Praha - Křesťané si dneškem, tedy Květnou nedělí, připomínají vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma. Dodnes se s Květnou nedělí pojí symboly živých zelených rostlin. V Česku se světí třeba kočičky, lískové pruty nebo tisové větvičky. Zvyk svěcení ratolestí je starý minimálně čtyři sta let. Květnou nedělí začíná svatý nebo také pašijový týden, který je jedním z nejvýznamnějších období křesťanského církevního roku.
Květná neděle, poslední neděle čtyřicetidenního půstu, otevírá Velikonoce ve znamení zelené ratolesti, o čemž vypovídají také její lidové názvy – Květnice, Beránkova neděle, Palmová neděle, odvozené z pojmenování nových pučících prutů.
Vedle vrstvy lidových obyčejů, které charakterizují vztahy zelené ratolesti, jarního novoroční, Květné neděle, velikonoční pomlázky a letnicových obřadů mládeže, má svoji dlouhou historii katolický obřad svěcení ratolestí spojený s procesím nebo průvodem kolem kostela. Koná se na památku Kristova vjezdu do Jeruzaléma, kde je vítán zástupy lidí s palmovými větvemi v rukou.
Evangelium sv. Jana
„Druhého dne se dozvědělo mnoho poutníků, kteří přišli na svátky, že Ježíš přichází do Jeruzaléma. Vzali palmové ratolesti, šli ho uvítat a volali: Hosanna, požehnaný, jenž přichází ve jménu Hospodinově, král izraelský.“
Slavení Květné neděle je doloženo již od 7. století. Květná neděle je spojována také s různými lidovými pověrami. V tento den by se například nemělo nic péct, protože by se prý zapekl květ na stromech a neurodilo by se žádné ovoce. Na Květnou neděli by se také měly oblékat nové šaty, aby v nich člověk kvetl. Dříve se také například domy vymetaly zelenými ratolestmi, aby se z nich odklidila všechna nemravnost a zhýralost.
Každý den v týdnu má své jméno
Největší význam ve svatém týdnu mají poslední tři dny. K Zelenému čtvrtku se váže, podle Kristova příkladu, hostina a středověký obřad umývání nohou starcům. Podle pověr se jedla zelená strava, hlavně špenát, zelí nebo hrách, aby byli lidé celý rok zdraví. Naposledy se také rozeznívají zvony, pak utichnou až do sobotní noci. Podle pověsti odlétají do Říma.
Velký pátek je pak dnem Kristova ukřižování. V lidových pověrách je spojen s magickými silami. Měly se otevírat hory, které vydávaly své poklady. Nemělo se nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarovaná.
Bílou sobotou končí půst, nekonají se žádné obřady a připomíná se uložení Kristova těla do hrobu. Týden vrcholí Velikonoční nedělí - tedy slavností zmrtvýchvstání Páně. Je to největší slavnost křesťanského církevního roku, oslava Kristova vzkříšení.
