Dvěma ženám byla při umělém oplodnění na klinice Reprofit Brno zaměněna embrya. Na případ, který od poloviny prosince prošetřuje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), upozornil server Blesk.cz. Jde o první případ záměny embryí v Česku.
Klinika Reprofit Brno spadá pod Investiční fond Hartenberg Holding, který většinově vlastní ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš.
Mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Lucie Přinesdomová řekla, že se zřejmě jednalo o chybu konkrétního člověka. „Záměna jako taková je potvrzena. Z toho, co jsme se dosud dozvěděli, vyplývá, že to nebyla systémová chyba, ale chyba jednotlivce,“ uvedla.
Chybu ústavu nahlásila přímo klinika Reprofit Brno. Kontrola SÚKL, která má mimo jiné ukázat, jestli takových záměn nebylo více, ještě pokračuje. Proto se podle mluvčí nedá říci, zda a případně jak vysoké sankce klinice hrozí.
To, že šlo o chybu jednotlivce, řekl i Matěj Stejskal, zástupce společnosti FutureLife, která kliniku vlastní. Fond Hartenberg je stoprocentním vlastníkem FutureLife. „Šlo o lidské selhání, ne o systémovou chybu. Ti, kteří manipulovali s dotčenými embryi, jsou suspendováni,“ cituje Blesk.cz Stejskala.
„Přijali jsme opatření, aby se nic podobného neopakovalo, a nic nezametáme pod koberec,“ doplnil.
S tím, že k záměně došlo kvůli selhání jednotlivce, ale nesouhlasí odborník na klinickou embryologii Pavel Trávník. Podle něj jsou opatření na klinikách asistované reprodukce natolik přísná, že jejich porušení je důsledkem systémových chyb.
Podle Stejskala byly ženy ze zahraničí, ze zemí EU, a klinika je s nimi v kontaktu. Zda jsou stále těhotné, nechtěl uvést. Podle Blesku by jedna z nich mohla být z Rakouska.
SÚKL kontroluje kliniku, zda dodržela zákon o lidských tkáních a buňkách
V Česku jde podle embryologa Pavla Trávníka o první případ záměny embryí. „Známé jsou ale některé případy ze Spojených států, kdy záměnu odhalili rodiče až po narození dítěte, které mělo například jinou barvu kůže a podobně,“ uvedl Trávník.
SÚKL, který se o chybě dozvěděl v polovině prosince loňského roku, kliniku kontroluje z hlediska dodržování zákona o lidských tkáních a buňkách.
Podle nového občanského zákoníku je biologickou i právní matkou dítěte ta žena, která ho porodila. Dotčené ženy mohou žádat o odškodnění a není vyloučeno, že se domluví na vzájemném osvojení dětí. České právo zatím nijak neupravuje institut náhradního mateřství, kdy zárodečné buňky páru donosí náhradní nepříbuzná matka.
Podle předsedy sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti Davida Rumpíka mohlo k záměně dojít například záměnou Petriho misek, jejich špatným označením nebo při přenosu embrya do těla ženy.
Ministerstvo zdravotnictví se zatím nechce k případu vyjadřovat. „Do doby řádného vyšetření případu nebudeme věc komentovat. Počkáme s komentářem na relevantní údaje o tom, k čemu skutečně došlo a z jakého důvodu,“ uvedla mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová.
Čtyři miliardy korun ročně
Z asistované reprodukce se podle kritiků stal v Česku výnosný byznys. Podniká v něm i fond Hartenberg, který spravuje peníze vicepremiéra Babiše. Oborem podle některých informací protečou ročně až čtyři miliardy korun. Náklady z veřejného zdravotního pojištění dosahují stovek milionů korun.
Ročně se v Česku s pomocí asistované reprodukce narodí přes 5 tisíc dětí, v české populaci jich je již přes 100 tisíc. Další tisíce dětí počatých na českých klinikách žijí v zahraničí.
