elektromobilů. Dále také toho, jestli si je lidé budou moci dovolit. „Elektromobily jsou skvělá věc, ale přiměřeně. To, co se představuje z Evropské komise, tak to já vidím jako takové větší šílenství,“ řekl.

Ekologičnost vyzdvihl Marian Jurečka z koalice SPOLU. „Pro mě to není otázka, že musíme naplňovat nějaký dokument Green Dealu, ale je to otázka, že chci pro moje děti a vnoučata, aby tady bylo dobré životní prostředí,“ uvedl.

Výběr zastoupených uskupení v debatě vychází z průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále z váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.

Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou.

V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.

Pozvánku do debaty dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše. Zástupci ostatních kandidujících subjektů dostali pozvání do Politického spektra a se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Krajně neobvyklé, hodnotí analytici a politologové noční jednání o poplatcích

Překotné schvalování zrušení poplatků České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo) a přechod na financování médií veřejné služby ze státního rozpočtu je krajně neobvyklé, shodují se analytici a politologové. Podle nich k tomu nebyl věcný důvod a chybí celospolečenská debata. Poukazují ale na to, že jde o reakci kabinetu na komunální a senátní volby, kdy musí doručit voličům „nějaký výsledek“. Někteří experti míní, že vláda nyní testovala, jak budou voliči reagovat. Kabinet v sobotu velmi brzy ráno nečekaně prosadili v prvním čtení návrh novely, která ruší poplatky a převádí financování obou veřejnoprávních médií na státní rozpočet.
13:24Aktualizovánopřed 1 mminutou

Opozice kritizuje jednání o poplatcích. Média budou mít nezávislost, ujišťuje Babiš

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně v sobotu uvedl, že financování obou médií po zrušení poplatků zaručí zákon jako mandatorní výdaj a bude navázáno na inflaci. Veřejnoprávní média podle něj získají větší jistotu, stabilitu a nezávislost.
05:53Aktualizovánopřed 6 mminutami

Způsob jednání o poplatcích dle Pavla budí pochyby o záměrech předkladatelů

Neočekávané zařazení a noční víkendové hlasování o návrhu novely zákona, jež ruší poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas, podkopává víru v dobré úmysly a vede k vážným pochybnostem o záměrech předkladatelů, napsal v sobotu odpoledne na síti X prezident Petr Pavel. Doplnil, že média veřejné služby řadí mezi základní pilíře české demokracie a každé velké změně má předcházet široká odborná i veřejná diskuse.
14:15Aktualizovánopřed 29 mminutami

Lidé protestovali u sněmovny proti záměru zrušit mediální poplatky

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoMasivní porušování jednacího řádu, říká Hřib k jednání o poplatcích. Vondráček o tom prý dopředu nevěděl

Koalice ANO, SPD a Motoristů v pátek nečekaně zařadila do projednávání předlohu, která ruší poplatky za Českou televizi a Český rozhlas, snižuje také příjem obou médií. V sobotu nad ránem ji poslala hlasy svých poslanců do druhého čtení. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že o projednávání bodu dopředu nevěděl. Poslanci prý připravovaný zákon „znají dost dobře a baví se o něm velice dlouho“, byť nebyl ani jednou načten na pořad jednání. Člen hospodářského výboru Zdeněk Hřib (Piráti) podotknul, že způsob projednávání není ani legitimní, ani legální. Podle něj dochází „k masivnímu porušování jednacího řádu“ – jak ze strany předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD), tak i dalších členů koalice. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
před 6 hhodinami

Noc na neděli bude o hodinu delší, končí letní čas

O víkendu skončí letní čas a začne platit standardní středoevropský čas (SEČ) označovaný jako zimní. V neděli ve 3:00 se hodiny posunou zpátky na 2:00, noc tak bude o hodinu delší. S posunem času by měli počítat mimo jiné lidé, kteří budou v tu dobu cestovat veřejnou dálkovou dopravou. Noční vlaky a autobusy totiž ve stanicích hodinu vyčkají. Dopravní experti upozorňují na rizika spojená se změnou, která mohou negativně ovlivnit chování řidičů. Zimní čas bude platit následujících pět měsíců, tedy do poslední březnové neděle.
před 6 hhodinami

Koalice poslala do druhého čtení návrh na zrušení poplatků pro ČT a ČRo

Vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku je ve sněmovně po nočním jednání před druhým čtením. Opozice v sobotu časně ráno neprosadila zamítnutí návrhu novely v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na její vrácení kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Předloha, kterou koalice v pátek zařadila k přednostnímu projednání, nahrazuje stávající poplatky financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu. Po úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výboru pro média a kulturu. Změny kritizuje opozice, hovoří například o zestátnění veřejnoprávních médií.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.