Praha - Do nového kancelářského komplexu v centru Stockholmu se 400 zaměstnanců dostane pouhým přiložením ruky k čtečce. Dobrovolně si totiž nechali pod kůži implantovat čip, díky kterému si otevřou dveře nebo spustí kopírku a tiskárnu. Čip by také měl komunikovat s chytrým telefonem nebo notebookem. „Chceme pochopit tuto technologii dřív, než velké korporace a velké vlády přijdou s tím, že se mají všichni nechat očipovat, třeba berní úřad, Google nebo Facebook,“ vysvětloval pro BBC hlavní krizový manažer komplexu Hannes Sjoblad.
Implantovaný čip funguje na principu tzv. identifikace na rádiové frekvenci. „Čip se moc neliší od klasické vstupní karty – na té ale mohou být nahrané ještě další informace, čip obsahuje pouze číselný kód,“ vysvětluje novinář a publicista z iHned.cz Marek Zouzalík. To je podle něj čistě legislativní otázka, technologicky není problém funkce čipu rozšířit.
Čip sám o sobě žádné informace nevysílá, Marek Zouzalík proto ve Studiu 6 uklidňoval, že sledování lidí ve velkém ještě není na pořadu dne. Čip pouze vybudí skener – ten má dosah od několika centimetrů do zhruba 70 cm. „Takže pokud by člověk procházel kolem nějakých snímacích bran, tak by ho bylo možné sledovat, stejně jako je možné sledovat pohyb vozů v mýtných branách,“ vysvětluje Zouzalík.
Životnost čipu je přibližně dvacet let a jeho obal tvoří křemíkové sklo – v lidském organismu by tak žádné škody napáchat neměl. Možná je ale alergická reakce. Čip si vedle zaměstnanců švédského komplexu nechal implantovat i reportér BBC Rory Cellan-Jones. Podle něj nebylo nastřelení čipů o moc bolestivější než injekce.
Zaměstnanec má vědět, jak je sledován
Zaměstnanci švédského komplexu si nechali čip implantovat dobrovolně, v jiných případech k tomu ale nikdo nemůže člověka nutit. „Firma ho může monitorovat přiměřeným způsobem, kdyby to byl čip, který nosím na klíčích nebo na vstupní kartě, tak tam bych souhlas nevyžadoval,“ uvedl odborný konzultant pracovního práva Petr Hůrka. Podle něj by měl zaměstnanec vědět, jakým způsobem je sledován. „Mělo by být patrné, jakým přístrojem jsem sledován, kde jsou uloženy kamery, jak budou údaje vyhodnocovány a jak budou ukládány záznamy.“
Sledování čipem by prý bylo možné pouze na pracovišti po vstupu do budovy nebo na pracovní cestě, mimo pracoviště v žádném případě: „A to v případě, pokud o tom zaměstnanec bude předem vědět a bude s tím souhlasit a zaměstnavatel mu vysvětlí, jak čip funguje,“ dodává Hůrka.
