Praha – Tři měsíce po úmrtí prvního českého prezidenta Václava Havla je podle historiků vhodná doba, aby začali kriticky zkoumat jeho dílo. O možnostech zahájení komplexního projektu havlovských studií dnes debatovali účastníci konference Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Podle historika Viléma Prečana je detailní prozkoumání Havlova odkazu v kontextu situací ve společnosti nutné, protože prezident i jeho dílo zůstává „jedním z bojových polí“ současného života v Česku.
„Nyní se jedná o jakýsi počátek komplexního projektu havlovských studií. Protože havlovská studia začala už předtím. Máme tady celou řadu knih a prací, některé lze ocenit velmi pozitivně,“ uvedl Prečan. Podle něj by vědci mohli třeba zjišťovat, zda Havel paběrkoval v oblasti díla filosofů Jana Patočky či Martina Heideggera, nebo zda je v Havlově díle vtisknuta pečeť originální havlovské myšlenky.
První výsledky bádání by mohly být do šesti let, podle Prečana je ale žádoucí vyvarovat se chyby, která se stala v případě prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Důkladné bádání o masarykovském odkazu totiž bylo odsouváno kvůli válce, pak kvůli komunismu, takže se řada podkladů i pamětníků ztratila, podotkl historik.
Ten doufá, že budou brzy zpřístupněny dokumenty v archivu prezidenta republiky. Dalším zdrojem informací jsou například Knihovna Václava Havla, Národní muzeum, Libri Prohibiti, Národní archiv nebo Archiv bezpečnostních složek. Navíc žije celá řada pamětníků, jejichž svědectví je třeba zaznamenat.
Vědci se zaměří třeba i na to, proč byl Havel tak dobrým analytikem fungování komunistického režimu. „Je zjevné, že to jeho uvažování opravdu v mnoha ohledech předznamenalo ty pro mě fascinující závěry amerických nebo jiných historiků či politologů, že s nimi do jisté míry souzní,“ podotkl ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma. Historici se chtějí zaměřit i na to, co vedlo k tomu, že se Václav Havel stal vůdčí osobností mezi disidenty.
