Zemi by před oteplováním mohl chránit měsíční prach

Změnu klimatu způsobenou lidskou činností se nedaří zastavit ani zpomalit, a tak se objevuje stále více myšlenek na radikální řešení. Teď přišel astrofyzik Ben Bromley z University of Utah s návrhem na řešení z kosmu –⁠ chtěl by, aby mezi Zemí a Sluncem vznikl jakýsi štít z měsíčního prachu, který by blokoval část slunečního záření. Popsal to v odborném článku v žurnálu Plos Climate.

Bromley se svými kolegy zvažoval myšlenku prachového štítu už dříve, ale vždy ji musel opustit, když se ukázalo, jak by byla drahá. Zpočátku přemýšlel o tom, že by se do prostoru nad Zemí vyneslo množství uhlí nebo mořské soli –⁠ v modelech to zeslabilo sluneční záření asi o dvě procenta. Ale nakonec se tento tým rozhodl pro měsíční prach, protože náš satelit má výrazně nižší gravitaci než Země, a doprava tohoto materiálu na orbitu by tedy byla mnohem snazší i levnější. Plán počítá s těžbou milionů tun prachu, který by pak do kosmu dlouhodobě vystřelovalo elektromagnetické dělo. 

Dostat na Měsíc takové těžební a pak i dopravní zařízení by podle Bromleyho bylo samozřejmě velmi nákladné a složité. Zřejmě by to vyžadovalo i vznik nové vesmírné stanice v oblasti zvané Lagrangeův bod L1, která se nachází mezi Zemí a Sluncem, která by pomáhala prach usměrňovat na ideální dráhy, aby poskytovaly naší planetě co nejvíc stínu.

Podle Bromleyho by takový přístup fungoval jako „jemně vyladěný stmívač, který by naši planetu ponechal nedotčenou“, což je výhoda oproti jiným návrhům slunečního geoinženýrství, které vyvolávají obavy z dopadu rozprašování reflexních částic v zemské atmosféře na životní prostředí. 

Nekonečný projekt?

Bromley připouští i slabiny tohoto plánu, například ten, že měsíční prach by se musel dostávat na orbitu pořád –⁠ kdyby byl přísun ukončen, došlo by velmi rychle ke zvrácení tohoto úspěchu. Štít by totiž fungoval podobně jako slunečník, po jehož odvrácení se dříve chráněné místo zase začne rychle zahřívat. Bromley současně zdůraznil, že jeho sci-fi nápad nechce nahradit hlavní úkol, kterým je především snížení emisí ohřívajících planetu.

„Nic by nás nemělo odvádět od snižování emisí skleníkových plynů zde na Zemi,“ řekl. „Naše strategie je možná jen výstřel naslepo, ale měli bychom prozkoumat všechny možnosti pro případ, že bychom potřebovali více času na práci tady doma.“ 

O klimatickém inženýrství, které by mělo nějakými globálními nebo i lokálními zásahy potlačit oteplování planety, se v poslední době mluví stále častěji. Zejména proto, že stále více modelů ukazuje, že se nepodaří včas zastavit oteplování nad dva stupně, které je podle expertů kritickou hranicí. Například americká vláda vloni zahájila první výzkumný projekt zaměřený právě na tuto koncepci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.
před 20 hhodinami

Australan přežil sto dní s titanovým srdcem. Přelomový transplantát pomůže i dalším

Australan přečkal sto dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, dosud nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch v rámci klinického testování dává lidem se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení jejich obtíží.
před 22 hhodinami

Nástroje na odhalování výtvorů AI nejsou bezchybné. Redakce ČT je otestovala

Nástroje na vytváření falešných videí, fotografií i textů jsou stále rozšířenější, snadněji dostupné a hlavně – jejich výstupy jsou stále realističtější. Odhalit, že jde o dílo umělé inteligence, je tedy pořád složitější. Cesty ale existují: vědecká redakce ČT24 otestovala některé nástroje, které to dokáží.
včera v 07:00

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
13. 3. 2025

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
13. 3. 2025

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
13. 3. 2025

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
13. 3. 2025

NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.
12. 3. 2025
Načítání...