Cenu Arnošta Lustiga obdržela bývalá mluvčí Charty 77 Dana Němcová

Nahrávám video

Cenu Arnošta Lustiga za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost letos získala disidentka a bývalá mluvčí Charty 77 Dana Němcová. Cena se uděluje za rozvoj morálních hodnot ve společnosti, v minulosti ji získali například biskup Václav Malý, hlasatelka Kamila Moučková nebo loni spisovatel a scénárista Jiří Stránský. Ocenění Daně Němcové předali v rezidenci pražské primátorky premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a předseda výboru Lustigovy ceny kardiochirurg Jan Pirk.

„Tato cena nám připomíná, že mezi námi žijí lidé s velkou vnitřní silou a odvahou postavit se za hodnoty demokracie, svobody a pravdy,“ uvedl při předávání premiér Sobotka. Němcové poděkoval za odvahu a vytrvalost, s níž čelila komunistickému režimu.

Výbor, který prestižní cenu uděluje, tvoří 14 osobností české kultury, politiky a vědy. Jeho členy jsou kardiochirurg Jan Pirk, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, publicista Jefim Fištejn, lékař Ilja Kotík, socioložka Jiřina Šiklová nebo rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. 

Nahrávám video

„Dana Němcová je charismatická žena, která celý svůj život pomáhala nespravedlivě stíhaným a měla i velkou zásluhu na tom, že sametová revoluce proběhla tak, jak proběhla,“ uvedl ve Studiu 6 Jan Pirk. „Když jsme ji zavolali, že cenu obdrží, tak byla mírně v šoku,“ dodává Pirk.

Cenu založila v roce 2011 Česko-izraelská smíšená obchodní komora. Prvním nositelem se stal pražský biskup Václav Malý. V dalších letech ji získali hlasatelka Kamila Moučková, válečný veterán a novinář Bedřich Utitz, podnikatel a filantrop Petr Sýkora a spisovatel Jiří Stránský.

Dana Němcová
Zdroj: ČT24

Psycholožka a bojovnice za lidská práva Dana Němcová se teď stala šestou laureátkou. Němcová patřila před rokem 1989 k nejvýraznějším tvářím českého disentu. Společně s manželem Jiřím Němcem patřili mezi iniciátory Charty 77, později se Dana Němcová stala i mluvčí charty. Organizovala také podporu pro Plastic People of the Universe a stála u vzniku Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. 

Různorodá skupina signatářů podle ní poskytovala mimořádnou šanci k dialogu různě smýšlejících osobností. „To byla naše škola svobody. Za tuto zkušenost jsme platili tím, že nám byly upírány občanské svobody, které tehdejší režim poskytoval. Proto je pamětníkům svoboda drahá,“ uvedla Dana Němcová. 

„Dnes ji díky tomu můžeme považovat za samozřejmou, ale je nejvýše potřebné, abychom s ní uměli zacházet a případně pro ni i něco obětovat,“ dodala letošní laureátka Lustigovy ceny.

Po listopadu 1989 byla předsedkyní správní rady Výboru dobré vůle Olgy Havlové, členkou Rady vlády ČR pro lidská práva. Krátce působila také jako poslankyně tehdejšího Federálního shromáždění. Angažovala se rovněž při pomoci uprchlíkům z válek v Jugoslávii v 90. letech. Ostatně pomoc obětem válek považuje Němcová za nezbytnou dodnes.

Z podpory „plastiků“ k Chartě 77

Zprvu přitom mnoho nenasvědčovalo tomu, že by se katolická intelektuálka mohla dostat do okruhu českého undergroundu. Němcová (ještě jako Valtrová) začala v roce 1953 studovat na Karlově univerzitě psychologii se specializací na psychologii dětskou a klinickou.

Zde se také seznámila se svým pozdějším manželem, psychologem a filosofem Jiřím Němcem. Studia ukončila v roce 1958 a výrazný zvrat v jejím životě měl přijít až o více než deset let později, ačkoli, jak sama říká, „okruh desperátů“ okolo sebe „měla odjakživa“. Ani v uvolněných šedesátých letech totiž státní moc nesympatizovala s představiteli náboženského života, k nimž Němcová stejně jako její muž tendovali. 

V roce 1976 komunistická policie zatkla členy nonkonformní undergroundové kapely The Plastic People of the Universe. Němcová, která už tehdy měla zkušenost s policejním zásahem proti jejich fanouškům, začala sbírat podpisy mezi protirežimně orientovanými osobnostmi na podporu kapely – spolu s Janem Patočkou tak získala například podpis básníka Jaroslava Seiferta.

Dana Němcová ve svém bytě v Ječné ulici. Ten se stal v době normalizace místem setkávání pražské intelektuální opozice a undergroundu.
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Reakcí moci byla výpověď ze zaměstnání; Němcová už propříště nesměla pracovat jako psycholožka pro děti s vadami sluchu a řeči. „Abych je náhodou nezkazila,“ dodala sama v rozhovoru pro projekt Paměť národa.

Z podpory „Plastiků“ se na konci roku 1976 zrodila Charta 77. „V době, kdy lidi mezi sebou diskutovali a uvědomovali si, že vlastně proces, který je proti nim veden, je proces vykonstruovaný na základě politické potřeby, politické poptávky zlikvidovat toto hnízdo, tak zazněla jako motiv myšlenka zákonnosti,“ vzpomínala později Němcová. „Lidé, kteří víc politicky uvažovali, zkonstruovali nosnou myšlenku Charty, na které jsme se potom dohodli všichni: že jako občané cítíme odpovědnost za to, co se v této zemi děje, a že její nezákonnosti budeme monitorovat a budeme o nich informovat veřejnost, ať už českou, nebo světovou.“

Podpis charty: Výslechy, domovní prohlídky a zaměstnání uklízečky

Spolu s manželem patřila Dana Němcová mezi první signatáře, v Chartě 77 podle svých slov viděla cestu, jak si v husákovském zapomnění „zachovat identitu, důstojnost“ a jak se vyhnout všem „oportunním postojům a nárokům“. Propříště už směla pracovat jen jako uklízečka nebo domovnice.

K prvnímu výslechu si ji Státní bezpečnost povolala v den jejích třiačtyřicátých narozenin 14. ledna 1977 a v následujících letech se opakovaly – stejně jak domovní prohlídky. Nezávislé aktivity ovšem neukončila - rok po vzniku Charty se podílela na vzniku Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), byla zatčena a šest měsíců strávila ve vazbě.

Nahrávám video

Až na podzim 1979 ji podmínečně propustili s nálepkou té, která podvrací republiku. „Chtěli, abych prohlásila, že lituju, co jsem dělala. To prohlášení mělo vyznít jako kajícné, aby se nade mnou mohli slitovat. Ale vzhledem k tomu, že protest ze zahraničí byl dost silný, já jsem byla nemocná, matka sedmi dětí, tak nakonec to dopadlo tak, že jsem dostala dva roky na pět let jako podmínku,“ řekla ke svému zadržení. Jiní členové výboru ovšem takové štěstí neměli; Jiří Dienstbier byl odsouzen ke třem rokům, Václav Benda ke čtyřem a Petr Uhl k pěti letům vězení.

Během sametové revoluce jezdila Němcová po venkově a vysvětlovala dění

Přelomový rok 1989 zastihl Němcovou v úloze mluvčí Charty 77. Dlouho ale nevěřila tomu, že by období, které začalo lednovým Palachovým týdnem, mělo být pro komunistickou stranu posledním. Přesvědčovat ji začaly až zásahy proti stále častějším demonstracím a masový útěk východních Němců, kteří k němu využívali pražskou ambasádu západního Německa.

Sametovou revoluci podle svých slov z řečnických tribun prožívat nechtěla. Hektické dny končícího listopadu a začínajícího prosince využila především k tomu, aby překotné dění vysvětlovala mimo hlavní město. „Jezdila jsem po venkově, protože mi bylo jasné, že ty lidi koukají jak blázni, co jsme se to v té Praze zbláznili, co se děje,“ uvádí s tím, že mezi obyvateli měst v revolučních dnech pulsovala energie, aktivita a chuť měnit situaci.

Vedle Lustigovy ceny je Dana Němcová rovněž laureátkou Ceny paměti národa. Od prezidenta Václava Havla také obdržela medaili Za zásluhy 1. stupně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Turek nebude dočasně vykonávat pozici zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek nebude do rozhodnutí policie o viníkovi pondělní nehody vykonávat pozici vládního zmocněnce pro Green Deal. V případě, že bude policií označen za viníka nehody, na post zmocněnce rezignuje. Turek to v úterý večer oznámil na sociálních sítích. Turka vyzvala k rezignaci na post zmocněnce i poslance opozice, premiér Andrej Babiš (ANO) zmínil pouze pozici zmocněnce. Policie by nehodu měla rychle vyšetřit, míní premiér.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoKlíčová je láska ke sportu, míní letošní wimbledonská vítězka Nosková

Jako klíčovou vlastnost, bez níž se nikdo nestane špičkovým tenisovým hráčem, označila letošní wimbledonská vítězka Linda Nosková lásku ke sportu. „Druhá věc je blízký tým, blízká bublina, podporující rodina,“ říká jednadvacetiletá tenistka v pořadu Interview ČT24. Důležitá je podle Noskové také pracovitost. „Člověk na ten trénink prostě jde a nemudruje,“ míní. V rozhovoru s Jiřím Václavkem popsala své sportovní začátky, pocity z vítězství, které věnovala své zesnulé mamince i vztah s konkurentkou Karolínou Muchovou.
před 6 hhodinami

VideoReportéři ČT: O životě válečné zpravodajky

Darja Stomatová je jednou z nejznámějších tváří zahraničního zpravodajství České televize. Její zpravodajství z Ruskem napadené Ukrajiny je pravidelně součástí Událostí i vysílání programu ČT24. Výjimečné reportáže připravuje i pro Reportéry ČT. Vysloužila si už několik novinářských ocenění. Jaký je život válečné reportérky? Má strach, když natáčí i přímo v oblastech bojů? Jak se vyrovnává s tím, co všechno na vlastní oči vidí? Darji Stomatové se ptá Jana Neumannová. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 6 hhodinami

Policie po Turkově nehodě vyhodnocuje záznamy z kamer a vyslýchá účastníky

Policisté vyhodnocují kamerové záznamy a vyslýchají účastníky nehody, při níž se v pondělí střetlo auto poslance Filipa Turka (za Motoristy) s vozem nemocnice. Podle záznamu nehody, který zveřejnil server Seznam Zprávy, nemocniční vůz při průjezdu křižovatkou houkal. Poslancovo auto vjelo do křižovatky jako jediné a zasáhlo zadní část vozu. Ten se vymrštil do vzduchu a při nekontrolovaném letu minul ve vzdálenosti několika metrů skupinu chodců čekajících na přechodu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Dálniční známky zřejmě nebudou pravidelně zdražovat

Poslanci v úvodním kole podpořili zmrazení cen dálničních známek od ledna příštího roku. Třeba za roční by tak řidiči nadále platili 2570 korun. Pravidelné zdražování kuponů podle inflace a nově otevřených kilometrů dálnic zavedla předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Opozice zrušení pravidelné valorizace kritizuje jako populistický krok. Jednání sněmovny místo schvalování zákonů vyplnila dopoledne vystoupení stranických lídrů, kteří se střetli kvůli plnění předvolebních slibů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
před 8 hhodinami

Soud uložil podnikateli Savovovi devět let vězení a desetiletý zákaz činnosti

Soud v úterý uložil podnikateli Františku Savovovi devět let vězení za krácení daní a praní špinavých peněz. Potrestal ho i desetiletým, tedy maximálním zákazem působení ve vedení firem a také propadnutím pozemků i zajištěných 98 milionů korun. Soudní senát rozhodl v nepřítomnosti Savova, který dlouhodobě pobývá v Británii. Podle obžaloby způsobil podnikatel českému státu škodu 653 milionů, a to s devíti spolupachateli. Ti dostali tresty v rozpětí od podmíněných do sedmi let odnětí svobody. Verdikt není pravomocný, Savov vinu odmítá a lze předpokládat, že se odvolá.
před 9 hhodinami

Rušný začátek prázdnin. Vodní záchranáři evidují již 556 výjezdů

Začátek prázdnin je pro vodní záchranáře mnohem hektičtější než loni. Vodní záchranná služba Českého červeného kříže (VZS ČČK) vyjela do úterý 14. července už k 556 zásahům. To je více než polovina všech loňských výjezdů. České televizi to řekl prezident VZS ČČK David Smejkal. Celkem už evidují vodní záchranáři 11 případů tonutí a 18 úmrtí.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.