V úterý podle testů přibylo 28 469 nových případů, což je dosud nejvyšší denní přírůstek. Oproti minulému úterý zaznamenaly laboratoře o šestnáct tisíc více pozitivních testů. Dalších 3706 lidí onemocnělo koronavirem znovu. Kvůli výpadku systému Státního ústavu pro kontrolu léčiv měli lékaři s jeho certifikáty problémy se zadáváním výsledků testování nebo očkování na covid. Kabinet Petra Fialy (ODS) pak rozhodl o zrušení povinného očkování lidí nad šedesát let a vybraných profesí, které nařídila předchozí vláda. Podle vyhlášky měli mít ukončenou vakcinaci nejpozději 1. března.
Epidemie dál sílí, přibylo 28 469 nových případů. Vláda chce prodloužit pandemický zákon
Koronavirus - leden 2022
Předešlé denní maximum v počtu nových infekcí laboratoře zaznamenaly 25. listopadu loňského roku, kdy testy odhalily 27 937 případů.
Predikce Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ukazují, že denní počty potvrzených nákaz by se na vrcholu omikronové vlny epidemie na konci ledna mohly dostat k 50 tisícům případů denně.
Ředitel ÚZIS Ladislav Dušek v úterý v rozhovoru pro Televizi Seznam upozornil, že reálný počet nakažených v populaci nebude kvůli limitující kapacitě testů znám. „Do deseti dnů však budeme vědět, jestli omikron zahltí nemocnice, nebo ne,“ nechal se slyšet.
„Myslím, že je to zcela realistický náhled, který nás čeká. Připravujeme se jako ředitelé nemocnic, abychom zvládli i tuto vlnu,“ reagoval v Událostech, komentářích místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Petr Chudomel.
Poprvé více nakažených zdravotníků než pacientů s covidem v nemocnicích
„Poprvé máme více nakažených zdravotníků než lidí s covidem v nemocnicích. Rapidně jich přibývá kvůli komunitnímu šíření viru v populaci,“ upozornil. Stejný stav je nyní i v sociálních službách, jak potvrdila viceprezidentka Asociace poskytovatelů sociálních služeb Daniela Lusková. „I u nás převažuje počet zaměstnanců nad nakaženými klienty. Může se stát, že v určitých situacích dojde ke kritické situaci,“ dodala.
Uvedla, že 15. ledna asociace evidovala 18 zařízení sociálních služeb, kde se vyskytovala nákaza a přibližně čtyřicet procent z nich bylo klientů.
Shodli se na tom, že kvůli nemožnosti omezit neakutní péči budou muset stále častěji přistupovat k takzvané pracovní karanténě. „Nejsme v situaci, kdy bychom nemocnice mohli vyprázdnit a poskytovat jen nezbytnou péči, ale musíme balancovat péči mezi covidovými a necovidovými pacienty, v tom je ta situace zcela odlišná,“ uvedl Chudomel s tím, že nakáza mezi zdravotníky raketově narůstá.
„O pracovní karanténu se zajímáme velmi aktivně a začneme ji brzy využívat. Musíme ale zachovat provozuschopnost,“ upřesnil s tím, že nejde o nové opatření. S přibývajícím počtem pacientů se podle něj pracovní karanténa bude v obdobném režimu jako v minulých vlnách týkat zaměstnanců, kteří jsou bezpříznakoví a prodělali rizikový kontakt, ne však těch, kteří jsou pozitivně testováni.
„Pracujeme s tím od roku 2020, takže to není žádná novinka. Využívali jsme to v největších vlnách, když ředitelé zařízení vyčerpali všechny ostatní možnosti. U těch, kteří mají pozitivní test a jsou bezpříznakoví, tak v kritických momentech by to bylo nutné, ale to teď nepředpokládám, protože máme relativně vysokou proočkovanost,“ doplnila Lusková.
V posledních týdnech přibývá také opakovaných nákaz koronavirem. V denním přírůstku nakažených na webu ministerstva takzvané reinfekce zahrnuty nejsou. Za úterý jich statistiky evidují asi 3700, před týdnem to bylo kolem třinácti set. Odborníci upozorňují na to, že počet opakovaných nákaz bude s dalším šířením varianty omikron v Česku dál růst. Prodělání nemoci totiž u této varianty chrání před nákazou méně než u delty a jí předcházejících variant koronaviru.
Nejhorší situace je dál v Praze
Spolu s denními nárůsty počtu nakažených se zvyšuje i takzvané incidenční číslo. Z úterních 799 se zvýšilo na 950 případů, stouplo ve všech krajích. Nejhorší situace je nadále v Praze s aktuální incidencí 1819. V úterý byl v hlavním městě denní počet potvrzených případů opět rekordní, testy tam odhalily 5741 pozitivních. Vyšší incidenci než tisíc má ještě Středočeský kraj. Naopak relativně nejlépe je na tom Vysočina a Moravskoslezský kraj, kde připadá na sto tisíc obyvatel v posledních sedmi dnech 529 nově nakažených, respektive 552.
V úterý vyžadovalo podle dat ministerstva nemocniční péči 1635 pacientů s covidem-19, z nich 252 bylo v těžkém stavu. Obě čísla prozatím klesají. Loni na přelomu listopadu a prosince, kdy přibývalo přes dvacet tisíc nakažených denně, bylo hospitalizovaných s covidem přes sedm tisíc.
Vakcínu proti covidu v úterý v Česku dostalo celkem 55 428 lidí. Z toho si 47 348 osob s dříve dokončeným očkováním přišlo pro posilující dávku, jejich počet tak přesáhl 3,37 miliony. Dokončenou vakcinaci má víc než 6,74 milionu lidí, celkově zdravotníci za víc než rok očkování v Česku rozdali téměř 16,6 milionu dávek.
Testování ve firmách
Za pondělí a úterý tohoto týdne zaměstnavatelé nahlásili 9098 pozitivních samotestů. Uvedl to mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Celkový počet zaměstnanců, kteří se testovali za první dva dny, co nová povinnost platí, známý není.
Firmy hlásí jen pozitivně testované. V denní statistice nakažených se výsledky samotestů neprojevují. V případě pozitivního výsledku samotestu následuje pro zaměstnance pětidenní karanténa. Tu lze ukončit dříve negativním PCR testem.
(Ne)povinné očkování
Očkování proti covidu-19 nebude podle premiéra Petra Fialy (ODS) pro nikoho povinné. Řekl to po středečním jednání vlády. Povinnost měla podle vyhlášky, kterou schválila předchozí vláda, platit pro lidi nad 60 let a některé profese od března letošního roku. Aby lidé očkování stihli, museli by jej zahájit už v těchto dnech.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) sdělil, že povinné očkování proti covidu-19 od začátku považoval za nesmysl. „Ač je očkování nejefektivnější zbraní proti vážnému průběhu, nikoho k němu nebudeme nutit,“ napsal.
Ministři schválili návrh, aby školy mohly vyhlásit kvůli covidu až deset dní ředitelského volna, či výuky on-line a rodiče přitom měli nárok na ošetřovné. Kabinet řešil také novelu prodlužující účinnost pandemického zákona.
Pandemický zákon by se měl prodloužit o rok a půl, tedy do konce srpna 2023. Mimořádnými opatřeními bude nově možné omezit provoz všech typů provozoven, trhů, sportovišť i školských či vzdělávacích zařízení pro děti od tří let. Opatření by nově mohlo vydávat také ministerstvo obrany. Novelu vláda schválila, nyní ji posoudí parlament.