Studenti si připomněli výročí 17. listopadu na pražském Albertově. Až do večera zde probíhaly různé akce, diskuse a koncerty. Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima vyzval v úvodním projevu k hledání hodnot, které nás spojují. Vystoupil i Petr Pithart, který varoval před pomyslným dělením na pražskou kavárnu a venkovskou hospodu. Rozeštvávání společnosti podle něj zavání rudohnědou demagogií a třídním bojem.
Po loňských zkušenostech, kdy byla na Albertově demonstrace příznivců prezidenta Miloše Zemana a Bloku proti islámu a studenti se nedostali ani k pamětní desce, si letos celý prostor zamluvila Univerzita Karlova. U památníku nachystala velmi pestrý program.
Na pódiu během dne vystoupili zástupci studentských spolků i rektoři Tomáš Zima (UK) a Mikuláš Bek (Masarykova univerzita). „Není vůbec žádná samozřejmost, že tu dnes společně stojíme. V loňském roce, jak dobře víte, to být nemohlo. Studenti nesměli s výjimkou nemalé delegace na tato místa vstoupit, neboť si je zabrali jiní. Čekáte, že budu jmenovat, ale nedělejme reklamu lidem, kteří toto nezaslouží,“ řekl v projevu Zima.
Před studenty promluvil i rektor brněnské Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. V českých moderních dějinách se podle něj více méně pravidelně střídají levicové a pravicové vlády. Začíná se ale rýsovat i střídání období, ve kterém českým dějinám dominují autoritářské nebo liberální představy o mocenském uspořádání společnosti.
„Je v celku lhostejné, zda se maskují jednou jako manažerská představa o řízení státu, strach z cizinců a imigrantů nebo se nemaskují vůbec jako čerstvý poslanecký návrh na to, aby byl znovuzaveden trest za urážku císařského majestátu,“ upozornil.
Pithart: Není málo těch, kteří by chtěli v čele vůdce
Nejkritičtější byl ale někdejší předseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL). „Žijeme v parlamentní republice, ale není málo těch, kteří by chtěli mít v čele státu vůdce, aby se mohli bezstarostně spoléhat na to, že ten nahoře za ně všechno zařídí. Máme dobrou ústavu, horší je, že nám málo vadí, když se jí nedbá,“ upozornil. Češi se podle něj liší od vyspělejších zemí především neochotou respektovat pravidla.
Kritizoval i vicepremiéra Andreje Babiše a jeho hnutí ANO. Lidé by podle něj ve volbách neměli dávat hlasy namísto stranám firmám: „Firma se liší od politické strany tím, že se v ní nehlasuje.“
Opřel se rovněž do vládní politiky: „Ujišťování vládních politiků, že budeme navždy součástí Západu, mě nepřesvědčují. Ani se nenadějeme a mohli bychom se octnout v objetí partnerů z Východu. Třeba toho, o kterém jsme se dozvěděli, že je strategický a umí dobře stabilizovat umrtvenou společnost. Nedejme se napálit, chtějme vědět, kteří politici a vlivní lidé kolem nich mají z hospodářských vztahů s Čínou prospěch.“
Lidem v různých částech Česka se podle Pitharta nežije stejně dobře. „Není tomu tak ale proto, že by se pomyslná pražská kavárna cítila být nadřazená venkovské hospodě. Přání je otcem myšlenky, toto rozeštvávání zavání rudohnědou demagogií a připomíná doktrínu třídního boje,“ varoval s tím, že se lidé nemají nechat rozdělovat údajnou příslušností k těmto uměle vytvořeným skupinám. Češi spolu vždy mluví napříč těmito skupinami a budou i nadále, dodal.
Předseda Akademie věd Jiří Drahoš si atmosféru na Albertově pochvaloval. „Je skvělá. Doufám, že zájem o věci veřejné ze strany studentů neskončí Albertovem,“ řekl ČT.
