Rozpočet s půlbilionovým minusem. To je výsledek vládních opatření v boji s koronavirou krizí a jejími dopady na českou ekonomiku. Podle opozice však rozpočtu, který poslanci v úterý poslali do druhého čtení, chybí reálné kontury a snaha vlády o úsporná opatření. Podle šéfa odborů Josefa Středuly navíc byla dosavadní vládní opatření neefektivní.
Jak udržet ekonomiku v chodu, aby i v době vyraženého dechu byla schopna udržet produkci a pracovní místa? Podle vlády pumpováním miliard na podporu. Jenže státní schodek v příštím roce vzroste až na 500 miliard korun. Alespoň to – prozatím v prvním čtení – schválili poslanci.
„Jsem přesvědčen o tom, že nestandardně velký schodek rozpočtu souvisí s nestandardní dobou, ve které se nacházíme,“ řekl v Událostech, komentářích místopředseda ČSSD a sněmovního rozpočtového výboru Roman Onderka.
„Pokud zachraňujeme nemocnou ekonomiku, tak nemůžeme přesně predikovat, co se do konce léta, na podzim najde, kde zásah ekonomiky byl a jak velký, to nikdo nezná,“ uvedl další místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jan Volný (ANO).
Poslanec a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) je ale proti. „I vláda by se měla chovat s péčí řádného hospodáře. Když se vám v domácnosti sníží příjmy, nepoběžíte do banky napůjčovat si co nejvíce peněz. Budete se snažit osekat nepotřebné výdaje, snažit se rozprodat nepotřebný majetek a až potom si eventuálně půjčovat. To se ale neděje,“ uvedl příměr Hrnčíř.
Podle Onderky ale není možné s pomocí otálet. „Čekat do srpna znamená, že třeba místo 400 tisíc nezaměstnaných v říjnu jich budeme mít dvojnásobek. Firma, která dneska začne propouštět, protože neuvidí světlo na konci tunelu, tak v ten moment se nám projeví tato záležitost v ekonomice někdy v říjnu tohoto roku. A to je obrovské riziko. Proto chceme podpořit investice, ekonomiku a proto schvalujeme tento deficit v Poslanecké sněmovně,“ řekl Onderka.
Bianco šek vládě
„Dávalo by to smysl, kdyby to byla pravda,“ reagovala na Onderkova slova předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Realita slibů je taková, že zatím je vyplaceno na přímé pomoci asi dvacet procent toho, co bylo slíbeno. Takto si skutečně rychlost nepředstavuji,“ dodala.
Podle ní vláda při sestavování rozpočtu vaří z vody a Poslanecká sněmovna jí schválením rozpočtu vystavuje „bianco šek“.
Podle Hrnčíře je navíc chyba, že vláda nenašetřila nic v době nebývalého růstu. „Posledních pět let tady byl nebývalý hospodářský růst, jako nikdy v historii. Dva roky po sobě byly přebytky na účtu sociálního a zdravotního pojištění 20 miliard. Kde jsou ty peníze, neušetřilo se nic,“ je názoru Hrnčíř.
„Jestli se ptáte, kde jsou peníze, zeptejte se seniorů, jak jsme navyšovali důchody. Zeptejte se ve školství, ve zdravotnictví, ty peníze jsou dohledatelné. Nikdo z nás si přece pandemii nevymyslel,“ reagoval Onderka.
„Není možné, abychom neschválili další finanční prostředky, protože program Antivir, který zachránil k dnešnímu dni více jak 1,2 milionu pracovních míst, by nemohl nadále pokračovat. A to by byla zásadní chyba na zachování zaměstnanosti v České republice,“ pokračoval Onderka.
„Pokud bychom tak neučinili, ta krize v příštím roce bude daleko větší a nebude o deficitu 300 miliard, ale daleko větším a to by by byla katastrofa. Potřebujeme se z této krize dostat během dvou tří let, a ne za deset patnáct,“ dodal místopředseda ČSSD.
Programy jsou neefektivní, míní šéf odborů Středula
Senátor Lukáš Wagenknecht (za Piráty) zase k rozpočtu uvedl, že „to číslo je hodně veliké a nejasné a to je špatně.“ „Rádi bychom věděli, kam peníze cíleně půjdou. Dával bych je primárně na podporu malých a středních podniků. Vidíme tady různé nápady vlády, které se dostanou na stůl a pak se nezrealizují. Když podpora přijde o několik měsíců později, tak některé firmy to nepřežijí, nebo to pro ně už bude tak velký problém, že to nebude reálná pomoc,“ myslí si.
„Akceschopnost vlády je velice pomalá, čísla v tuto chvíli už měla být na stole,“ dodal senátor Wagenknecht.
„Je zvláštní, že v tuto chvíli ještě nediskutujeme o rozpočtu na rok 2022,“ podotkl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula s tím, že to „jenom vypovídá o neschopnosti ministerstva financí“.
„Vláda si měla říct, jak to odškodnění bude vypadat, do jaké výše, kolik na to bude potřebovat finančních prostředků. Není v tom systém,“ dodal.
„19. března jsme předvídali na tiskové konferenci odborů, že bude propad mezi 6 a 8 procenty HDP a nezaměstnanost kolem 400 tisíc lidí, pokud nebudou opatření. Tehdy jsme sklidili kritiku, co si to vůbec dovolujeme. Bohužel ta čísla směřují přesně k těmto koncům,“ připomněl.
„Místo toho, abychom se jako Česká republika tomu věnovali, tak jsme připravovali programy, které nebyly efektivní a nepomohly těm subjektům, kterým měly pomoci,“ nebral si servítky vůči vládním krokům Středula.
