Fiala poprvé čelil interpelacím. Zasedání sněmovny opět poznamenaly obstrukce opozice

Nahrávám video
Události: První interpelace premiéra Fialy
Zdroj: ČT24

Premiér Petr Fiala (ODS) má za sebou první interpelace ve funkci předsedy vlády. Jednání opět poznamenaly obstrukce opozičních poslanců. Premiér řekl mimo jiné v odpovědi na interpelaci Aleny Schillerové (ANO), že je jeho vláda připravena projednat upravený návrh státního rozpočtu v polovině února, aby platil od 1. dubna.

Obstrukce opozičních poslanců vedly ke změnám v programu jednání a nakonec i k předčasnému ukončení zasedání dolní komory. Až po jedné odpoledne skončila debata o programu. Předseda SPD Tomio Okamura při ní vystoupil s dvouhodinovým projevem, v němž kritizoval vládu a koaliční strany, obsáhle hovořil také předseda klubu jeho hnutí Radim Fiala. Na některá jejich prohlášení pak reagovali politici Pirátů a KDU-ČSL. Nakonec byl program schválen až v okamžiku, kdy začínala přestávka na oběd. 

První interpelaci tohoto volebního období přednesl Radek Koten (SPD). Týkala se energetické krize. Premiéra Petra Fialy se ptal, jak chce vyřešit vysoké ceny energií. Doporučoval například, aby se Česko stáhlo ze systému obchodu s emisními povolenkami nebo z energetické burzy v Lipsku. 

Fiala uvedl, že vystoupení ze systému obchodování s povolenkami považuje za nereálné. Řešením krize má být zákon o státní sociální podpoře. „Ve chvíli, kdy si nedokáže domácnost (…) poradit, dostane se jí pomoci ve formě této podpory,“ řekl. Domnívá se, že je to lepší způsob než například odpuštění DPH na energie, „protože je adresný, pomáhá těm, kteří se dostali do nouzové situace, ale plošně nezasahuje ty, kteří v tuto chvíli pomoc od státu nepotřebují“.

Rozpočet

Jako první zástupkyně ANO se ptala předsedkyně poslaneckého klubu Alena Schillerová, její dotaz se týkal rozpočtového provizoria. Fiala řekl, že převzít rozpočet připravený předchozí vládou by bylo „neodpovědné, protože bychom jen podporovali zvyšování inflace“. Jeho upravenou verzi je kabinet podle něj připraven projednat v polovině února. Platit by měl od začátku dubna.

Schillerová vládě vyčítala, že jsou problémy s vyplácením řádných věcí v době rozpočtového provizoria. „Každý den se na mě obracejí lidé i nejrůznější instituce, na které má rozpočtové provizorium zásadní dopad. Neustále se objevují nové a nové informace, co v rozpočtovém provizoriu není možné, kde se marně čeká na slíbené či schválené finance,“ prohlásila. Poukázala na to, že rozpočtové kapitoly dostaly peníze v objemu jedné dvanáctiny výše loňského roku. Fiala odmítl, velké problémy. Tři měsíce provizoria považuje za únosné.

Předseda SPD Tomio Okamura se při interpelacích vrátil i k tématům, o nichž hovořil ve sněmovně dříve. Premiéra se ptal na financování STAN a také na to, zda hovořil s předsedou Pirátů Ivanem Bartošem o tom, že je zároveň poslancem i členem vlády. Fiala uvedl, že s předsedou STAN Vítem Rakušanem o financování hovořil a je spokojen s tím, že vládní hnutí slíbilo uplatňovat přísnější pravidla pro své financování.

Dodal, že s Bartošem nehovořil, protože to, co mu Okamura vyčítá, je vnitrostranická záležitost Pirátů. „Mě tak netrápí, co je v pirátském kodexu. Zajímám se o to, aby dobře fungovala vláda, aby dobře fungovala naše pětikoalice,“ podotkl. Okamura se ptal také na možnost, že by se zvyšovaly spotřební daně. Podle Fialy je to možné, ale v tom případě by jiné daně klesly, takže celková daňová zátěž se nezvýší.

Obhajoba nastavení zemědělských dotací

Fiala hájil ve sněmovně také změny v nastavení dotací pro zemědělce. Hlavním cílem je narovnat podmínky mezi velkými agrokoncerny, které byly v minulosti zvýhodňovány, a menšími a středními zemědělci a výrobci potravin, řekl při interpelacích ministerský předseda.

Agrární komora a Zemědělský svaz kvůli úpravě podmínek, jak se na nich dohodla vládní koalice, několikrát protestovaly. Nyní vyhlásily protestní pohotovost a založily krizový štáb. Asociace soukromého zemědělství naopak změny považuje za krok správným směrem. 

„Podmínky nebyly rovné a my je potřebujeme narovnat. Jenom pro představu: Průměrná výše přímých plateb, které získávaly nejmenší farmy o velikosti do 100 hektarů, byla o 2000 korun na hektar nižší, než kolik získávaly farmy nad 2000 hektarů,“ řekl Fiala na dotazy předsedy poslanců SPD Radima Fialy.

Podle Fialy změna vytvoří pro české zemědělce nekonkurenceschopné prostředí, větší farmy s vyváženou rostlinou a živočišnou výrobu budou přicházet o podpory a podraží potraviny.

Premiér s tím nesouhlasil. Cílem vlády podle něho je naopak to, aby čeští zemědělci byli konkurenceschopní a nabízeli dobré a cenově dostupné potraviny. „A toho dosáhneme tím, že nebudeme likvidovat malé a střední zemědělce, ale že jim vytvoříme takové podmínky, aby mohli přežít,“ zdůraznil.

Po dvou hodinách, kdy s poslanci diskutoval premiér, navázaly interpelace na členy vlády. Jako první se ptal David Pražák (ANO). Interpelace mířila na ministra zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) a týkala se afrického moru prasat a termínu vyplácení zástřelného. Nekula ujistil, že v Česku nebyl mor zaznamenán, připustil, že vyplácení zástřelného je omezeno rozpočtovým provizoriem. Pražák podotkl, že je to příklad, kdy má provizorium jasný dopad a připomněl, že premiér Fiala popřel při předchozí interpelaci, že by se něco takového dělo.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) se přel se svým předchůdcem Karlem Havlíčkem (ANO) o připravenost covidových programů na odškodnění podnikatelů dotčených vládními restrikcemi. Havlíček vinil nynější vládu, že je ve vztahu k nim zcela pasivní, přestože programy sám připravil. Síkela uvedl, že předchozí vláda na ně nevyčlenila peníze. 

Jednání skončilo předčasně kvůli SPD

Sněmovní jednací den ale po  interpelacích na členy vlády skončil. Opoziční klub SPD si vzal hodinovou přestávku překračující 19:00, kdy končí doba pro debatu a pro hlasování o návrzích zákonů. Poslanci tak proti původním plánům už nemohli dál jednat.

Předseda frakce SPD Radim Fiala zdůvodnil žádost o přestávku tím, že večer měla sněmovna probírat opoziční předlohy, z návrhů SPD se ale na program žádný nedostal. Zdůraznil také, že je důležité připravit se na páteční jednací den. Na řadu by v pátek mohla přijít senátní předloha o zavedení korespondenční volby poslanců a prezidenta pro Čechy v zahraničí, jejíž projednání se SPD dosud dařilo blokovat.

Předsedající Jan Skopeček (ODS) poukazoval po Fialově žádosti na dohodu, podle níž měli ve čtvrtek poslanci jednat do 21:00. Sezval k tomu k poradě předsedy poslaneckých klubů. Po ní Skopeček přestávku vyhlásil a schůzi dolní komory přerušil do pátečních 09:00, protože si poslanci neodhlasovali možnost projednávání zákonů i po 19:00.

Původně se předpokládalo, že večer dostanou prostor návrhy opozice. Protože SPD blokovala dopolední jednání dolní komory zjevně ve snaze oddálit zahájení debaty o korespondenční volbě, sněmovna z iniciativy koalice přesunula na večer body, které měla probrat dopoledne.

Jednalo se o možné rozšíření působnosti Agentury EU pro základní práva a některé mezinárodní smlouvy. Ještě před tím ale měli poslanci dokončit první čtení předlohy související se zákazem některých jednorázových plastových výrobků. Z opozičních předloh se pak na program dostal návrh Radka Vondráčka (ANO) na regulaci lobbování.

Čtyři hodiny obstrukcí

Obstrukce opozice poznamenaly zejména dopolední část jednání sněmovny. Tomio Okamura na úvod hovořil téměř dvě hodiny. Navrhl zařadit na program sněmovní schůze například bod s názvem Kumulace funkcí Ivana Bartoše (Piráti). Stěžoval si, že Bartoš podle jeho názoru porušuje vnitřní předpisy pirátské strany o kumulaci funkcí. Probrat chtěl také financování STAN nebo rozhodnutí vlády darovat Ukrajině dělostřeleckou munici, a to dřív, než dojde na korespondenční volbu. Jmenování Miroslava Kalouska (TOP 09) do správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny pak komentoval slovy „pouštíte kunu do kurníku“.

Šéf SPD obsáhle kritizoval různé další kroky vlády. Mimo jiné jí vyčítal, že podle něj „na to, abyste připravili zákony pro slušné lidi, nemáte čas“.

Délka jeho projevu nakonec zabránila tomu, aby se poslanci vrátili k prvnímu bodu dříve schváleného programu, tedy zavedení korespondenční volby. K ní má SPD velké výhrady a již při předchozím jejím projednávání zabránila dokončení prvního čtení obstrukcemi. 

Později na Okamurova obvinění, že Bartoš porušuje vnitřní pravidla Pirátů, reagoval předseda pirátského klubu Jakub Michálek. Poukázal, že Bartoš, byť je poslancem i členem vlády, má jen jeden plat, tedy nepůsobí zároveň ve více uvolněných funkcích. Odmítl také tvrzení, že byla koalice PirátiSTAN financována ze zahraničí z neprůhledných zdrojů. Okamuru naopak Michálek obvinil ze spojení s údajným vyváděním peněz z hnutí Úsvit, jehož předsedou dříve byl. Konstatoval, že do pochybné firmy odcházelo za hodinu peněz „víc, než se platí luxusním společnicím“.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Srážka vlaku s člověkem na Pardubicku omezila provoz na koridoru na Moravu

Na železničním koridoru mezi Prahou a Moravou přerušila v pátek odpoledne provoz srážka vlaku s člověkem, který na místě zemřel. Nehoda na více než hodinu zcela zastavila provoz v úseku Pardubice hlavní nádraží – Přelouč, ve 14:10 byl obnoven po jedné ze dvou kolejí. Zhruba v 15:10 byl provoz opět bez omezení, sdělil mluvčí Správy železnic Martin Kavka. Nehoda se stala krátce před 13. hodinou.
14:12Aktualizovánopřed 42 mminutami

Turek hrozí Hnutí Duha zásahem do dotací. Zneužití informací, tvrdí Hladík

Vládní zmocněnec pro Green Deal a poslanec Filip Turek (za Motoristy) pohrozil na facebooku ekologické organizaci Hnutí Duha zásahem do dotací, o které sdružení žádá ministerstvo životního prostředí. Mluvčí resortu Veronika Krejčí sdělila serveru iRozhlas, že organizace s žádostí uspěla a peníze jí už byly přiděleny. Podporu má Turek u stranického předsedy a ministra zahraničí Petra Macinky. Ten napsal, že Hnutí Duha považuje bez nějaké větší nadsázky „za teroristickou organizaci“. Kdyby měla být daňovými poplatníky nadále dotována, byl by prý Macinka značně zklamán.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 3 hhodinami

Na jindřichohradecké úzkokolejce vyjely po několika letech pravidelné vlaky

Jindřichohradecká úzkokolejka v pátek zahájila pravidelný turistický provoz. První vlak vyjel z nádraží v Jindřichově Hradci směrem na Obrataň na Vysočině v 9:11 a další spoj o několik minut později zamířil do Nové Bystřice. Pravidelný provoz se na této dráze zastavil na podzim 2022 kvůli insolvenci předchozího majitele. O obnovení se postarala společnost Gepard Express.
před 4 hhodinami

Nabíječek elektromobilů přibývá, roste i zájem o ojetiny

Dobíjecí infrastruktura pro elektromobily se loni rozšířila o stovky nových stanic. Zvyšuje se také podíl výkonnějších ultrarychlých stojanů. V Česku je nyní přes tři tisíce dobíjecích stanic pro elektroauta. Provozovatelé evidují meziroční nárůst odběrů i počtu dobíjení o vysoké desítky procent. Zvyšuje se i počet elektrovozů na českých silnicích. Zájemce o ně láká jak jejich kvalita i cena. V neposlední řadě pak i nestálá situace na trhu s pohonnými hmotami.
před 9 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 10 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 12 hhodinami

GIBS obvinil dvacet policistů z dálničního oddělení Domašov

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinila 20 policistů z dálničního oddělení v Domašově na Brněnsku, a to pro podezření ze zneužití pravomoci a část i z přijímání úplatků, napsal ve čtvrtek Deník.cz. Obviněným hrozí několikaleté tresty. Případ je z roku 2022.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...