V Česku letos poprvé po dlouhé době ubylo vinohradů. Pěstitelé obnovují staré

Plocha vinic v České republice se ve srovnání s loňským rokem snížila o víc než sedmdesát hektarů. Vinaři říkají, že do budoucna mají zájem sázet nové vinohrady, aktuálně ale potřebují obnovit staré, ty nevyhovující takzvaně vyklučit a půdu nechat odpočinout.

Vinohradníci z Popic takzvaně vyklučili jednu ze svých nejstarších vinic, její zdravotní stav ani výnosy už nebyly dobré. Ze tříhektarového vinohradu museli odstranit staré keře včetně kořenů a nachystat půdu na vysazení nových.

„Ke klučení se vinař rozhodne v době, kdy už mu vinice z nějakých důvodů nevyhovuje. Těch důvodů je několik. Přímo na tomto vinohradu se nacházela stará výsadba, kde řádky byly od sebe tři metry, a byl zde velký výpadek hlav,“ popsal vinohradník vinařství Sonberk Roman Slouk.

Častěji než v předchozích letech letos klučili i ostatní vinohradníci, a ne všude okamžitě vysadili vinici novou. Chtějí nechat půdu odpočinout.

Výsadba se řídí kvótami

Výsadba nových vinic podléhá povolení úřadu podle kvót stanovených Evropskou unií. Kvóta pro novou výsadbu pro letošní rok je 181 hektarů, vinaři mohou každý rok o povolení žádat do konce února. Toto povolení ale platí tři roky, do nichž si vinaři mohou výsadbu rozdělit.

Poslední výrazný pokles rozloh vinic v České republice byl v roce 2004 po vstupu do Evropské unie, kdy začaly platit přísné kvóty rozšiřování vinohradů z důvodu přebytku produkce hroznů. 

Letošní kvótu vinaři ještě celou nevyčerpali. „Samozřejmě je to investice velmi náročná, hektar vinohradu stojí kolem milionu korun, takže možná i z toho důvodu ta výsadba není taková,“ vysvětlil vedoucí oddělení registru vinic Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Rostislav Gruna.

Bílé odrůdy vedou

Podle zemědělského ústavu, který údaje o rozloze vinic registruje, je naprostá většina vinic v Česku na Moravě. Celkem 17 434 hektarů, v Čechách pěstují hrozny na ploše 677 hektarů. Nejpopulárnější odrůdou je Veltlínské zelené, následuje Müller Thurgau a ryzlink rýnský, z modrých odrůd je nejčastěji zastoupena frankovka.

Od začátku letošního roku vysadili vinaři 282 hektarů nových vinic, z toho 237 hektarů s bílými moštovými odrůdami. Mezi novými výsadbami je nejvíce odrůdy Pálava, následuje ryzlink rýnský, z modrých odrůd vysadili vinaři nejvíce Rulandského modrého.

„U nás hrají prim bílé odrůdy. Nicméně už jsou šikovní vinaři, kteří vypěstují i dobré modré hrozny na špičkové úrovni, ale drží se to na poměru dvě třetiny bílých odrůd a jedna třetina modrých,“ vysvětlila ředitelka obchodu a marketingu vinařství Sonberk Dagmar Fialová. Dobrou zprávou je to, že počasí bylo pro úrodu hroznů letos přívětivější než loni a dobrého vína bude dostatek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 4 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 13 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 20 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.