Praha – Na olympijských hrách 1968 zůstala ve stínu čtyř zlatých medailí fenomenální Věry Čáslavské, z Mexika si ale nejcennější kov odvezla i tehdy osmnáctiletá Miloslava Hübnerová. Věkem ještě juniorka zdolala ještě pod dívčím jménem Rezková 17. října 1968 v soutěži výškařek jako jediná 182 centimetrů a postarala se o jedno z největších československých překvapení v historii olympiád.
Hry v Mexiku se konaly pouze několik týdnů po invazi vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa. Politická situace poznamenala i atmosféru v olympijské výpravě. „Samozřejmě jsme byli napružení, protože jsme nevěděli, jestli vůbec pojedeme, jestli se máme připravovat, nebo ne. Naštěstí to pro nás dopadlo dobře a na olympiádu jsme mohli odjet,“ vzpomíná.
Mladičká rodačka z Prahy za sebou v olympijském finále nechala nejen sovětské soupeřky Antoninu Okorovovou a Valentynu Kozyrovou, ale i mnohem zkušenější reprezentační kolegyni Jaroslavu Královou, která skončila bez medaile. A to přesto, že patřila se svými 169 centimetry v disciplíně k nejmenším. „Tehdy se skákalo ještě stredlem, který jsem uměla velmi dobře, a samozřejmě že svoje udělala i vůle a odhodlání, “ soudí olympijská vítězka.
Hübnerová Rezková potvrdila titul nejlepší výškařky světa o rok později na mistrovství Evropy v Aténách, kde v dramatickém souboji čtyř výškařek zvítězila díky nejlepšímu zápisu. Zúčastnila se i her v Mnichově 1972, totožný výkon jako v Mexiku ale tentokrát stačil pouze na 15. místo. Kariéru ukončila kvůli dlouhotrvajícím potížím s kyčlemi už ve 27 letech.
