Praha – Přijatý zákon dává jasný základ k dobrým vztahům mezi církvemi a státem. Tak zní první reakce kardinála Dominika Duky na noční schválení restitucí ve sněmovně. „Jsem tedy rád, že byl složitě vyjednaný kompromis nakonec schválen a zároveň chovám naději, že tentokrát už budu mít od otázky tzv. církevních restitucí po více než 20 letech konečně pokoj,“ píše se na facebookových stránkách kardinála Duky. Přijetí restitucí kladně hodnotí i Česká biskupská konference i Ekumenická rada církví, pro níž je vyrovnání s církvemi výhodným kompromisem, který odblokuje majetek v obcích a hranici února 1948 prý neprolomí.
Restituce církevního majetku, které trápily takřka všechny polistopadové vlády, již čekají jen na podpis prezidenta Václava Klause, který se k tomu, zda svůj podpis k zákonu přiřadí, odmítl vyjádřit. Koncem srpna svůj podpis podmínil dodáním záruky, že při vracení majetku nebude prolomena restituční hranice 25. února 1948. Premiér Petr Nečas (ODS) ho už v září ujistil, že zákon vychází z už platných restitučních zákonů a období, na které se vztahuje, jasně vymezuje.
Generální sekretář ČBK Tomáš Holub
„Je to dobrá zpráva pro všechny. Pro lidi, kteří už dál nebudou muset platit církve ze svých daní. Pro obce, kterým dosud bránil v rozvoji blokační paragraf, a nyní se budou moci dále rozvíjet.“
Miroslav Kalousek (TOP 09):
„Církve přestanou být závislé na státu, a to tu jde. Hysterie těch, kteří to odmítají, nespočívá v několika desítkách miliard, které jsou jenom částečnou kompenzací křivd, které komunisté způsobili. Je to symbolická záležitost. Významná část občanské společnosti, která je svobodná a vyznává toleranci, tedy příslušníci církve, se stane ekonomicky nezávislou na státní moci. A kvůli tomu se komunisté napříč politickým spektrem mohou vzteknout.“
Současná podoba majetkového vyrovnání se začala rodit po volbách v roce 2010, kdy se stala jednou z priorit rodící se koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Loni v létě se pak vláda s církvemi dohodla na vypořádání, kdy bude vráceno 56 procent majetku, hlavně pole, lesy a rybníky, v celkové hodnotě 75 miliard korun. Sněmovna předlohu schválila v půlce července a nyní poslanci přehlasovali i senátní veto.
Jak budou církve o majetek žádat
Na požádání o majetek budou mít církve rok, lhůta začne plynout od 1. ledna 2013. Nárok budou uplatňovat u státního subjektu, který s církevním majetkem hospodaří. Církve budou muset v každém konkrétním případě prokázat, že nárokovanou věc vlastnily po 25. únoru 1948.
Zákon obsahuje výjimky, podle kterých řada pozemků nebude církvím vydána, i kdyby na ně svůj nárok prokázaly. Jde například o státní pozemky, na kterých přibyla stavba po jejich zestátnění, či pozemky, kde se plánuje stavba dopravní nebo technické infrastruktury. Takové pozemky zůstanou státu.
Od 1. ledna 2013 také bude zrušena blokace církevního majetku, který nyní patří obcím, krajům a dalším nestátním subjektům. Tento majetek, jehož vlastníkem byla dříve církev, se však církvím také vracet nebude a zůstane ve vlastnictví měst, obcí a dalších subjektů.
Od 1. ledna 2013 bude zrušen zákon z roku 1949 o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, uvedlo dnes ministerstvo.
A jak se tedy budou církve financovat?
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) již v lednu v Otázkách Václava Moravce odmítl, že by nebyl schopen prokázat zdroj, odkud bude splácet církevní restituce. Vzhledem k tomu, že stát bude církvím platit 30 let, nelze podle něj ukázat na položku, z níž se to bude po celou dobu splácet. Nicméně zopakoval, že zná zdroj, odkud půjdou peníze v roce 2013, kdy má začít platit zákon o zadávání veřejných zakázek: „Ministr Janovský v předkládací zprávě tvrdí, že to ušetří 60 miliard – já nemám důvod nevěřit VV, že ušetří 60 miliard,“ prohlásil tehdy Kalousek.
K financování církví se vrátil i v době, kdy se restituce přetřásaly v Senátu. Peníze se podle Kalouska neztratí. Dosud dává stát 1,5 miliardy ročně na platy duchovních a platí také opravy sakrálních památek. To nově převezmou církve, stejně tak budou ze svého majetku organizovat sociální a zdravotní služby, do kterých dávají masivně peníze i veřejné rozpočty. „Až budeme jednou umírat v hospicu, tak nám bude jedno, zda ho provozuje hejtman, biskup nebo ministr, půjde nám jen o to, aby ty služby byly opravdu kvalitní,“ komentoval situaci ministr financí.
Kritika zní nejen z řad opozice – podle Pany se církev „zřekla odkazu Ježíše Krista“
Proti vydání majetku se ale zvedla vlna nevole, a to nejen ze strany opozičních ČSSD a KSČM. Kritici s odvoláním na normy přijaté za Josefa II. například tvrdí, že církev ani před rokem 1948 majetek nevlastnila, ale pouze jej jako veřejnoprávní korporace spravovala. V nakládání s ním totiž byla omezena požadavkem státního souhlasu. Proti tomuto názoru stojí zejména argument, že jednotlivé církevní právnické osoby byly podle občanského zákoníku z roku 1811 uvedeny v pozemkových knihách jako vlastníci. O správnosti knih ale též existují pochyby.
Podle místopředsedy Svobodných a poradce prezidenta Jiřího Payne je zákon „katastrofálně“ připravený a český stát si jím v budoucnu může zadělat na mnoho soudních sporů. Rozsáhlý majetek se totiž oficiálně navrací jedné právnické osobě, zatím mnoho dalších právnických osob podobnou možnost nemají a mohou tak protestovat proti zvýhodňování ze strany státu. Payne dodal, že církev se přijetím restitucí „zřekla odkazu Ježíše Krista“.
Jiří Payne (Svobodní):
„Tím, že církev dala na první místo majetek pro to, aby mohla dělat dobré skutky, popřela vlastní poslání a veřejnosti dala najevo, že je sama nevěřící. Má to být přesně naopak – prvně se soustředit na skutky a všechno ostatní přichází až posléze. Vzdala se poslání, které má plnit, a už nikdy se k tomu nevrátí.“
S výrokem Payna ale nesouhlasí poradce pražského arcibiskupa Milan Badal. „Církev už dávno dělá dobré skutky. Vede nemocnice, školy, hospice a další zařízení. Majetek, který ji bude zčásti uhrazen, bude používat jenom na rozšíření těchto skutků,“ zmínil spolupracovnáík arcibiskupa Duky.
Restituce řeší vlády již od listopadu 1989
Polistopadové vlády k restitucím přistupovaly různě a dávaly jim též různou prioritu. Například kabinet Miloše Zemana přišel s myšlenkou vytvoření fondu, do něhož by se majetek převedl, a z výnosů by se hradilo fungování náboženských společností.
Nejblíže byla zatím majetkovému vypořádání s církvemi koaliční vláda Mirka Topolánka v letech 2007 až 2009, která v lednu 2008 schválila návrh, podle kterého by stát církvím vrátil třetinu majetku, dvě třetiny by tvořila náhrada ve výši 83 miliard korun, která by se vyplácela 60 let. I s úroky by částka činila asi 270 miliard korun. Paragrafované znění tehdy ztroskotalo ve sněmovně na odporu opozice a části poslanců ODS.
