Fiala poprvé čelil interpelacím. Zasedání sněmovny opět poznamenaly obstrukce opozice

3 minuty
Události: První interpelace premiéra Fialy
Zdroj: ČT24

Premiér Petr Fiala (ODS) má za sebou první interpelace ve funkci předsedy vlády. Jednání opět poznamenaly obstrukce opozičních poslanců. Premiér řekl mimo jiné v odpovědi na interpelaci Aleny Schillerové (ANO), že je jeho vláda připravena projednat upravený návrh státního rozpočtu v polovině února, aby platil od 1. dubna.

Obstrukce opozičních poslanců vedly ke změnám v programu jednání a nakonec i k předčasnému ukončení zasedání dolní komory. Až po jedné odpoledne skončila debata o programu. Předseda SPD Tomio Okamura při ní vystoupil s dvouhodinovým projevem, v němž kritizoval vládu a koaliční strany, obsáhle hovořil také předseda klubu jeho hnutí Radim Fiala. Na některá jejich prohlášení pak reagovali politici Pirátů a KDU-ČSL. Nakonec byl program schválen až v okamžiku, kdy začínala přestávka na oběd. 

První interpelaci tohoto volebního období přednesl Radek Koten (SPD). Týkala se energetické krize. Premiéra Petra Fialy se ptal, jak chce vyřešit vysoké ceny energií. Doporučoval například, aby se Česko stáhlo ze systému obchodu s emisními povolenkami nebo z energetické burzy v Lipsku. 

Fiala uvedl, že vystoupení ze systému obchodování s povolenkami považuje za nereálné. Řešením krize má být zákon o státní sociální podpoře. „Ve chvíli, kdy si nedokáže domácnost (…) poradit, dostane se jí pomoci ve formě této podpory,“ řekl. Domnívá se, že je to lepší způsob než například odpuštění DPH na energie, „protože je adresný, pomáhá těm, kteří se dostali do nouzové situace, ale plošně nezasahuje ty, kteří v tuto chvíli pomoc od státu nepotřebují“.

Rozpočet

Jako první zástupkyně ANO se ptala předsedkyně poslaneckého klubu Alena Schillerová, její dotaz se týkal rozpočtového provizoria. Fiala řekl, že převzít rozpočet připravený předchozí vládou by bylo „neodpovědné, protože bychom jen podporovali zvyšování inflace“. Jeho upravenou verzi je kabinet podle něj připraven projednat v polovině února. Platit by měl od začátku dubna.

Schillerová vládě vyčítala, že jsou problémy s vyplácením řádných věcí v době rozpočtového provizoria. „Každý den se na mě obracejí lidé i nejrůznější instituce, na které má rozpočtové provizorium zásadní dopad. Neustále se objevují nové a nové informace, co v rozpočtovém provizoriu není možné, kde se marně čeká na slíbené či schválené finance,“ prohlásila. Poukázala na to, že rozpočtové kapitoly dostaly peníze v objemu jedné dvanáctiny výše loňského roku. Fiala odmítl, velké problémy. Tři měsíce provizoria považuje za únosné.

Předseda SPD Tomio Okamura se při interpelacích vrátil i k tématům, o nichž hovořil ve sněmovně dříve. Premiéra se ptal na financování STAN a také na to, zda hovořil s předsedou Pirátů Ivanem Bartošem o tom, že je zároveň poslancem i členem vlády. Fiala uvedl, že s předsedou STAN Vítem Rakušanem o financování hovořil a je spokojen s tím, že vládní hnutí slíbilo uplatňovat přísnější pravidla pro své financování.

Dodal, že s Bartošem nehovořil, protože to, co mu Okamura vyčítá, je vnitrostranická záležitost Pirátů. „Mě tak netrápí, co je v pirátském kodexu. Zajímám se o to, aby dobře fungovala vláda, aby dobře fungovala naše pětikoalice,“ podotkl. Okamura se ptal také na možnost, že by se zvyšovaly spotřební daně. Podle Fialy je to možné, ale v tom případě by jiné daně klesly, takže celková daňová zátěž se nezvýší.

Obhajoba nastavení zemědělských dotací

Fiala hájil ve sněmovně také změny v nastavení dotací pro zemědělce. Hlavním cílem je narovnat podmínky mezi velkými agrokoncerny, které byly v minulosti zvýhodňovány, a menšími a středními zemědělci a výrobci potravin, řekl při interpelacích ministerský předseda.

Agrární komora a Zemědělský svaz kvůli úpravě podmínek, jak se na nich dohodla vládní koalice, několikrát protestovaly. Nyní vyhlásily protestní pohotovost a založily krizový štáb. Asociace soukromého zemědělství naopak změny považuje za krok správným směrem. 

„Podmínky nebyly rovné a my je potřebujeme narovnat. Jenom pro představu: Průměrná výše přímých plateb, které získávaly nejmenší farmy o velikosti do 100 hektarů, byla o 2000 korun na hektar nižší, než kolik získávaly farmy nad 2000 hektarů,“ řekl Fiala na dotazy předsedy poslanců SPD Radima Fialy.

Podle Fialy změna vytvoří pro české zemědělce nekonkurenceschopné prostředí, větší farmy s vyváženou rostlinou a živočišnou výrobu budou přicházet o podpory a podraží potraviny.

Premiér s tím nesouhlasil. Cílem vlády podle něho je naopak to, aby čeští zemědělci byli konkurenceschopní a nabízeli dobré a cenově dostupné potraviny. „A toho dosáhneme tím, že nebudeme likvidovat malé a střední zemědělce, ale že jim vytvoříme takové podmínky, aby mohli přežít,“ zdůraznil.

Po dvou hodinách, kdy s poslanci diskutoval premiér, navázaly interpelace na členy vlády. Jako první se ptal David Pražák (ANO). Interpelace mířila na ministra zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) a týkala se afrického moru prasat a termínu vyplácení zástřelného. Nekula ujistil, že v Česku nebyl mor zaznamenán, připustil, že vyplácení zástřelného je omezeno rozpočtovým provizoriem. Pražák podotkl, že je to příklad, kdy má provizorium jasný dopad a připomněl, že premiér Fiala popřel při předchozí interpelaci, že by se něco takového dělo.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) se přel se svým předchůdcem Karlem Havlíčkem (ANO) o připravenost covidových programů na odškodnění podnikatelů dotčených vládními restrikcemi. Havlíček vinil nynější vládu, že je ve vztahu k nim zcela pasivní, přestože programy sám připravil. Síkela uvedl, že předchozí vláda na ně nevyčlenila peníze. 

Jednání skončilo předčasně kvůli SPD

Sněmovní jednací den ale po  interpelacích na členy vlády skončil. Opoziční klub SPD si vzal hodinovou přestávku překračující 19:00, kdy končí doba pro debatu a pro hlasování o návrzích zákonů. Poslanci tak proti původním plánům už nemohli dál jednat.

Předseda frakce SPD Radim Fiala zdůvodnil žádost o přestávku tím, že večer měla sněmovna probírat opoziční předlohy, z návrhů SPD se ale na program žádný nedostal. Zdůraznil také, že je důležité připravit se na páteční jednací den. Na řadu by v pátek mohla přijít senátní předloha o zavedení korespondenční volby poslanců a prezidenta pro Čechy v zahraničí, jejíž projednání se SPD dosud dařilo blokovat.

Předsedající Jan Skopeček (ODS) poukazoval po Fialově žádosti na dohodu, podle níž měli ve čtvrtek poslanci jednat do 21:00. Sezval k tomu k poradě předsedy poslaneckých klubů. Po ní Skopeček přestávku vyhlásil a schůzi dolní komory přerušil do pátečních 09:00, protože si poslanci neodhlasovali možnost projednávání zákonů i po 19:00.

Původně se předpokládalo, že večer dostanou prostor návrhy opozice. Protože SPD blokovala dopolední jednání dolní komory zjevně ve snaze oddálit zahájení debaty o korespondenční volbě, sněmovna z iniciativy koalice přesunula na večer body, které měla probrat dopoledne.

Jednalo se o možné rozšíření působnosti Agentury EU pro základní práva a některé mezinárodní smlouvy. Ještě před tím ale měli poslanci dokončit první čtení předlohy související se zákazem některých jednorázových plastových výrobků. Z opozičních předloh se pak na program dostal návrh Radka Vondráčka (ANO) na regulaci lobbování.

Čtyři hodiny obstrukcí

Obstrukce opozice poznamenaly zejména dopolední část jednání sněmovny. Tomio Okamura na úvod hovořil téměř dvě hodiny. Navrhl zařadit na program sněmovní schůze například bod s názvem Kumulace funkcí Ivana Bartoše (Piráti). Stěžoval si, že Bartoš podle jeho názoru porušuje vnitřní předpisy pirátské strany o kumulaci funkcí. Probrat chtěl také financování STAN nebo rozhodnutí vlády darovat Ukrajině dělostřeleckou munici, a to dřív, než dojde na korespondenční volbu. Jmenování Miroslava Kalouska (TOP 09) do správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny pak komentoval slovy „pouštíte kunu do kurníku“.

Šéf SPD obsáhle kritizoval různé další kroky vlády. Mimo jiné jí vyčítal, že podle něj „na to, abyste připravili zákony pro slušné lidi, nemáte čas“.

Délka jeho projevu nakonec zabránila tomu, aby se poslanci vrátili k prvnímu bodu dříve schváleného programu, tedy zavedení korespondenční volby. K ní má SPD velké výhrady a již při předchozím jejím projednávání zabránila dokončení prvního čtení obstrukcemi. 

Později na Okamurova obvinění, že Bartoš porušuje vnitřní pravidla Pirátů, reagoval předseda pirátského klubu Jakub Michálek. Poukázal, že Bartoš, byť je poslancem i členem vlády, má jen jeden plat, tedy nepůsobí zároveň ve více uvolněných funkcích. Odmítl také tvrzení, že byla koalice PirátiSTAN financována ze zahraničí z neprůhledných zdrojů. Okamuru naopak Michálek obvinil ze spojení s údajným vyváděním peněz z hnutí Úsvit, jehož předsedou dříve byl. Konstatoval, že do pochybné firmy odcházelo za hodinu peněz „víc, než se platí luxusním společnicím“.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 18 mminutami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 1 hhodinou

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 1 hhodinou

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 2 hhodinami

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 11 hhodinami
Načítání...