Ocenění Česká hlava získala kardioložka Moťovská. Je první ženou, která cenu dostala

Nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava letos získala kardioložka Zuzana Moťovská. Kromě Moťovské dostali cenu například Jan Martínek za nové minimálně invazivní způsoby léčby onemocnění žaludku a jícnu nebo archeolog Jiří Macháček za objev germánských run na slovanském sídlišti. Laureáty představil předseda správní rady projektu Česká hlava Martin Vlach na tiskové konferenci v Kampusu Hybernská v Praze. O ocenění Moťovské tento týden rozhodla vláda.

Moťovská je profesorkou vnitřního lékařství Univerzity Karlovy. Je uznávanou odbornicí na kardiovaskulární onemocnění a ischemickou chorobou srdeční. Vede akutní kardiologii v kardiocentru 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Má významný podíl na studiích ovlivňujících doporučení pro léčbu onemocnění koronárních tepen. Kardioložka se také zabývá vlivem ženského pohlaví na zvládání kardiovaskulárních onemocnění.

Moťovská je zároveň první ženou, která národní cenu vlády Česká hlava získala. „Pokud to ocenění bude motivací pro ženy vědkyně, tak to splnilo své poslání,“ řekla. „Převzetí této ceny pro mě znamená možnost vizualizace, že v této zemi se dá dělat nejenom kvalitní výzkum, ale že tato země ten kvalitní výzkum i hodnotí,“ dodala.

Lékař a archeolog

Ocenění Lorem získal Jan Martínek z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) za výzkum gastroskopie jako diagnostické a léčebné metody. Martínek je prvním, kdo v ČR provedl perorální endoskopickou myotomii (POEM), tedy endoskopické naříznutí napjatých svalů stěn žaludku nebo jícnu. Naučil POEM i další endoskopisty, kteří jej provádí.

Archeolog Jiří Macháček z Masarykovy univerzity, laureát Ceny inovace společnosti ABB, se ve svém výzkumu věnuje počátkům slovanského osídlení českých zemí a Velké Moravě. Jeho nejvýznamnější vědecký objev byly doklady o germánských runách jako prvního písma Slovanů v jihomoravské lokalitě Lány. Jako jeden z prvních také zaváděl informační technologie do humanitních věd.

Další ocenění

Cenu Industrie, která se uděluje za nejlepší podnikovou inovaci, získala společnost Škoda Digital. Výsledkem výzkumu společnosti je antikolizní systém tramvají minimalizující krizové situace, ve kterých by hrozil střet s jinými objekty na trati. Hlavní důraz byl kladen na zabránění kolizím s velkými objekty, minimalizaci ekonomických škod a škod na zdraví pasažérů.

Cenu Doctorandus za technické vědy získala Barbora Kamenická za výzkum technologií, které mohou odstranit léčiva, barviva a další nežádoucí látky z vody. Kamenická přitom přišla na způsob, jak tyto kontaminující látky znovu využít.

Cenu Doctorandus za přírodní vědy dostal Martin Toul z Masarykovy univerzity za výzkum funkcí proteinu staphylokinázy, který se využívá pro léčbu mozkové mrtvice. Toul také objasnil působení tohoto proteinu, což umožnilo desetinásobné zvýšení účinnosti tohoto proteinu při léčbě.

Tomáš Brabec z Ústavu molekulární genetiky získal zvláštní cenu odborné poroty. Ve výzkumu se věnoval poruchám tvorby mikrobů ve střevě, které jsou mimo jiné příčinou vzniku Crohnovy choroby. Mikroby ve střevech kontrolují Panetovy buňky, které působí podobně jako antibiotika. Brabec prokázal, že tyto buňky musí být aktivovány molekulami imunitního systému, aby vytvořily dost antibakteriálních protilátek, a zamezily tak vzniku zánětu ve střevech.

O ceně

Ceny Česká hlava se udělují od roku 2002. O laureátech rozhodovala odborná porota složená z předních českých vědců, jako je emeritní rektor VŠE Richard Hindls, psychiatr Cyril Höschl nebo neurochirurg Vladimír Beneš. O laureátovi Národní ceny vlády Česká hlava rozhoduje vláda na návrh Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. S oceněním udělovaným za mimořádné výsledky ve vědě a výzkumu se pojí odměna jeden milion korun. Loni cenu získal botanik a ekolog Petr Pyšek, který se zabývá biologickými invazemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 6 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 9 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
včera v 16:48

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
včera v 14:34

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...