Předčasné volby nebudou a vláda skončí až po řádných podzimních volbách, věří premiér Andrej Babiš (ANO), přestože jeho menšinovému kabinetu vypověděli podporu komunisté. Babiš je přesvědčen, že by se u moci udržel až do října i v případě, kdy by Poslanecká sněmovna vyslovila jeho kabinetu nedůvěru – setrvání mu předběžně slíbil prezident. Opozice se navíc neshoduje na vhodném postupu. Iniciovat hlasování o nedůvěře chce nyní jen SPD, ostatní strany by se jen připojily. Část opozice by pak ráda rozpustila sněmovnu a urychlila volby, s tím však nesouhlasí SPD ani komunisté.
Část opozice chce vyslovit vládě nedůvěru, část rozpustit sněmovnu. Babiš věří, že řádně dovládne i bez KSČM
KSČM umožnila vznik menšinové koaliční vlády ANO a ČSSD, podržela ji i při dvou opozičních pokusech o vyslovení nedůvěry. Nyní však komunisté smlouvu o toleranci vypověděli a jejich předseda Vojtěch Filip řekl, že kdyby se hlasovalo o nedůvěře, byli by tentokrát proti pokračování Babišovy vlády.
Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik v 90' ČT24 upřesnil, že to, že by komunističtí poslanci hlasovali pro vyslovení nedůvěry, neznamená, že takové hlasování sami navrhnou. „Sami ho vyvolávat nebudeme. (…) Je to na pravicové opozici, chce-li vyslovit vládě nedůvěru – o čemž hovořila celá léta,“ podotkl.
Premiér je i díky tomu přesvědčen, že konec podpory od KSČM nic zásadního neznamená a jeho kabinet tím není ohrožen. „Budeme pracovat do posledního dne voleb. Myslím si, že jsou před námi velké výzvy. Musíme připravit rozpočet na příští rok, to je velice důležitá věc,“ řekl.
Prezident by nechal vládu v demisi až do podzimu
Také podle místopředsedy ANO a předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka se mnoho nemění. Připomněl, že toleranční dohoda se týkala pouze principiálních věcí, jako je hlasování o důvěře či nedůvěře a rozpočet.
„Komunistická strana není součástí vládní koalice, je to opoziční strana. Ale měli konstruktivní přístup, že bez vlády by to nešlo a složení sněmovny vyloučilo složit jinou většinu. (…) Byla to vždy opozice. Řekněme opozice s výhodami,“ podotkl Vondráček.
Podle poslankyně Miloslavy Vostré (KSČM) komunisté ani neměli ambice stát se přímo součástí vlády. Jako jedním z hlavních důvodů uvedla rozdíl v názorech na zahraniční politiku. „Nám se nelíbila, nelíbí, politika, která je zaměřená výhradně a prioritně za západní země, Evropskou unii,“ uvedla v pořadu Události, komentáře.
Naději mohou nynější ministři čerpat i ze slov prezidenta Miloše Zemana. Ten v neděli v rozhovoru pro Blesk.cz uvedl, že by vládu nevyměnil, ani kdyby ztratila důvěru zákonodárců. „Podle ústavy není stanovena lhůta, po které vláda v demisi může nebo nemůže vládnout,“ prohlásila hlava státu.
Pro nedůvěru by zvedla ruku celá opozice. Zájem vyvolat hlasování však není
Vyslovit nedůvěru vládě jsou podle zjištění České televize připraveny všechny nevládní strany, ale většina z nich je na tom jako komunisté – nedůvěru vysloví, když to někdo navrhne. A potřebných 50 poslanců, kteří by tak mohli učinit, se zatím nenašlo. Vyvolat hlasování by chtěla jedině SPD, sama ale má jen dvě desítky poslanců, k nimž se nikdo nechce připojit. „Budeme znovu apelovat na ostatní strany, aby to hlasování proběhlo,“ řekl předseda hnutí Tomio Okamura.
Další opoziční strany daly najevo, že se jim nelíbí záměry Miloše Zemana. „Jestliže teď má sněmovna problém držet počínání vlády v nějakých mezích, tak v případě, že vláda přijde o důvěru a bude v nějakém podivném meziprostoru, tak si moc nepomůžeme,“ uvedl místopředseda Pirátů Radek Holomčík.
„Nejsem přesvědčena o tom, že hlasování o nedůvěře bude vyvoláno, byť vím, že o to SPD usiluje,“ doplnila Vostrá.
Raději předčasné volby? Není na ně čas, shoduje se vláda s KSČM i SPD
Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) i spojenectví Pirátů a STAN dávají najevo, že by jim nejvíce vyhovovaly předčasné volby. K tomu by podle jejich názoru mohlo vést rozpuštění Poslanecké sněmovny. „Mohli bychom to ukončit, mohli bychom se rozpustit jako sněmovna a přistoupit k předčasným volbám,“ podotkla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Také podle místopředsedy STAN Jana Farského „nedává smysl, abychom v marasmu, do kterého nás vláda dostala, zůstávali další měsíce“.
Strany, které jsou takové možnosti nakloněny, však nechtějí jednat hned, nýbrž až po schválení novely volebního zákona, pravděpodobně tedy v květnu. Volby by se potom konaly s dvouměsíčním odstupem počátkem prázdnin.
Předseda sněmovny a místopředseda ANO Radek Vondráček však upozornil, že i v tomto případě by dostal prezident Zeman velký manévrovací prostor. „Když se sněmovna rozpustí, neznamená to automaticky účinnost toho aktu. Provádí to prezident. Měl by činit úkony tohoto typu bez zbytečného odkladu, takový je ustálený výklad. Nicméně pan prezident může vnímat lhůtu bez zbytečného odkladu po svém,“ poukázal. Dodal, že i po rozpuštění sněmovny by současná vláda pokračovala.
Politická skutečnost je navíc taková, že rozpuštění sněmovny nemá podporu. K takovému kroku je potřeba 120 hlasů, jenomže myšlenka na předčasné volby se nelíbí vládním stranám ani komunistům a SPD.
Shodují se na tom, že zbývá málo času. Tomio Okamura předpokládá, že o prázdninách by se volby nekonaly, a tak by se nakonec urychlily oproti řádnému termínu sotva o měsíc.
Pavel Kováčik nepovažuje rozpuštění sněmovny za vhodné kvůli nynější krizové situaci. „Je prvně potřeba vypořádat se s koronavirovou krizí. A rozpuštění sněmovny, shození vlády, předčasné volby, pracná konstrukce nové vlády, to by nás mohlo dovést na rozcestí a na slepou cestu,“ míní.