Změnu klimatu způsobenou lidskou činností se nedaří zastavit ani zpomalit, a tak se objevuje stále více myšlenek na radikální řešení. Teď přišel astrofyzik Ben Bromley z University of Utah s návrhem na řešení z kosmu – chtěl by, aby mezi Zemí a Sluncem vznikl jakýsi štít z měsíčního prachu, který by blokoval část slunečního záření. Popsal to v odborném článku v žurnálu Plos Climate.
Zemi by před oteplováním mohl chránit měsíční prach
Bromley se svými kolegy zvažoval myšlenku prachového štítu už dříve, ale vždy ji musel opustit, když se ukázalo, jak by byla drahá. Zpočátku přemýšlel o tom, že by se do prostoru nad Zemí vyneslo množství uhlí nebo mořské soli – v modelech to zeslabilo sluneční záření asi o dvě procenta. Ale nakonec se tento tým rozhodl pro měsíční prach, protože náš satelit má výrazně nižší gravitaci než Země, a doprava tohoto materiálu na orbitu by tedy byla mnohem snazší i levnější. Plán počítá s těžbou milionů tun prachu, který by pak do kosmu dlouhodobě vystřelovalo elektromagnetické dělo.
Dostat na Měsíc takové těžební a pak i dopravní zařízení by podle Bromleyho bylo samozřejmě velmi nákladné a složité. Zřejmě by to vyžadovalo i vznik nové vesmírné stanice v oblasti zvané Lagrangeův bod L1, která se nachází mezi Zemí a Sluncem, která by pomáhala prach usměrňovat na ideální dráhy, aby poskytovaly naší planetě co nejvíc stínu.
Podle Bromleyho by takový přístup fungoval jako „jemně vyladěný stmívač, který by naši planetu ponechal nedotčenou“, což je výhoda oproti jiným návrhům slunečního geoinženýrství, které vyvolávají obavy z dopadu rozprašování reflexních částic v zemské atmosféře na životní prostředí.
Nekonečný projekt?
Bromley připouští i slabiny tohoto plánu, například ten, že měsíční prach by se musel dostávat na orbitu pořád – kdyby byl přísun ukončen, došlo by velmi rychle ke zvrácení tohoto úspěchu. Štít by totiž fungoval podobně jako slunečník, po jehož odvrácení se dříve chráněné místo zase začne rychle zahřívat. Bromley současně zdůraznil, že jeho sci-fi nápad nechce nahradit hlavní úkol, kterým je především snížení emisí ohřívajících planetu.
„Nic by nás nemělo odvádět od snižování emisí skleníkových plynů zde na Zemi,“ řekl. „Naše strategie je možná jen výstřel naslepo, ale měli bychom prozkoumat všechny možnosti pro případ, že bychom potřebovali více času na práci tady doma.“
O klimatickém inženýrství, které by mělo nějakými globálními nebo i lokálními zásahy potlačit oteplování planety, se v poslední době mluví stále častěji. Zejména proto, že stále více modelů ukazuje, že se nepodaří včas zastavit oteplování nad dva stupně, které je podle expertů kritickou hranicí. Například americká vláda vloni zahájila první výzkumný projekt zaměřený právě na tuto koncepci.
