Praha - Je pátek 28. listopadu 1997 a před novináři se objevili vlivní členové ODS Jan Ruml a Ivan Pilip. Přečetli předem připravené prohlášení, v němž vyzvali Václava Klause k odstoupení z čela ODS. A protože Klaus byl zrovna v té době pracovně v Sarajevu, hovoří se o této události jako o tzv. „sarajevském atentátu“. Právě ten odstartoval jednu z nejtěžších politických krizí v historii samostatné České republiky, která vyústila v demisi vlády, sestavení úřednického kabinetu a uzavřela se předčasnými volbami do Poslanecké sněmovny. Po nich ODS uzavřela opoziční smlouvu se svým hlavním rivalem - sociální demokracií v čele s Milošem Zemanem.
Sarajevský atentát - Speciál ČT24
Tzv. „sarajevský atentát“ ve studiu ČT24 připomněli bývalý pražský primátor Jan Koukal, který organizoval demonstrace na podporu Václava Klause, advokátka Hana Marvanová, která přešla z ODS do US, a matador v poslanecké lavici ODS Marek Benda. Ve studiu na dobu před 15 lety zavzpomínal i reportér ČT Zdeněk Velíšek, který byl tehdy s Klausem v Sarajevu.
V souvislosti s tzv. „sarajevským atentátem“ se objevují i názory, že šlo o snahu odstranit Václava Klause nejenom z čela ODS, ale vytěsnit ho z vysoké politiky jako takové. Václav Klaus sice tehdy odstoupil z premiérského postu, ale po předčasných volbách se do nejvyšší politiky vrátil, a to do křesla předsedy Poslanecké sněmovny a v roce 2003 byl dokonce zvolen českým prezidentem.
Kde hledat příčinu?
Staronová vládní koalice ODS, KDU-ČSL a ODA získala ve volbách v roce 1996 jen 99 mandátů a byla odkázána na toleranci ČSSD. Na rozdíl od předchozího období si navíc menší strany ODA a KDU-ČSL prosadily odstranění vládní majority ODS. Nestabilitu vlády začátkem roku 1997 ještě zhoršily ekonomické problémy ČR, na které vláda reagovala přijetím balíku restriktivních opatření. Stále hlasitěji se také ozývala KDU-ČSL, jejíž předseda Josef Lux vytýkal zbytku koalice přílišný liberalismus a v září 1997 prohlásil, že nezmění-li se politika vlády, změní se vláda.
V říjnu pak rezignoval ministr zahraničí a místopředseda ODS Josef Zieleniec na obě své funkce. Jeho odchod signalizoval, že uvnitř strany se něco děje, neboť Zieleniec byl jeden ze zakladatelů ODS a podílel se na definování její ideové orientace. „Zjistilo se, že někdo zřejmě léta udržoval tajné konto, na kterém bylo téměř 200 milionů korun. Chtěl jsem, aby se tato věc vyšetřila, ale protože vedení, zejména Václav Klaus, se k ničemu neměli, odstoupil jsem,“ vysvětluje důvody rezignace Zieleniec.
Poslední dějství krize - obří skandál kolem financování ODS
Začal již v roce 1996, kdy z výroční zprávy za rok 1995 vyplynulo, že největšími sponzory ODS byli Radžív Sinha z Mauricia a Maďar Lájos Bács, kteří údajně darovali každý 3,75 milionu korun. Ukázalo se však, že jména jsou smyšlená a v listopadu 1997 se objevila informace, že skutečným dárcem je podnikatel Milan Šrejber, který se podílel na privatizaci Třineckých železáren. ODS to nakonec potvrdila a odpovědnost na sebe vzal výkonný místopředseda Libor Novák. Ten byl později stíhán za daňové úniky, ale soud ho zprostil obžaloby.
Spekulace o financování ODS však pokračovaly a právě v pátek 28. listopadu přinesla MF Dnes informaci, podle níž měla ODS údajně přístup k tajnému kontu ve Švýcarsku. A týž den vyzvali Jan Ruml a Ivan Pilip Václava Klause k rezignaci z vedení ODS. Záhy lidovci rozhodli o odchodu z vlády a následující den podali ministři KDU-ČSL a také ODA demisi. Na sobotním jednání výkonné rady sice Klaus uhájil své stranické pozice, v neděli však prezidentu Václavu Havlovi předal demisi vlády…
Prosincový kongres ODS však Klause potvrdil v nejvyšší stranické funkci. ODS pak v čele s Václavem Klausem skončila v předčasných volbách v červnu 1998 druhá za ČSSD. A následovala opoziční smlouva…
