V Česku letos poprvé po dlouhé době ubylo vinohradů. Pěstitelé obnovují staré

Plocha vinic v České republice se ve srovnání s loňským rokem snížila o víc než sedmdesát hektarů. Vinaři říkají, že do budoucna mají zájem sázet nové vinohrady, aktuálně ale potřebují obnovit staré, ty nevyhovující takzvaně vyklučit a půdu nechat odpočinout.

Vinohradníci z Popic takzvaně vyklučili jednu ze svých nejstarších vinic, její zdravotní stav ani výnosy už nebyly dobré. Ze tříhektarového vinohradu museli odstranit staré keře včetně kořenů a nachystat půdu na vysazení nových.

„Ke klučení se vinař rozhodne v době, kdy už mu vinice z nějakých důvodů nevyhovuje. Těch důvodů je několik. Přímo na tomto vinohradu se nacházela stará výsadba, kde řádky byly od sebe tři metry, a byl zde velký výpadek hlav,“ popsal vinohradník vinařství Sonberk Roman Slouk.

Častěji než v předchozích letech letos klučili i ostatní vinohradníci, a ne všude okamžitě vysadili vinici novou. Chtějí nechat půdu odpočinout.

Výsadba se řídí kvótami

Výsadba nových vinic podléhá povolení úřadu podle kvót stanovených Evropskou unií. Kvóta pro novou výsadbu pro letošní rok je 181 hektarů, vinaři mohou každý rok o povolení žádat do konce února. Toto povolení ale platí tři roky, do nichž si vinaři mohou výsadbu rozdělit.

Poslední výrazný pokles rozloh vinic v České republice byl v roce 2004 po vstupu do Evropské unie, kdy začaly platit přísné kvóty rozšiřování vinohradů z důvodu přebytku produkce hroznů. 

Letošní kvótu vinaři ještě celou nevyčerpali. „Samozřejmě je to investice velmi náročná, hektar vinohradu stojí kolem milionu korun, takže možná i z toho důvodu ta výsadba není taková,“ vysvětlil vedoucí oddělení registru vinic Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Rostislav Gruna.

Bílé odrůdy vedou

Podle zemědělského ústavu, který údaje o rozloze vinic registruje, je naprostá většina vinic v Česku na Moravě. Celkem 17 434 hektarů, v Čechách pěstují hrozny na ploše 677 hektarů. Nejpopulárnější odrůdou je Veltlínské zelené, následuje Müller Thurgau a ryzlink rýnský, z modrých odrůd je nejčastěji zastoupena frankovka.

Od začátku letošního roku vysadili vinaři 282 hektarů nových vinic, z toho 237 hektarů s bílými moštovými odrůdami. Mezi novými výsadbami je nejvíce odrůdy Pálava, následuje ryzlink rýnský, z modrých odrůd vysadili vinaři nejvíce Rulandského modrého.

„U nás hrají prim bílé odrůdy. Nicméně už jsou šikovní vinaři, kteří vypěstují i dobré modré hrozny na špičkové úrovni, ale drží se to na poměru dvě třetiny bílých odrůd a jedna třetina modrých,“ vysvětlila ředitelka obchodu a marketingu vinařství Sonberk Dagmar Fialová. Dobrou zprávou je to, že počasí bylo pro úrodu hroznů letos přívětivější než loni a dobrého vína bude dostatek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou dle Havlíčka čtyři miliardy, možná víc

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
13:03Aktualizovánopřed 18 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 5 hhodinami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
před 16 hhodinami

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
včera v 11:52

Akciové trhy po odmítnutí Trumpových cel soudem posílily, dolar klesl

Na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, kterým označil plošná cla zavedená administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa za nezákonná, reagovaly v pátek pozdě odpoledne akciové trhy lehkým růstem, oproti tomu klesla hodnota dolaru, informuje agentura Reuters. Evropská unie ústy mluvčího Evropské komise uvedla, že analyzuje dopad rozhodnutí a že spolu s Velkou Británií či Německem zůstává v kontaktu s americkou vládou. Sám Trump označil rozhodnutí soudu za ostudu a uvedl, že má „záložní plán“.
20. 2. 2026Aktualizováno20. 2. 2026

Chorvatsko odmítlo žádost Maďarska a Slovenska o dodávky ruské ropy

Chorvatsko nepovolí přepravu ruské ropy do Maďarska a na Slovensko prostřednictvím ropovodu chorvatské společnosti Janaf. Záhřeb je připraven oběma zemím pomoct, ale ne dodávkami ruské ropy. Ve čtvrtek to podle webu SEEbiz.eu uvedl chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar. Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba, který vede z Ruska přes Ukrajinu, jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Maďarsko kvůli pozastavení dodávek uvolní dvě stě padesát tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Slovensko zavádí stav ropné nouze.
20. 2. 2026Aktualizováno20. 2. 2026
Načítání...