Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na jednání se zvoleným prezidentem Petrem Pavlem obhajoval fakt, že vláda chce v obou komorách parlamentu prosadit pomalejší růst důchodů zrychleně během dvou až tří týdnů ve stavu legislativní nouze. To kritizuje opozice i někteří ústavní právníci. Stav legislativní nouze by měla podle nich vláda využívat jen v mimořádných případech.
Jurečka vysvětloval Pavlovi plán zpomalení růstu důchodů. Opozice kritizuje způsob přijímání normy
Vláda chce zpomalit mimořádný růst penzí (zdroj: ČT24)
O mimořádné valorizaci přijel jednat se zvoleným prezidentem Petrem Pavlem ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Po jednání oznámil, že zvolený prezident argumenty vyslechl, k výsledkům se ale zatím nevyjádřil, nižší růst důchodů přímo nepodpořil. „Já jsem mu řekl všechny argumenty a důvody, které jsou nutné, proč k tomuto kroku přistupujeme především s ohledem na dopad na veřejné finance,“ řekl Jurečka.
Petr Pavel před volbami i po nich sliboval, že vládě bude pomáhat vysvětlovat rozpočtové škrty a reformy. Vymínil si ale, že to bude platit jen o těch, které mu budou dávat smysl. „Já jsem vnímal, že pan prezident pozorně naslouchá těm argumentům, které jsem k problematice doplňoval. To znamená, finanční dopady pro letošní rok do rozpočtu i pro všechny další v budoucnu, kdy se toto už navždy stane trvalým mandatorním výdajem,“ popsal setkání Jurečka.
Podpora prezidenta by vládě pomohla
„Každý, kdo tu situaci sleduje ví, že cesta, kterou se vydala naše vláda, je nejenom správná, ale absolutně nutná,“ hájí záměr vlády premiér a předseda ODS Petr Fiala. Její členové už před jednáním Jurečky s Pavlem připouštěli, že by podpora od prezidenta mohla při vysvětlování úspor a reforem pomoci.
„Byl bych za to rád. Před námi je opravdu klíčový úkol překonat ty těžké časy,“ řekl ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka. „Pokud si prezident a vláda nedělají naschvály, tak je to samozřejmě vždycky přínosem,“ poznamenal ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). „Já jsem přesvědčený, že nám pan prezident pomůže vysvětlit všechny kroky, o kterých my přesvědčíme jeho, že jsou správné,“ uvedl ministr zdravotnictví a místopředseda TOP 09 Vlastimil Válek.
Opozice protestuje
Sněmovní opozici ale vláda o nutnosti šetřit na růstu důchodů nepřesvědčila. Od příštího úterý hodlá hnutí ANO s SPD rozpoutat největší obstrukce od začátku volebního období. Oba opoziční kluby oznámily, že budou při obstrukcích spolupracovat. „Využijeme každé skuliny, každé možnosti k tomu, abychom zabránili Fialově vládní pětikoalici v tom, aby prosadila snížení valorizace důchodů,“ potvrdil předseda SPD Tomio Okamura.
„Obrátili bychom se stoprocentně na Ústavní soud a prezident by stál před problémem podepsat zákon, kde i renomovaní ústavní právníci pochybují o jeho ústavnosti,“ řekla předsedkyně poslaneckého klubu a místopředsedkyně hnutí Alena Schillerová (ANO).
Právníci považují záměr vlády za hraniční
Za hraniční pokládají projednání mimořádného růstu důchodů v legislativní nouzi někteří ústavní právníci. „Legislativní nouze musí vycházet skutečně z nějakých mimořádných okolností a musí hrozit mimořádné škody, což tady patrně naplněno není, protože ta situace není mimořádná, vědělo se o ní předem,“ vysvětlil ústavní právník Ondřej Preuss.
„Pokud vláda opravdu prosadí změnu důchodů ve stavu legislativní nouze, zdá se mi velmi pravděpodobné, že u Ústavního soudu narazí, což může přinést další škody, zpětné doplácení a podobně,“ uvedl na Twitteru ústavní právník Marek Antoš.
Vládní koalice se ve Strakově akademii dohodla na zpomalení růstu důchodů minulou středu. Zákon chce v obou komorách parlamentu prosadit tak, aby začal platit nejpozději 22. března.
Průměrný důchod
V lednu se průměrný důchod blížil hranici devatenácti a půl tisíce. Ve srovnání s rokem 2019 je skoro o šest tisíc vyšší. Kromě mimořádných inflačních valorizací se v tom od nového roku odráží i příspěvek pět set korun za každé vychované dítě.
Průměrný důchod vůči mzdám
Další čísla ukazují srovnání výše průměrných penzí s průměrnou mzdou. Před čtyřmi lety byl podíl devětatřicet procent. V prvním pololetí letoška ministerstvo práce počítá s osmačtyřiceti procenty.
Potíž je v tom, že stát přidává na dluh. Loni byl důchodový účet v mínusu necelých pětadvacet miliard, letos se počítá se třiaosmdesáti miliardami. Ještě nikdy to nebylo víc.
Hospodaření důchodového pojištění
Ve hře je zvýšení výchovného
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) po středečním jednání vlády uvedl, že koalice by v březnu měla rozhodnout o případných změnách výchovného. Bonus pět set korun měsíčně za vychované dítě se od začátku letošního roku vyplácí matkám či otcům na všechny jejich děti a dostává ho ten z rodičů, který více pečoval. V tomto roce se počítalo s výdaji devatenáct miliard korun.
V dalších letech bude suma vyšší. Výchovné se totiž započítává do zásluhové procentní části penze, a spolu s tímto dílem důchodu se tak podle nynějších zákonných pravidel bonus má pravidelně valorizovat. „Musíme si říct, jestli to (valorizaci) do budoucna chceme, nebo chceme nějakou jinou úpravu. Koalice o tom bude jednat, žádné rozhodnutí ještě nepadlo, předpokládám, že ho uděláme v průběhu března,“ řekl Jurečka.
Změny výchovného dosud odmítal. „V této věci je za mě klíčové to, že výchovné tady je. To, jak naložíme s otázkou valorizace, si nechám na jednání s partnery,“ uvádí nyní. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už loni uvedl, že by se výchovné mělo přehodnotit, a podle deníku E15 s úpravou bonusu souhlasí ODS a TOP 09. Nezavádění či zrušení výchovného doporučovala už loni Národní ekonomická rada vlády (NERV). Opatření považuje za nesystémové.