Podle nového výzkumu jsou části Portugalska a Španělska nejsušší za posledních tisíc let. Jedná se o důsledek atmosférického systému vysokého tlaku způsobeného změnou klimatu. Vědci v této studii varují před dlouhodobými dopady, které se už projevují například v produkci vína a oliv.
Portugalské sucho je nejhorší za posledních 1200 let. Trpí víno i olivy
Azorská tlaková výše je oblast vysokého tlaku, která se otáčí ve směru hodinových ručiček nad částí severního Atlantiku. Má zásadní vliv na počasí a dlouhodobé klimatické trendy v západní Evropě – někdy se jí proto říká „kuchyně evropského počasí“.
V nové studii, která vyšla v odborném časopise Nature Geoscience, vědci ze Spojených států zjistili, že se tento systém vysokého tlaku „v minulém století dramaticky změnil a že tyto změny v severoatlantickém klimatu jsou v posledním tisíciletí bezprecedentní“.
Na základě simulací klimatických modelů za posledních 1200 let studie zjistila, že tento systém vysokého tlaku se začal zvětšovat a pokrývat větší území přibližně před 200 lety – tedy v době, kdy se začalo zvyšovat znečištění skleníkovými plyny způsobené lidskou činností.
Ještě výrazněji se pak Azorská tlaková výše rozšířila ve 20. století – kopírovala přitom zesilování globálního oteplování.
Důsledky jsou zjevné
Autoři se zaměřili na důkazy o množství srážek, které se po stovky let zachovaly v portugalských stalagmitech. Zjistili, že s rozšiřováním Azorské tlakové výše se zimy v západním Středomoří stávaly suššími.
Studie cituje prognózy, podle nichž by se úroveň srážek mohl do konce tohoto století snížit o dalších 10 až 20 procent, což by podle autorů způsobilo, že by se zemědělství na Pyrenejském poloostrově stalo „jedním z nejzranitelnějších v Evropě“.
Upozorňují, že Azorská výše se bude v průběhu 21. století s rostoucí hladinou skleníkových plynů dále rozšiřovat, což povede ke zvýšení rizika sucha na Pyrenejském poloostrově a ohrožení klíčových plodin.
„Naše zjištění mají důležité důsledky pro předpokládané změny hydroklimatu západního Středomoří v průběhu 21. století,“ uvedli autoři.
Usychající vinná réva
Podle studie působí Azorská výše jako „strážce“ srážek v Evropě, kam v letních měsících klesá suchý vzduch, který způsobuje horké a suché podmínky ve velké části Portugalska, Španělska a západního Středomoří.
V chladném a vlhčím zimním období se tlaková výše zvětšuje a západní větry přinášejí déšť do vnitrozemí.
Tento zimní déšť je „životně důležitý“ pro ekologické i hospodářské zdraví regionu, ale zejména v druhé polovině 20. století se jeho množství snižuje.
Předchozí výzkumy nedokázaly popsat vliv přirozené proměnlivosti na Azorskou výši. Autoři teď ale uvedli, že jejich zjištění ukazují, že její rozšíření během průmyslové éry souvisí s nárůstem koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.
Studie citovaná v nejnovějším výzkumu odhaduje, že plocha vhodná pro pěstování vinné révy na Pyrenejském poloostrově by se mohla do roku 2050 zmenšit nejméně o čtvrtinu a potenciálně dokonce téměř úplně zmizet kvůli vážnému nedostatku vody.
Vědci současně v modelech ukázali, že do roku 2100 poklesne produkce oliv v oblastech jižního Španělska asi o třicet procent.
Vinaři hledají cesty, jak přežít
Vinaři už nyní hledají způsoby, jak se přizpůsobit měnícímu se klimatu, například přesunem vinic do vyšších nadmořských výšek a experimentováním s odrůdami odolnějšími vůči teplu.
V loňském roce zase vědci zjistili, že silné jarní mrazy, které zpustošily vinnou révu ve Francii, byly pravděpodobnější v důsledku změny klimatu, protože rostliny raší dříve, a jsou proto náchylnější k poškození.
