Praha - Čeští senioři stále více prahnou po vzdělání, mnohé univerzity třetího věku už však jsou přeplněné. Některé z nich už dokonce musely kvůli velkému převisu poptávky odmítat zájemce o studium, chybějí jim učitelé i třídy. Aktuálně hlásí školy přes třináct tisíc posluchačů ve vyšším věku. Podle odborníků jsou v kurzu především výpočetní technika a nové technologie. Zájem je ale také o angličtinu, dějiny nebo medicínu.
Univerzitu třetího věku provozuje v České republice 20 vysokých škol, loni měly přes 13 tisíc posluchačů. Třeba na Masarykovu univerzitu v Brně chodilo loni celkem 1560 seniorů, což je třikrát víc než v roce 2001.
V minulém roce si například na Univerzitě Karlově převzalo diplom 861 studentů, v Opavě 537, další na brněnské Masarykově univerzitě nebo v Hradci Králové. Podle Asociace univerzit třetího věku není řešením nedostatku kapacit škol snižovat zájem například zvyšováním poplatků. Cestu ven prý mají v rukou samy mateřské univerzity a seniorskému vzdělávání musí přikládat větší důležitost.
Zatím jsou přednášky a kurzy dostupné ve velkých městech. „Rádi bychom, aby vzdělávání bylo přístupné lidem, kteří nebydlí ve městech. Zda to bude možné dělat přes internet nebo jiná média, to uvidíme,“ říká Petr Vavřín z Asociace univerzit třetího věku.
Provoz univerzit třetího věku hradí školy z vlastních zdrojů, senioři připlácí v průměru stovky korun. Patnácti miliony přispívá ministerstvo školství.
