Výzkum popsal protein, který by mohl být ukazatelem rizika cukrovky a rakoviny

Lékaři v lidské krvi rozpoznali protein, který by mohl sloužit jako včasné varovné znamení pro pacienty ohrožené cukrovkou a rakovinou. Lidé s nejvyššími hladinami takzvaného prostasinu mají podle výzkumu dvakrát vyšší pravděpodobnost cukrovky a o 43 procent vyšší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu.

Vědci ze Švédska a Číny analyzovali dvě desetiletí zdravotních záznamů více než 4500 dospělých osob středního věku, kteří se účastnili studie ve švédském Malmö. Zjistili, že u osob s nejvyšší hladinou prostasinu byla téměř dvakrát vyšší pravděpodobnost, že budou mít cukrovku, než u osob s nejnižší hladinou. Tito lidé měli také o 43 procent vyšší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu.

Podle autorů studie by se sledování hladiny prostasinu mohlo stát novým včasným varováním pro diabetes, ale také pro určení rizika úmrtí na rakovinu, zejména u lidí, kteří mají vysokou hladinu cukru v krvi.

Prostasin hraje v těle několik rolí, například reguluje krevní tlak. Už delší dobu se ví, že cukrovka druhého typu zvyšuje riziko vzniku některých druhů rakoviny, včetně nádorů slinivky břišní, jater, střev a dělohy, není zatím zcela jasné proč.

Autoři studie v článku, který zveřejnil odborný časopis Diabetologia, popisují, že účastníci výzkumu, kteří měli vysokou hladinu prostasinu, ale i cukru v krvi, měli i výrazně vyšší riziko úmrtí na rakovinu. „Těmto osobám by měla být věnována zvláštní pozornost,“ uvedli vědci.

  • Diabetes mellitus, česky úplavice cukrová, krátce cukrovka, je souhrnný název pro skupinu závažných chronických onemocnění, která se projevují poruchou metabolismu sacharidů.
  • Rozlišují se dva základní typy: diabetes I. typu a diabetes II. typu, které vznikají důsledkem absolutního nebo relativního nedostatku inzulinu. Obě dvě nemoci mají podobné příznaky, ale odlišné příčiny vzniku. V prvotních stadiích diabetu I. typu jsou ničeny buňky slinivky břišní, které produkují hormon inzulin, vlastním imunitním systémem. Proto se řadí mezi autoimunitní choroby. Diabetes II. typu je způsoben sníženou citlivostí tkání vlastního těla k inzulinu.

Zdroj: Wikipedia

Není jasné, jestli se vysoká hladina prostasinu podílí na vzniku onemocnění, anebo je pouze jeho biologickým ukazatelem a s rozvojem onemocnění se zvyšuje. Jednou z možností, kterou autoři naznačují, je, že hladina tohoto proteinu se zvyšuje ve snaze potlačit vysokou hladinu cukru v krvi, ale není schopna ji zastavit nebo zvrátit způsobené poškození.

Cukrovka a rakovina

„Vztah mezi cukrovkou a rakovinou je málo známý a tento protein by mohl poskytnout možnou souvislost mezi těmito dvěma stavy,“ uvedl hlavní autor studie Gunnar Engström z Lundské univerzity. „Nyní musíme prozkoumat, do jaké míry je prostasin v příčinné souvislosti s těmito onemocněními, nebo zda je cenným ukazatelem zvýšeného rizika nemoci,“ dodal Engström.

Podle vědce by lékaři díky prostasinu mohli identifikovat jedince se zvýšeným rizikem cukrovky a rakoviny a nabídnout jim preventivní opatření.

Data, na kterých jsou zjištění založená, ale výzkumníci získali pouze od lidí z jednoho města, a nemusí se proto vztahovat na širší populaci. Upozornili také na skutečnost, že hladinu prostasinu měřili ze zmražené krve odebrané pouze jednou. Ve studii také nebyli schopni rozlišovat mezi různými typy cukrovky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 3 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 7 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 7 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 10 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...