Praha - První svazek prvního vydání díla Františka Palackého Dějiny národa českého v Čechách a na Moravě vyšel 18. března 1848. Toto rozsáhlé dílo, které vyšlo celkem v pěti svazcích, mapovalo české dějiny od mytických dob do roku 1526, kdy na český trůn nastoupili Habsburkové.
Palacký byl historikem, politikem a národním buditelem. Lidé ho nazývali „otec národa“. Ve své práci předložil koncepci národních dějin, která poznamenala myšlení následujících generací, a položil základy české moderní historické vědy.
Jeho nejznámější dílo Dějiny národa českého popisuje v pěti dílech českou historii až do roku 1526, tedy do nástupu Habsburků na český trůn. Dále Palacký nepokračoval. Patrně pod vlivem Rukopisů zde dějiny mírně idealizuje, líčí je jako boj slovanských demokratických principů proti germánskému feudalismu. Za nejslavnější období považuje husitství.
První díl je napsaný německy, další díla jsou v češtině. Palacký při svém psaní vychází z klasicistní filozofie z Německa. Zdrojem vývoje je pro něj střetávání předpokladů. Třetí díl je věnován husitství, toto období vnímá jako dominantu našich dějin. Husitství vidí jako boj za svobodu, poznání a vyznání, boj vůči slepé poslušnosti a podřízenosti.
