Švédští archeologové našli nejstarší lodní dělo v Evropě. Stopy vedou do Čech a na Slovensko

Z hlubin moře u západošvédského Marstrandu vynesla nová archeologická expedice spoustu důležitých artefaktů – tím nejdůležitějším je ale lodní dělo. Podle autorů objevu se jedná o efektivní zbraň, která je pozoruhodná zejména stářím: je to zřejmě nejstarší kanon tohoto druhu v Evropě a možná i celkově jeden z nejstarších.

Expertní odhady říkají, že dělo pochází ze 14. století. Vědci v této mezioborové studii konstatují, že jde o vynikající důkaz o vývoji dělostřelectva na souši i na moři a ukazuje šikovnost řemeslníků této doby. Kvalitní zbraň totiž dokázali vyrobit už v době, kdy podle archeologů a historiků ještě měli jen minimum zkušeností s touto technologií.

Materiál i konstrukce přes sedm set let starého děla jsou podle autorů důkazem, že tato zbraň byla adaptovaná na lodní boj. To znamená, že se nejednalo jen o náklad, ale o nástroj, který měl loď chránit. Anebo jí měl umožnit útočit. A vědci mají ještě jeden nevyvratitelný důkaz: dělo totiž bylo v době plavby nabité. Z jeho ucpávky se dalo zjistit, jak je staré, protože byla vytvořena z organického materiálu, dala se analyzovat pomocí radiokarbonové metody. 

Železo naznačilo příběh děla

Vědcům se podařilo udělat 3D sken děla a také provedli chemickou analýzu kovu, z něhož byla zbraň vyrobena.  Analýza prozradila, že se jednalo o slitinu mědi obsahující asi 14 procent olova a jen malé množství cínu.

Tato slitina má podle autorů hodně daleko k ideálnímu materiálu pro děla, je velmi pravděpodobné, že kanon by se nedal využívat dlouho, protože by jeho hlaveň po několika výstřelech pukla. „Je zjevné, že člověk, který ho odlil, neměl dostatek zkušeností a ani moc nerozuměl práci se slitinami,“ tvrdí hlavní autor výzkumu Staffan von Arbin.

Je dost pravděpodobné, že tento neznámý autor pocházel ze střední Evropy, možná dokonce ze Zemí koruny české. Z výsledků analýzy totiž také vyplývá, že měď hlavně byla vytěžena na území dnešního Slovenska a olovo pocházelo buď z hraniční oblasti mezi Čechami a Polskem, anebo z Anglie.  Výzkum vyšel v odborném časopise The Mariner's Mirror, který se specializuje na dějiny mořeplavby.

Bojiště moře

Ve 14. století bylo město Marstrand slavné jako excelentní přístav, který měl význam pro dopravu zboží mezi západní Evropou a Baltem. Současně to ale bylo místo, kolem něhož zuřily časté boje, jež měly těžký dopad na civilní populaci žijící na pobřeží. A bohatství nákladů zase samozřejmě lákalo piráty.

Lodní dopravci hledali jakoukoliv výhodu, která by jim umožnila dovézt zboží v pořádku. Lodní děla představovala šanci, že útočníky odradí, a mohla se tak stát esem v rukávu kapitána. Dělo z Marstrandu je toho důkazem.

Archeologové, kteří dělo našli, by teď chtěli najít vrak, který dělo vezl. Doufají, že se nachází někde poblíž. Bude sice nejspíš ve špatném stavu, ale mohl by k příběhu děla dodat spoustu dalších informací, dodává Staffan von Arbin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 18 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 20 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 22 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 23 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...